Knihy, které nikdo nečte (Aubrey & Maturin série Patricka O´Briana)
Jeden můj kamarád, takto vedoucí jazykovědec jedné univerzity, miluje O'Briana nesmírně. Taky C. S. Forestera. Já se na O'Briana teprve chystám, ale: poklízeje předminulý týden lavičku pod věšákem, dal jsem tam ležícího Saturnina španělsky zpátky k sobě do pokoje (předtím jsem z něj okopíroval kamarádce ten kousek o Marku Aureliovi) – mimochodem, mé italské kamarádky Uapa a Uipi, kterým jsem Saturnina poslal italsky, se do něj okamžitě zamilovaly. A v O'Brianově Picassovi jsem asi o 50 stran dál, od loňska; nějak mi tenkrát vadilo, že je to, zdá se mi, tak nějak zvláštně přeložené, a to to dělal Zdeněk Hron!
Nejdříve jsem si přečetl název tématu - "Knihy, které nikdo nečte", a hned mě napadla ta záplava knih, které nikdo nečte, a je jich rozhodně víc, než těch co jsou čteny.
No, ale pak jsem si sem klepl, a zjistil, že v závorce je konkrétní autor, i cyklus, takže k tomuhle nemám co říct.
Ale napadlo mě, že tohle téma je velmi zajímavé, jako obecný jev.
Jisté je, že lidi nečtou o lidech, prostřednictvím lidí, co napsali o člověku to nejzajímavější z prostého důvodu - že je člověk nezajímá. Beru to jako jejich problém, a taky jako odraz dnešního člověka.
Vždycky bude pro mě o několik pater níže fantasy, horory a podobná "nízká" literatura, než Kafka, Dalí, Eco a jim podobní.
To mě jen tak právě napadlo, tohoto autora neznám.
"Proměna"od F.Kafky, to je metafora o stavu lidské společnosti na té nejnižší bázi. Nemá srovnání s dalšími autory a díly. Řehoř Samsa, dosud člen rodiny, který ji táhl, tak jednoho dne se promění v hmyz, jinými slovy onemocní, a následně můžeme sledovat co se odehrává v něm, a jak na to reagují členové rodiny. A na konci té nemoci, té zátěže pro ostatní členy rodiny je pro ně úleva, že zemřel, že už je nebude zatěžovat. A dříve či později, tak v této situaci bude většina lidí (stáří čeká na každého, pokud se ho dožije, a taky odkázání na druhé).
Ono dělení na dobrá a špatná literatura - to je relativní, a záleží na každém co a proč vyhledává.
Pro mě osobně je faktická literatura, i dobrá beletrie víc, než fantasy či horor, což dneska, když jsem se seznámil se základními modely, tak považuji za zbytečnost. Ale koho to baví, tak ten to čte, kupuje, pro něho je to určeno.
Žánrové dělení je potřebné, ono se samo dříve či později každému ukáže, když delší dobu něco čte, tak pozná, co je reálnější, a co zábavnější.
Ano, omlouvám se, byl jsem jen v ráži.
Text příspěvku byl upraven 20.11.12 v 21:45
Pokud jsem – omlouvám se kní za to, že se hádám v tématu o námořnictvu – pochopil kní a eraserheada, škatulkování se jim, stejně jako mně, příčí. Buď je to dobrá kniha, nebo ne. A špatná poezie je horší než dobrá fantasy, i když do slovníku spisovatelů se dostane i obskurní básník, zato sebelepší autor „pokleslých žánrů“ většinou ne.
Už jsem to tady napsal k Wyndhamovi, že u nás existuje pořád tendence odbývat autory SF jako „jenom sci-fi“ a že ostatně v každém žánru platí, že 90% produkce je brak. Nezbývá než doufat, že stejně jako se to stalo u detektivek, i tady pronikne do povědomí to, že i v rámci žánru SF existují géniové. A to platí i pro fantasy a horor.
Kolik lidí, tolik názorů. A na dohadování se nic špatného nevidím. V diskuzi se přece tříbí názory a snad i k tomu tady tahle DK je. Nejen tedy k seznamování se s autory a knihami, které nám proklouzly mezi prsty (jako tady vzpomenutý O´Brian - a že je podle ukázek pěkně čtivý!).
Jinak žánrové dělení je pouze a jen jakási sublimace anotace - jeho účelem je jen nasměrovat čtenáře na jím oblíbený druh knih a absolutně nic nevypovídá o kvalitách té které knihy a to ani nemluvím o tom, že i kvalita knihy může být vlastně dvojí - čtenářská a "literární", které mohou být, ale také nemusí být totožné. Tohle téma by bylo možno pitvat z různých hledisek, PRAVDY se ale těžko dobereme, neboť .... (první věta). A to ještě nechávám stranou možnost, že se v anonymitě diskuze mohou vyskytnout jak snobové, tak i trotlové a dokonce provokující trollové.
kní - ty ukázky dialogů jsou kouzelné, je mi tak trochu líto, že jsem v mládí nebrázdil oceány s Aubreyem a Maturinem.
Text příspěvku byl upraven 21.11.12 v 01:07
Kní, nyní si vybavuji, jak jsem si opisoval knihy, které mě tak v dospívání zaujaly, a nebyly tehdy k sehnání.
A já si tutéž knihu stále dokola vychutnával.
Taky v tom čase, jak v dětství tak v dospívání, tak na mě přímo magicky působily řádky různých knih, vypravování příběhů, a to i prostřednictvím médií.
Byly to moc hezké zážitky.
Podobně jsem jako oko v hlavě hlídal svou promítačku, co jsem ji dostal jako dítě a stále někomu promítal pohádky, jako třeba "Kdo je hloupější".
Asi to bylo v dětství jedno z toho nejlepšího, co jsem v něm zažil.
A taky družnost s těmi, co měli podobný zájmy.
Jinak ale později mě chytlo už obeznamování se s těmi autory, co výrazně obohatili lidskou kulturu.
a přitom seznamování se s těmi knihami mě provázel i strach, co budu dělat, až ta hlavní díla přečtu. Strach z toho, že to nastuduji, a pak už nic dalšího to nepřekoná. A to se taky dělo.
Dobrý zážitky člověk rád opakuje, rád je znovu chce zažívat, ale nic netrvá věčně. Ani síla zážitku.
kní - tak už mám úplně jasno. S tou partou mořských vlků jsem se musel zákonitě minout a i kdybych na ně narazil, přiřadil bych je jednoznačně k dětské literatuře a ani náhodou bych po nich nesáhl. A je mi to tak trochu líto, přestože se říká, že se člověk "na stará kolena" vrací do dětských let a i když jsem této fáze (jak doufám) ještě nedosáhl. Nicméně zvědavý jsem byl odjakživa - mohla bys mi prozradit, co bylo to oné, co měl Maturin v náručí a konejšil to portugalsky?
... a vzápětí potom odkudsi shora zazněl Stephenův hlas, jenž žádal kapitána Aubreyho, aby vylezl nahoru a koukl se na něco úžasného; dostane se k němu snadno a rychle po těch lanech nalevo, na levoboku, když se bude dívat dopředu.
"Jak to, že jste ho k čertu nechali vylézt nahoru?" zamračil se Jack na Fentona. "Musí být až na salingu." A zavolal hlasitě směrem vzhůru: "Drž se tam. Nehýbej se. Jdu hned za tebou."
"Já se velmi omlouvám, pane," zkroušeně děl Fenton. "Říkali, že vylezou jen na hlavní koš: je tam s panem Jagiellem."
"Možná bychom to mohli nazvat fenomén hapax," prohlásil Stephen.
"Fenomén hapax," brblal Jack, který lezl rychle nahoru. Nebyli na salingu: nějakým zázrakem se jim podařilo dostat až k brámovému ráhnu a vylézt na něj. A tam stáli s nohama na šlapnicích a rukama peně svírajícíma různá lana a klidně se nakláněli přes ráhno. Zvláště rozjařenému Stephenovi to zjevně nedělalo žádné potíže, zatímco Jagiello byl poněkud méně veselejší než obvykle. "Támhle," křičel Stephen, když se Jack objevil na tenkých brámových úponách, "no není to nádhera?" Opatrně ukázal jedním prstem a Jack se podíval směrem k jihozápadu. V této výšce stáli nad nízkým povlakem mlhy zakrývající moře: nad nimi se klenulo jasné nebe a pod sebou neviděli vodu ani palubu, jen táhnoucí se hebkou mlhu, která najednou končila, jako by ji ukrojili; a od přídě až k pravoboku se z matnému bílého oparu tyčil vzhůru nekončený les stěžňů, které čněly do bezmračného nebe, nebe, které jako by patřilo do naprosto jiného světa. "No není to nádhera?" opakoval.
Jack byl v zásadě bodrý a dobromyslný, dnes však ještě nesnídal a v každém případě pohled na přítele, jehož život visí na uvolněném signálním lanku, byl na něj příliš. "Na palubě," zařval. "Uvažte signální lanko. Uvažte všechna lana hlavní brámové plachty," a dodal: "Jsem ohromen a vděčný. Stephene, pusť se toho lana, přidrž se ráhna a vrať se směrem ke stěžni. Budu ti říkat, kam máš šlápnout."
Text příspěvku byl upraven 01.10.13 v 15:00
8. díl (Jónská mise) již spatřil v českém překladu světlo světa:
http://www.talpress.cz/shop/katalog/17-namorni-dobrodruzstvi-aubreye-a-maturina.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Aubrey%E2%80%93Maturin_series
Devátý díl je na spadnutí:
http://www.databazeknih.cz/knihy/pristav-zrady-291850
pár ochutnávek z devítky:
Vítr trochu zeslábl a kaperská loď se začala vzdalovat a mezi druhou a třetí ráno zvýšila náskok o čtvrt míle. Surprise dohnala tento náskok tím, že vyčerpala přes palubu dvacet tun vody a všichni volní muži se postavili podél návětrného zábradlí, aby o něco zmenšili její náklon; pak vítr opět zesílil, takže kaperská loď již nemohla nechat napnuté závětrovky - roztrhaly se ale dříve, než je stačili stáhnout - zatímco fregata je mohla nést dále; a náskok kaperské lodi se začal zmenšovat a zmenšovat. Za rozbřesku již byla Surprise od kaperské lodi na dostřel muškety, francouzská loď však d&aa cute;le uháněla vpřed a zřejmě doufala, že fregata přijde o nějaké ráhno, přestože to bylo velmi nepravděpodobné. Posádka Surprise byla toho názoru, že to Francouz už poněkud přehání; že je prostě jen tvrdohlavý a nechce se vzdát; a že by měl být zastaven jedním výstřelem, nebo bude oheň v kuchyni rozdělán bůhví kdy a snídaně se velmi zpozdí.
Jack byl zdatným plavcem a zachránil již úctyhodné množství námořníků: těch několik málo z nich, kteří si uvědomili, jak velmi nevhodné je utopit se a že mohli ztratit to vše, co jim svět ještě může nabídnout, mu bylo někdy až dojemně vděčných: většina však byla tak zaneprázdněna lapáním po dechu, dušením a mizením a zase vynořováním se nad hladinu, že neměli prostor pro nějaké vyjádření; a ti, kteří, stejně jako kapitán Hartley, byli vyloveni z moře velmi rychle, tvrdili, že by si velmi dobře poradili i sami - tedy v tom případě zřejmě za předpokladu, že by se okamžitě v tu chvíli naučili plavat nebo chodit po vodě.
"Přesto," řekl Maturin, který popisoval vlastní myšlenku, "musím přiznat, že mám dojem, že psi mají jistou schopnost, kterou většina ostatních zvířat nemá, a to je schopnost mít rád: a tím nemám na mysli tu majetnickou lásku ke svému pánovi, ale vlídnou a trvalou náklonnost k pánovi jako k příteli, kterou můžeme vidět u těch nejlepších psů. A když se zamyslíme nad tím, jak ojedinělá je taková bezelstná láska u lidí, jakmile dospějí - když si vezmete, jak nesmírně obohacuje každodenní život a minulost a přítomnost člověka, který se pak může ohlížet zpět s pocitem uspokojení - je tedy skutečně s podivem, že je možno takového citu nalézt u šelmy."
Kdo říká, že O' Briena nikdo nečte? Mám jich pět, z toho dva díly česky i anglicky a usilovně sháním další. Podle mě je tahle série lepší než Hornblower.
vidíš tu moji vyháknutou čelist? ... :-)
víš, že si už několik dní pohrávám s myšlenkou napsat sem, že to už není pravda?
já tuhle diskuzi založila jaksi před 4 rokama - a to byla situace přece jen jiná - teď už tady Velitele šalupy přečetlo 48 zdekolegů a 25 by ho chtělo číst (a 12 koupit, kdyby byl na prodej...)
(zároveň se také chci omluvit - že jsem zdejší vlákno poškodila vymazáním svých úvodních příspěvků, když jsem v roce 2013 odtud chtěla nadobro odejít - avšak smazání profilu bylo podmíněno vymazáním všeho - ručním - a když jsem to udělala, tak teprve jsem zjistila, že odtud vlastně odejít nelze, vždy tu zůstane kostra...)
Text příspěvku byl upraven 14.08.16 v 14:58
No a samozřejmě se A&M s Hornblowerem nedá srovnat, nic proti Hornblowerovi... já mám všechny díly a jedničku si teď po x-té vychutnávám, přičemž při ruce mám také originál a každou chvíli do něj nahlížím ("if you pleased")... :-)
já jsem prvního o briena přečet někdy v devadesátých letech - to jsou právě ty dva díly, co mám anglicky (Master and Commander a Post Captain), ale pořád mi jich ještě spousta chybí.
no jestli zvládneš číst anglicky, tak kde je problém?
to já začla až po shlédnutí filmu Master & Commander, ke kterému jsem se dokopala až pěkných pár let po jeho premiéře, protože mě to téma nezajímalo a Russel Crow mi tenkrát byl protivnej... při třetím zkouknutí během dvou dnů jsem si zastavila titulky a zjistila, že film je inspirován novelami jakéhosi O'Briana - a v levných knihách zakoupila první tři přeložené díly...
Máš recht. Právě jsem si v městské knihovně rezervoval 7-9 díl. Ten sedmý a osmý mají dokonce anglicky, to je pohoda.
ó, šťastný to člověče! (že jsi 7. - 9. dosud nečetl!)
já kdybych vládla natolik dobře angličtinou, abych si dokázala vychutnat všechny ty o'brianovské jemnosti a humory, už dávno bych měla všechny knihy doma a přečtené (kdykoli se ocitnu v Neoluxoru na Václaváku, tak si je tam jdu aspoň očima pochovat...), a koupila bych si nejen jednotlivé paperbacky, ale i komplet v pěti svazcích!
doufám, že se dožiju překladu zbylých 11 a 3/4 dílů... zatím to je docela tristní: 2000, 2002, 2003, 2005, 2007, 2013, 2013, 2015, 2016... :-)
kdepak, ty já musím vlastnit (už je samozřejmě dávno mám, a přečtený; na talpressu jsem zaregistrovaná, dostávám jejich newslettery = objednávám si je dávno před datem vydání :))
Vložit příspěvek