Vyhnání Gerty Schnirch diskuze
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151248/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-uxL-151248.jpg
4
4415
4415
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Magnesia Litera 2010 – Knižní klub Cena čtenářů, nominace na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010) 2. vydání Dotisk v roce 2014 - stejné ISBN.... celý text
Diskuze o knize (17)
Přidat komentář
Jedná se o příběh, kde hrdinka skutečně neměla tendenci se postavit svému osudu čelem. Přijímala veškerá úskalí tak,jak přicházela. Smutná, ale pravdivá byla slova Barbory, která pronesla, že mamka žila zcela zbytečný a promrhaný život. Smutný příběh.
Takovéto dílo je těžké hodnotit jen na pár řádcích a proto hodnocení vystavuji na svém blogu.
Mne osobně nezajímá, je-li kniha psána z pohledu Čechů, nebo Němců, zajímá mne, nakolik je psaná z pohledu pravdy.
Ve skutečnosti fandí příběh německé komunitě bez ohledu na skutečné příčiny a dokonce i na fakta.
Pro ty, co navrhují, že by se kniha měla stát povinnou četbou - ona už tam je. Měla jsem ji v seznamu k maturitě, jako jediná ze třídy. :)
Stydím se za dnešní neznalost protektorátní historie, omezenost uvažování a zrůdnou módní přehlíživost statisíců přímých obětí okupace, natož pak dalších statisíců druhotně postižených. Stydím se za každého člověka, který si myslí, že si vůbec může dovolit něco takového z dnešního pohledu soudit.
Soud přísluší pouze obětem té doby...
Drsné, nevěděla jsem, že odsun Němců z Brna byl až takový. Ve válce se tyto věci bohužel dějí. Vidět ale po válce fotografie z koncentračních táborů, tak se za svůj národ, být Němkou, hluboce stydím (slabé slovo). Johanna se snažila své děti vychovávat v hrdosti na své němectví, jak bylo několikrát zdůrazněno. To nedávám. Oni nic, jen malé kolečko v Hitlerově mašinerii. Být Němcem, mluvím o 2. světové válce šeptem.
pro knihomoli:
Thomas Mann řekl v relaci BBC „Deutsche Hörer“ z 30. prosince 1945:
"Komu již dávno zešedl svět, když si uvědomil hony nenávisti, které se vztyčily kolem Německa, kdo si již dávno v bezesných nocích maloval, jak hrozná bude odplata, která na Německo musí dopadnout za nelidské skutky nacistů, ten nyní v tom, co se Němcům děje od Rusů, Poláků nebo Čechů nemůže se vší lítostí vidět nic jiného, než jen mechanickou a neodvratnou reakci na zločiny, které spáchal lid jako celek, přičemž bohužel nehraje roli ani individuální spravedlnost, ani vina a nevina jednotlivce."
Pravda, v dnešní době jako by byl cítit podivný tlak na omlouvání sudetských Němců. Zachovejme si proto zdravý rozum a neposuzujme literární dílo z hlediska těchto snah, ale čistě z literární hodnoty. Je mnoho děl, která neobsahují plnou pravdu a toto k nim patří.
Co se tyce chovani Cechu k Nemcum na konci 2. svetove valky, tak o tom je i kratce ve Zbabelcich od Josefa Skvoreckeho, jez se nekterym lidem po vydani nelibila.
Tam pise o tom, jak Cesi mlatiti bezmocne vojaky {pravda, byvale prislusniky SS, takze dobrovolne vojaky nejhorsiho zrna} a pak je strileli na louce... Kdo to v te dobe nezazil, tak asi tezko bude soudit....
Pekne tam i zminuje, ze revoluci delali lide, kteri byli s Nemci zadobre...ale zase tezko soudit, nekteri s Nemci proste zadobre byt museli, aby prezili, protoze v te dobe slo opravdu o zivot a preziti... A ti, jez museli byt s Nemci zadobre, tak provozovali fabriku, kde mohli delat Cesi a ti nemuseli jit na totalni nasazeni do Reichu... Tezke a slozite obdobi, v kterem tezko dnes soudit {to uz vubec ne} nebo hodnotit chovani lidi...
Ráda bych věděla, kde autorka příspěvku pode mnou sbírala informace? Mám spíše dojem, že viděla nějaký dokument z koncentračního tábora. Ano, tam byly matkám odebírány děti, pokud nebyly i s nimi poslány ihned do plynové komory k očistě. To ovšem dělali ti ubozí a trpící Němci.
JEDNA z mála knih, na kterou máme doma stejný názor- na rozdíl od manželky já jsem to nedočetl- doba byla zlá a nikdo z generace po roce 1945 nemůže objektivně posuzovat- samozřejmě na rozdíl od historiků, kteří naopak musí- ale ti to studují a snad objektivně posuzují. Ale jinak to podle mě nepřísluší , samozřejmě vlastní názor má každý. Bydlím v bývalých Sudetech a párkrát jsem se s těmi odsunutými chudáky potkal- a věřte, že jejich arogance a suverenita, se kterou se tady pohybují je daleka jakéhokoli usmíření.
Pro ty, kteří knížku již četli!
Mistrně napsané. Dokonale vykreslená bolest dívky, která ztrácí všechny jistoty. Maminka umírá a otec je zhmotněním všech negativ. Otec upřednostňuje bratra, maminku utýrá a nakonec Gertu znásilňuje. Otěhotní. Skřet. Nakonec se dítě stává jediným důvodem k životu. Její přítel Karel. Proč mu neřekla o otci svého dítěte? Vyhnání. Masakr u Pohořelic. Janinka. Jediná přítelkyně, která ji později čistě nenávidí. Jako Němku a matku. Ona dítě mít nemůže.
Ztráta identity (Život v socialistickém státě, strach, pasivita, samota. Nepochopení. Nechápala se za Němku, za kterou byla označována. Cítila se Češkou po mamince.). Odcizení matky a dcery (až když Gerta umírá, dcera se s ní smiřuje - generační spor, její dcera ji ani nemůže pochopit). Silný příběh, na který často myslím a jsem velmi ráda, že jsem tuhle knížku přečetla.
Souhlasím, že přesně takový typ knih by měl být součástí výuky ve školách. V dnešní době už totiž vůbec není povědomí o tom, že se něco takového vůbec dělo.
Přiznám se, že knihu jsem začala číst z čistě osobních důvodů: Abych lépe porozuměla své matce, která se narodila r. 1941 německé ženě v Sudetech. Mojí babičce bylo tenkrát 17, partner zmizel kdesi ve válce a obě dvě pak byly z Aše po válce odsunuty do vnitrozemí na nějaký statek v Jižních Čechách. Moje máma dnes nepromluví slovo německy, i když to byla její rodná řeč. Má v sobě velký blok a celé toto téma je docela velké tabu. Po přečtení knihy jsem toho dost pochopila... A mohu říci, že mě čtení hodně chytilo a nemohla jsem se odpoutat. Četla ji i má dcera a téma uplatní i při zpracování jedné své seminární práce. Její otázka: "A fakt se tohle všechno dělo?" je důkazem toho, že by kniha opravdu měla být doporučena ke čtení pro studenty.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci odsun, vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Česká televize odstartovala natáčení dvoudílné adaptace románu K. Tučkové "Vyhnání Gerty Schnirch". Adaptace vzniká v mezinárodní spolupráci České televize, společnosti Negativ, HBO a Arte, natáčení potrvá do konce června.
"Jsem nesmírně ráda, že se knihy ujala Česká televize. Vnímám to i jako odraz určité společenské změny - vypadá to, že jsme jako společnost v otázce vyrovnání se s vlastními historickými omyly urazili velký kus cesty, a že jsme tudíž schopni uctít památku i takových obětí, jakými byla československá Němka Gerta," říká spisovatelka Kateřina Tučková.
Hlavní roli Gerty Schnirch, kterou sledujeme od jejích sedmnácti až do sedmdesáti, ztvární dvě herečky. Mladou Gertu hraje Barbora Váchová, tu starší Milena Steinmasslová. V roli Gertiných rodičů uvidíme Kristýnu Badinkovou a německého herce Johanna von Bülowa. Režie se ujal Tomáš Mašín, který mimo jiné stojí i za snímky 3 sezóny v pekle a Bratři. Spolu s Alicí Nellis a Ondřejem Gabrielem zapsal i scénář.
Filmaři se vydají natáčet do Brna a na další místa Jižní Moravy, dále do Děčína nebo Teplic. Velká část filmu se bude točit v pražském ateliéru ČT. S uvedením filmu se počítá v příštím roce.