Postava hledá autora - pomozte jí!
A to by podle podrobné nápovědy měl být náš Benedikt Roezl. A jeho životopis zde uvedený napsal Vojtěch Lev.
Pokud je to ono, nemohla bys přičinit první komentář ke knize, abychom věděli, zda to stojí za to ;-)
Je to ono, a máš babu. Nevím jak komu, ale mně to stojí za to - je to jedna z knih, které jsem si vybrala sama, když jsem jako prcek chodila s mámou do knihkupectví, protože mi tenkrát vysvětlila, že je to o tom pánovi, co má sochu u nás na náměstí (Karlově).
Jen ta kniha je Za modrou orchidejí.
Text příspěvku byl upraven 10.05.20 v 20:08
Aha, tak u autora jsou knihy o Roezlovi nejmíň dvě: Benedikt Roezl (1949, životopis) a Za modrou orchidejí (1954). Docela ráda bych si o něm přečetla.
HÁDANKA
Znovu budeme hádat skutečnou osobnost: několikanásobná královna, nikdy císařovna; mnohonásobná matka, svědkem smrti 6 z vlastních dětí; matka či spíše tchyně Evropy má ještě jeden přídomek dosvědčující její význam i pro dnešek, a ten je podtitulem hledané spíše faktografické knihy z našeho milénia, od autora geograficky zcela mimo záběr jejího přímého panování (nikolivěk jejích dětí). Shodou okolností se ale příjmení autora shoduje s jedním městem a jezerem velmi oblíbeným v říši, jejíž panovnici hledáme.
Text příspěvku byl upraven 10.05.20 v 22:39
Že by Jean-Paul Bled? Šla jsem na to vylučovací metodou, našla si štítek s Marií, hledala knihy vyšlé po roce 2000 a rovnou vylučovala české a rakouské autory. Bled je Francouz a jezero se po něm taky jmenuje :-).
Text příspěvku byl upraven 11.05.20 v 11:58
no ano, Jean-Paul Bled (Bled=oblíbené slovinské lázně, jezero, ostrov a kdovícoještě) a jeho Marie Terezie - zakladatelka moderního státu. Hodně hutné, žádný "románek". Tak to budu mít nadlouho.
předávám
Na Marii jsem zrovna koukala na ten film podle Zlatníkové, mám rozkoukaný 4. díl. Od začátku mi to přijde trochu přehnané, zjednodušené, upravené... Možná, že Bled, který není zatížen výukou národních dějin z pohledu těch, kterým MT panovala, má střízlivější pohled...
Hledaný panovník měl přízvisko podle kovu, ale nebyl zlatý. Psal o něm autor stejné národnosti, jenž ve své zemi působil krátký čas jako ministr kultury.
Zlatníkovou jsem nedočetla, seriál nedokoukala, připadalo mi to obé, ehm, děsné. Romantizující modernizující zjednodušující čtení/koukání pro - koho vlastně? Mně se ale vlastně opravdu líbí jen velmi málo historických románů - musí to mít prostě tu správnou míru faktů a (něčím podložené) fabulace a musí to být dobře podané. Jakožto historik-laik (tj. s jistým zájmem, ale ne výhradním) se sice raduji nad faktografickými knihami, ale zase mi je dá práci zpracovat a když si to stejně nezapamatuji, tak to někdy v půli vzdám jako zbytečnou snahu.
Konec vsuvky, zadej.
jak třeba, je to jedině on:
Hostinský: „Tak to vidíte, pane Kulhánek. Vezměte si příklad - ze sebe. Byl jste vždycky poctivý člověk? Byl. Odseděl jste si poctivě dvacet let? Odseděl. Vidíte. Poctivost se nakonec vždycky vyplácí.”
Autora hledá sirotek, nalezenec, který dostal křestní jméno po soucitném občanovi, jenž ho našel pár hodin po jeho narození. Příjmení mu dali podle místa, kde byl nalezen - protáhlého písečného výběžku u vjezdu do zálivu, několik kilometrů od přístavního velkoměsta.
Náš hrdina je velmi mladý, je to námořník. O jeho autorovi se říká, že taky chtěl být námořníkem a v jedenácti letech ho otec na poslední chvíli odvlekl z lodi, na kterou se dal najmout jako plavčík.
Hrome, já myslel, že na tohle už jsem odpověděl! Je to samozřejmě správně.
Hrome, v té hromadě omluv výše za opuštění hádanky bez jejího řádného dokončení, dokonce ani po uplynutí celého týdne, není ani zmínka o tom, kdo má zadávat. Tedy které to "Je TO samozřejmě správně". Tady asi někdo nejen zapomněl na svoji vlastní hádanku, ale zapomněl si přečíst odpovědi...
Už jsem tohle vlákno vypustila ze sledovaných, jen v aktuální diskusi koukám a nestačím se divit.
Vložit příspěvek