Knihy, které rozbrečí
Pro mě jsou to jednoznačně knihy Nicholase Sparkse. O potoky slz se postaraly i knihy Než jsem tě poznala a Pes, který hovořil s bohy
poslední dobou se mi zdá že konce knih jsou vždy k brečení brečel jsem i u přístav volá ztráta dvou kamarádů mě zarazila
Mě teda moc knížky nerozbrečí, ja si to nesu uvnitř sebe, ale pamatuju si, že jsem se rozbrečela u Černobílého světu a Zlodějky knih.
Stephen King - TO. Mě totiž u knih vždy dojímá ono neodvratné loučení s postavami a dobrodružstvími, která jsem s nimi zažil, takže čím je delší, tím smutnější jsem na konci (Pán prstenů, Harry Potter). V případě Kingova románu si člověk postavy opravdu zamiluje a na konci právě ono smutné rozcházení se s kdysi nerozlučnými přáteli a blednoucí vzpomínky na prožité dětství, to je to, co mi málem vehnalo slzy do očí.
Poslední věta románu je jako bodnutí u srdce.
Ale jinak jsem od dětských let nebrečel u ničeho, jenom u finále Ztracených (to jsem ale řval jako želva:-))
Text příspěvku byl upraven 31.10.13 v 17:43
... brečení u knih se už od mala snažím předejít ... ve třetím díle Vinnetoua jsem měl pár stránek od konce zatrženo tuškou, kam až můžu číst, abych se nedočetl o jeho smrti... horší, že s Brumbálem to už takhle lehce nepůjde...
Milý Johne, Zápisník jedné lásky, Marley a já, Ještě než umřu, PS: Miluju tě. Jo a teta i já jsme brečely u knihy od L. Lanczové Most do Země lásky.
Já jsem brečela u knih s názvem Hvězdy nám nepřály, Můj devátý dotek, Ještě jsem to já a Ještě než umřu.
Tati, prosím, ne a Nikdo tě nemá rád....
a to jsem si myslel, že snesu všechno
Já jsem cíťa, takže brečím u knih velmi často. V poslední době jsem brečela u již zmiňovaného Černobílého světu a také u Nesboovy Červenky, ty zprávy na Ellenině záznamníku mne prostě dostaly.
Ze všech knih nejvíce mne dojaly Díra v duši a P.S. Miluji tě, ztráta milované osoby se mne vždy hluboce dotkne.
Text příspěvku byl upraven 24.11.13 v 18:06
Co si tak vybavuji, tak když jsem kdysi jako malá četla Vinnetoua, tak u III. dílu, kdy umře, jsem slzela.
Promarněná šance,Osudová laska, Poslední písen, Noci v Rodanthe,Milý Johne.
Prostě Nicholas Sparks mě rozbrečet umí:) Jo a ještě Ptaci v trní.
U mě na prvním místě rozhodně Kingova Zelená míle to jsem řvala jak želva...Pak Hvězdy nám nepřály a Harry Potter,když umřel Brumbál...
Dva krůčky po mokrém písku.
Občas maličko nějaké další, ale ne moc.
Možná si ještě na něco vzpomenu.
Jo a teď nedávno Děti nikoho, když umírala Moree... Ale to jsem byla ve škole, takže jsem si to nemohla přespříliš dovolit.;)
Jane utíká
Dej mamce pusu
Černobílý svět
Bez dcerky neodejdu
Veselý večírek
Cizinka
Je to i můj život
rusalka Hanka já jsem taky je to i můj život viděl jako film ale moc se mi to nelíbilo já takový žánry moc rád nemám
Vložit příspěvek