333 & Čtení se strýčkem Míšou na Radio1
Pořádná buřina a vichřice se mi postarala nejen o pád pár stromu pár metrů od mé chýše, ale také o výpadek elektřiny a dokonce mi spadl internet - jak vidím nikdo se do hádání nehrne (a to je z knihy klasika románu). Copak to?
Pokračuji v trendu klasiků. Zde to je:
Pak jsem utratil poslední peníze za přepsání dvou úryvků a odnesl je do redakce jednoho tlustého literárního měsíčníku. Za čtrnáct dní přišly zpátky. Nahoře v rohu bylo připsáno: "Nehodí se." Odstřihl jsem zamítavý posudek nůžkami na nehty a odnesl ukázky do jiného měsíčníku. Za čtrnáct dní se mi vrátily se stejným zamítnutím.
Potom chcípla kočka. Přestala žrát, zalezla do kouta a přiváděla mě svým mňoukáním k nepříčetnosti. To trvalo tři dny a čtvrtý den jsem ji našel zkroucenou a zcepenělou v koutě.
Vypůjčil jsem si od domovníka lopatu a zakopal jsem kočku na plácku za naším domem. Zůstal jsem sám jako kůl v plotě, ale ve skrytu duše jsem si oddechl. Nešťastné zvíře mě značně zatěžovalo.
Potom nastaly deště a mne rozbolelo rameno a levá noha v koleně.
Jsem v útlumu, vím, že jsem to kdysi četl, ale víc si nevybavím. Stylem mi to jaksi připomíná povídky O´Henryho. Tak si počkám, jak se to vyvrbí.
Povídka to není, bylo by to něco jiného, kdyby zůstalo více času a sil..
Mohu přisolit několik nápověd, jak koukám, dotyčnou bichli příliš lidí nečetlo. Ale když ležela vedle stolu, lapla jsem ji.
Nedopsaná kniha? Jsem si jistý, že to není Švejk, tak to máme jednu nápovědu.
Přesně tak, nedopsaná.
K druhé nápovědě: Před pár dny jsem dočetla Ohněm a mečem. Jedna z hlavních postav má vskutku monumentální sochu ve městě, kde se narodil autor hledaného díla.
Ta nedokončenost napovídá, že by to mohl být Hemingwayův Pohyblivý svátek. Ale ta nápověda s tou sochou mi to zas nějak vymlouvá.
A hlavně - ta socha. Mám dojem, že v Kijevě stojí pan Wolodiovski. Tam se ale narodil Bulgakov - jiný mne nenapadl. A na Mistra... mi ten text dvakrát nesedí. Ještě počkám, snad se dočkám.
Tak tohle se mi tu stalo poprvé, vím stoprocentně, že jsem to četla, vybavuje se mi i takový zvláštní pocit, který jsem z té knihy měla, některé postavy, ale právě jen atmosféra a pocity, ne jména, takže na to asi nepřijdu.
Pohyblivý svátek je výborný, ale netroufla jsem si dát ukázky ze dvou Hemingwayů po sobě.
Už jste skoro tam. Onou sochou není pan Wolodyjowski (vážně tam je? A já ho ani jednou nenašla..), myslela jsem ten obří monument Chmelovi na Sofijském náměstí. Nicméně se jedná o Kyjev. Bravo!
Bod tři: úkol zní trefit žánr. Pokud bude žánr, je prozrazen téměř celý název.
PS: A bacha na kočky a především kocoury. Nebylo to v ukázce náhodně, i když nebyla hrdinova kočka zdaleka tak akční a světácká jako jiné, které autor vytvořil.
Text příspěvku byl upraven 31.07.13 v 14:50
Správně - není to pan Michal. Mně se vybavil z filmu a vzniklo propojení malý prcek na velkém koni. Je to ale skutečně tebou zmíněný Chmel, takže hra náhody (systém slepé kuře).
Je to ale podle stylu něco humoristicko-satirického, jsem na tom podobně jako Dell, vím, že jsem to četl, nejsem s to to identifikovat.
je-li to hra náhody, tak poklona tomu štěstí. Autorovo jméno zde už padlo. Akorát ukázka není ze slavného M&M, ale z románu, který vyšel spolu s ním v Trojce - velké řadě Lidového nakladatelství roku 1987.
Tak by to měl být Divadelní román, ne?
Já jsem si celé odpoledne pročítala Zápisky na manžetách, v domění, že tím hledaným žánrem jsou "zápisky".
Výborně, je to on!
Omlouvám se, jestli jsem napoprvé zvolila příliš těžký nebo nevhodný úryvek, příště budu chytřejší :)
Moje "vítězství" v tomto kole je nezasloužené - nebýt těch četných nápověd, tak s tím nehnu. Ale mělo to pozitivní stránku věci - alespoň jsem si po letech přečetla Bulgakovovy Zápisky na manžetách, na které jsem vždy myslela, když jsem četla Zápisky na krabičkách od zápalek Umberta Eca. To jsou asociace!
To bude tím, že jsem zkrátka přepálila ten úryvek, ale viděla jsem odstavec s chudým spisovatelem-dramatikem a kočkou a přišlo mi to geniální. Asociace mají nevyčerpatelnou zásobárnu překvapení. Po zmínce o soše Chmelnického jsem si vzpomněla na návštěvy Kyjeva a dostala jsem šílenou chuť na vareniky s višněmi a zakysanou smetanou, po kterých jsem se tam mohla utlouct :)
Teď něco z nejvyšších pater čtenářského zájmu:
Slyšel jsem, jak zavírá noční stolek, třísklo to jako dvířka parního kotle. A pak jsem slyšel, jak povídá: „Tumáš,“ a něco mi dopadlo na postel. Něco malého. Něco jako ještěrka nebo had. …
„Balíček ovocnejch. Nic lepšího zrovna nemám po ruce, náčelníku. Vyhrál jsem ho v čáře na Scanlonovi.“ A zalez zpátky do postele.
A než jsem si uvědomil, co to dělám, povídám díky.
Hned na to nic neřek. Opíral se o loket, koukal na mě jako na toho černýho frajera a čekal, jestli ještě něco řeknu. Sebral jsem žvejkačky z deky, sevřel jsem je v pěsti a řek jsem děkuju.
To je tedy parádní kus. Když tak létám nocí, přeletím nad lecjakým hnízdem, tady bych si ale ani za nic nesedl.
Koka, Koka - to je ale bonbonek.
Nightlybirde, ani netušíte, co pro mě Vaše pochvala znamená! Při hádání toho Bulgakova jsem byla na blázinec!
Text příspěvku byl upraven 31.07.13 v 17:36
Zdá se, že Nightlybirdovi se nechce vkládat ukázky, proto to kukaččí hnízdo tak umně obletěl. :-) Ale já bych ho z kola nevyhazovala a zaúkolovala, tedy být vkladatelkou ukázky, které bych toto právo nerada sebrala. :-)
Divadelní román jsem četla už hodně dávno, opravdu to je někde v mlhách. Ale ta atmosféra - autor se prostě nezapře.
Dell, děkuji za udělení královských výsad práva vařit pivo a přikazovat napovídajícímu, aby nešeptal, ale rovnou se postavil a na celou třídu nahlas sdělil odpověď.
Tak prosím, Dell, odpověz, ať tady dlouho nelítáme a nevyhazujeme se vzájemně z kola ven. :-)
Ou nou, tohoto udělování se vzdávám dobrovolně.
No, ale k věci, je to kniha Vyhoďme ho z kola ven. Podívala jsem se na ni tady, abych zjistila, kolik lidí ji četlo a dozvěděla jsem se při té příležitosti, že hlavní hrdina byl "opozičník".
A aby to bylo se vším všudy, autorem je Ken Kesey.
Vložit příspěvek