Zrušený rok – Deník 2020 diskuze
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539504/bmid_zruseny-rok-denik-2020.jpg
3
107
107
Neměly by dnes - jak moje kdysi nezpochybnitelná, mnohaletá láska k Veronice (jakkoliv tragicky skončivší), tak moje kdysi nezpochybnitelné, ještě delší přátelství s Martinem (byť později taktéž ztroskotavší) - být spíš důvodem k oslavě než truchlení? Neměl by být můj obvyklý vztek na Veroniku a Martina - stejně jako můj oprávněný pocit křivdy - třeba aspoň někdy vystřídán obyčejným vděkem? Vděkem za to, že se mi mnohaleté lásky a mnohaletého přátelství vůbec dostalo? Dnes začíná meteorologický podzim, básnický čas podzimních polí bolestných. No uvidíme. Rok 2020 byl pro valnou část obyvatel této planety zřejmě tím nejpodivnějším a bohužel mnohdy i tím nejbolestivějším obdobím, jaké kdy zažili. Rokem, který všechno změnil - i když byl většinu času zrušený. Tři sta šedesát pět dní v životě české společnosti, tři sta šedesát pět dní v životě spisovatele, otce, bratra, syna, partnera nebo sázavského občana. Jeden rok Michala Viewegha.... celý text
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
nějak mě to vždycky překvapí - i když by nemělo. závist, nenávist, žlučovitost, shazování a urážení jiného člověka. v případě autora knihy je to ještě divnější. až na několik opravdu extrémních případů, kdy jsem se nezdržel a napsal něco ne na adresu knihy, ale spíše autora, se snažím vnímat to, co autor píše, co nám sděluje, s čím bojuje, co ho naplňuje nebo naopak mu bere dech.
na knížky Michala Viewegha lze mít jistě různé názory - tisíc lidí tisíc + 1 chuť.
proč se ale někteří čtenáři uchylují ke kopancům od zad? proč, když někoho sklamalo 10 knih autora, bere do ruky jedenáctou? není to spíš póza? obecně rozšířená představa, že jenom ten je in, kdo si do Viewegha kopne?
vysvětlí mi to někdo?
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Proč by to měla být póza? Třeba chce daný čtenář vystoupit ze své komfortní zóny a zjistit, co že je tak skvělého právě na tomto autorovi... Proč se v dnešní době tak moc nosí názor, že pokud se ti něco nelíbí, tak drž hubu a krok? Něco takového dokonce napsal i pan autor právě v tomto deníku, nikdo nás přece nenutí to číst, klidně to odložte... OK, ale neztrácí se pak tady ta objektivita? Ten názorový střet, který je součástí světa? Já třeba četla jen tento deník, Leopolda, Nápady laskavého čtenáře a povídku ve sbírce Miluj mě víc, a na to, abych posoudila, zda se mi autorova tvorba líbí nebo ne, je to pro mě málo...