Žiju bez dětí diskuze
Martina Hynková Vrbová
Moderátorka ČT Martina Hynková Vrbová v průběhu dvou let vyzpovídala bezdětné ženy různého věku, povolání i zájmů. Vznikla tak fascinující mozaika příběhů, které otevírají hluboká témata rodiny, hodnot i partnerských vztahů. Jedna žena po dětech toužila, ale nemohla je mít. Druhá žena kvůli znásilnění přehodnotila touhu po rodině. Další ženě děti nic neříkají a svou existenci bez dětí hodnotí i lesbický pár či žena blížící se věkem stovce. "Ve svém nejbližším okolí mám několik bezdětných žen. Jedna z nich se tak rozhodla již v mládí a ani nyní ve zralém věku svého kroku nelituje. Je se svou bezdětností vyrovnaná, chtěla to tak. Jsou však i ženy, které se s absencí vlastního potomka musí vyrovnávat téměř každodenně. A nemusí to být hned neempatické či dokonce urážlivé reakce okolí. Stačí, když se někdo náruživě chlubí vlastními potomky, jací jsou krásní a co všechno dokázali, nebo když do autobusu nastoupí velká rozesmátá rodina… Pokaždé to znovu zabolí"... celý text
Literatura faktu Literatura česká Příběhy
Vydáno:
2024
,
Voxi
Interpreti: Aňa Geislerová , Eliška Nejedlá , Ivana Uhlířová , Klára Trojanová , Lenka Krobotová , Lucie Kožinová , Martina Vrbová - Hynková , Radka Fidlerová , Terezie Taberyová , Zdeňka Žádníková Volencová
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Knihu jsem zatím nečetla, ale oslovil mne název (protože žiju dobrovolně a spokojeně bez dětí) a měla jsem pocit, že si ji nutně musím půjčit nebo koupit.
Dala jsem se však do čtení komentářů zde a už ten nutkavý pocit knihu vlastnit nemám. Kdyžtak si ji půjčím a rozhodnu se dle vlastního pocitu. Ale jak je níže zmíněno v mnoha příspěvcích, také očekávám, že příběhy budou "normální".
Děti ráda mám, ale nemám potřebu se rozmnožovat. Nikdy jsem ji neměla (a už mi bylo 40). Nemám chuť dělat rodičovské chyby, uvádět další stvoření do "boje" se stávajícím Světem. A úplně mne chytá panika jen při představě, že mám své dítě dnes pustit někam samotné. Obávám se, že bych byla také ten "helikoptérový" rodič, co děti všude vozí, vodí a není schopen jej pustit z očí. Vždyť je to každou chvíli - dítě nedorazilo kam mělo. V lepším případě se najde. O tyhle stresy vážně ani trochu nestojím.
Trocha pesimismu - jsem se zase nechala unést... :o)))
Ale knihu si ráda přečtu :o) i když údajně obsahuje chyby a je vlastně nezáživná...