Postava hledá autora - pomozte jí!
Nemůže hledat Camuse, když je to Shakespearova postava. Brutus to nebude - ten aké není smyšlený.
Taky by to mohl být Brutus. I když že by zrovna on byl ten nejpadouchovatější padouch...
A jaké je to vlasně dílo? Mě toto evokuje Zneuctění Lukrécie, s postavou ale sloužit nemohu, jelikož jsem nečetla?
Pro přehled vám ještě zopakuji všechny nápovědy: děj se odehrává v Římě, postava je fiktivní, ale celý děj má co do činění s jednou epizodou jedné velké říše. Kniha nepatří do kategorie prózy a autora jsem už dříve potvrdil s tím, že to je William Shakespeare (ve volném českém překladu Kopítřas či Hruškotřas).
Text příspěvku byl upraven 05.08.16 v 20:29
Konečně jsme se dohrabali k tomu strašnému padouchovi. Jen ještě doplním, pokud by někdo myslel, že je toto označení přehnané, tak Aaron má na svědomí znásilnění Lavinie, vyříznutí jejího jazyka a uřezání rukou, smrt Bassiana, jejího manžela, popravu jejích dvou bratrů, zabití chůvy, uřezání ruky Tita Andronika a celou Titovu pomstu, díky které zemřelo pět lidí. A teď mi řekněte, jestli to není padouch nad padouchy.
Jinak soukroma zadává.
Fuj. Abychom se ale přehodili do pozitivnějšího myšlení a přitom nešli daleko v kategorii literárního díla, dám snad o dost lehčí hádanku: nejproslulejší profesor mezi fiktivními postavami literárního světa a jeho tvůrce?
ne to woodward: zůstáváme ve stejné literární kategorii a jsme víc než pozitivně naladěni...
A není to profesor z nějakého dramatu, když nejdeme daleko v kategorii literárního díla? Tím pádem by to asi nebyl Moriarty.
Jasně, úplně slyším malý sbor zpívat jeho jméno, ale to už jsme úplně v jiné kategorii ;-)
Tak pro jistotu to řádně uzavřu: londýnský profesor fonetiky Henry Higgins (Pygmalion) od Georga Bernarda Shawa.
Předávám.
Tak, jak nebyla předchozí postava z prózy, nebude ani tato: má spoustu sourozenců, krade dřevo, je trestně stíhána - a přesto bychom o ní nikdy neřekli, že je to padouch (ani "padoucnice"). Kdo je to?
Ne, ten to není, ale trefil si, že je to dílo domácí provenience. A dodám: Nejde o prózu ani o drama, tak zbývá jen ....
Text příspěvku byl upraven 05.08.16 v 21:22
Maryčka Magdónova, dílo, ktreré mě pokaždé hrozně, hrozně dojímá. Zachycuje kromě jiného scénu, která by dnes už asi byla nemyslytelná - že osobu obviněnou z krádeže, vede četník, a ta osoba se tak strašně stydí, že raději spáchá sebevraždu, než by měla přežít tu ostudu. Dnes kdo nemá oplétačky "s poliši", tak pomalu nemá o čem v hospodě mluvit a čím se chlubit. A to minuly jenom dvě generace!
Další ....
Vložit příspěvek