Postava hledá autora - pomozte jí!
Tak mě zase vykopli. Nevadí, stejně nechci patřit mezi ty frajerský tajtrlíky.
Štěrbinky místo očí, několikero brad, chomáč prošedivělých vlasů, lupičský knír, skřipec, hole, obrovská pomalu kulhající postava. Podle vzhledu ale není radno soudit, intelekt je třeba ocenit především. A teprve pak se dočkáte vědoucího proslovu uvozeného zvláštním oslovením: Archonti athénští! Toto zvolání ale nezřídka může znamenat také frustraci, nebo náhražku za "heuréka"...
Text příspěvku byl upraven 31.10.19 v 20:00
Autora hledá král. Skutečná postava, mocný dědic velké a mocné říše, o jejíž velikost se zasloužil především jeho otec. Syn však byl méně schopný a méně úspěšný; jeho smrtí definitivně skončila slavná epocha v dějinách království, a to pak rychle ztrácelo na významu.
Krátce před jeho smrtí se ke dvoru dostavil hlavní hrdina hledaného románu (fiktivní postava) jako vyslanec panovníka sousední země. Říká o králi: "...já mohl konečně uhlédat krále, kterýž, pozvednuv se na polštářích, listoval skutečně v knize, nepochybně s bolestí, prsty skrze dnu napuchlými a ztuhlými. Jeho tvář, v níž se horečně leskly modré oči, tuze vybledlé a ve své průzračnosti takřka nelidské, zdála se mi hrubě vyzáblá, a horní část těla rýsující se pod nočním rouchem takřka bezmasá. Než jeho protáhlá brada a rty pevně k sobě stisknuté nikterak neklamaly: vůle mu neselhávala. A jakkoli mi pověděli, že je zpolou slepý, nejevilo se mi, že by byl jeho zrak ztratil cokoli ze své ostrosti..."
Ten fiktivní hlavní hrdina románu se osobně setkal s několika monarchy. Postupně dva králové jeho vlastní země využívali často jeho služeb. Ten první ho vyslal jako tajného emisara k panovnici významné sousední země. Druhý pak ho vypravil jako oficiálního vyslance k umírajícímu králi, jehož jméno máte uhádnout.
Zajímavé jsou vzájemné vztahy těch panovníků. První král, jemuž hrdina románu sloužil, byl oficiálně spřátelen s hledaným panovníkem, což ovšem bylo jen zdání vynucené vnitropolitickou situací, zatímco jeho přirozený zájem (i zájem království) ho vedl k tajnému srozumění se zmíněnou královnou.
Hledaný panovník (ten umírající) byl zapřísáhlým nepřítelem zmíněné královny. Pokusil se dobýt její zemi a neuspěl. Druhý král, jenž využíval služeb fiktivního hrdiny, nad hledaným králem zvítězil ve válce a hrdinova mise k poraženému vládci spočívala v tom, že se měl pokusit nalézt urovnání územních sporů mezi oběma zeměmi, které ještě zbývaly k dořešení.
Styl toho úryvku ze zadání hádanky mi byl nějak povědomý, takže zkusím:
Tím hledaným panovníkem by mohl být Filip II. Španělský, emisarem pak Petr ze Sioraku, nejspíše v knize Svítání Roberta Merleho.
Autora nyní hledá žena -chirurg, která v jedné z knih dlouhé série zachránila život hlavnímu hrdinovi provedením akutní tracheotomie, tuším, že kapesním nožem.
To by mohla být partnerka a pak i manželka Sandfordova Davenporta. Sandford=autor, Davenport=hrdina, aby v tom nebyl zmatek. Ale její jméno nechám na někom dalším.
A nebo ne. Je to Weather Karkinnen(ová), kterou vymyslel John Sandford.
Text příspěvku byl upraven 06.11.19 v 19:10
Tohle bylo lehký :)
Jak sirotek nakonec dobře dopadl. Tedy v životě. Román jeví jisté autobiografické rysy.
Zůstaneme u sirotků...
Autora hledá poloviční sirota, které macešina lakota málem překazí budoucí profesní dráhu.
co? co? Cože? Žádná pohádka... příběh (takřka) všední. A na pokračování...
Nikdo nic?
Příběh je dvoudílný, název prvního asociuje budoucí působiště hledané hrdinky (a koneckonců i autorky samotné), název druhé už je spíš takový snový.
Autorka se na "lidské" příběhy specializovala, přestože má českou národnost, místo narození i původ je poněkud exotičtější.
Text příspěvku byl upraven 11.11.19 v 11:08
Vložit příspěvek