Všichni jsme z toho úplně na větvi diskuze
Karen Joy Fowler
Silný příběh o lidech milujících i chybujících a o tom, že i ty nejlepší úmysly někdy způsobí velké utrpení. Jako malá holka byla Rosemary pořádně upovídaná. Když chtěla rodičům něco vyprávět, prosili ji, ať začne raději rovnou uprostřed příběhu, aby se vůbec někdy dobrala jeho konce. Teď je Rosemary mladá vysokoškolačka, která toho moc nenamluví. A hlavně nemluví o své rodině. Ani my vám zatím příliš neprozradíme: snad jen to, že ačkoli je Rosemary dnes jedináček, dříve mívala sestru ve stejném věku, skoro dvojče, a staršího bratra. Oba sourozenci se ale z jejího života už dávno vytratili. Jak a proč k tomu došlo, představuje velké rodinné tajemství. Na její sestře Fern bylo totiž něco opravdu výjimečného a zvláštního. A Rosemary je odhodlaná vypovědět teď její příběh; začíná zprostředka a vrací se k začátku. A ve třetině knihy na čtenáře čeká velké překvapení... Všichni jsme z toho úplně na větvi je román o rodině, o lásce a jednom vědeckém experimentu, který dodnes vyvolává silné emoce. Je to jedna z knih , jež vám nedají spát, a přináší zážitek, který doznívá ještě dlouho po přečtení.... celý text
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2015 | Všichni jsme z toho úplně na větvi |
2017 | Černé sklo |
2016 | Čtenářský klub Jane Austenové |
sledovala jsem v TV seriál o vracení primátů do divočiny a tam byl reálný příběh zmíněný v doslovu téhle¨knížky o vracení gorilí dámy ve středních letech,,která celý svůj dosavadní život prožila skutečně jako středostavovská dáma, - drink po jídle, časopisy, posezení s přáteli., cigaretka,,.. a teprve po četbě jsem pochopila, že její návrat do divočiny, ať byli její "záchranci"jakkoliv přesvědčeni o tom, že konají dobro, byl jen extrémním případe krutosti k ní.
jak by se komukoliv z nás líbilo,kdyby nás někdo ve čtyřiceti, padesáti letech popadl a přinutil nás žít někde mezi amazonskými indiány v domnění, že je to naše civilizace a náš správný život?