A. Einstein, popularizace vědy a naučná literatura
Kde jsem psal něco o tom, že tuto diskuzi nesmíme vést? Já bych to spíš nazval položením základů, bez kterých jakákoliv diskuze o Bohu nemá smysl. Pokud se chceme bavit o Bohu, tak si prvně musíme ujasnit pojmy, tj. co se tím vůbec myslí a jak se to dá uchopit. Já jsem přesvědčen, že dojít se k tomu dá jen negativním způsobem, tj. že si řekneme, co to není. A já říkám, že Bůh není představa.
Jaccku, můžu se zeptat? Píšeš, že nejsi ateista, že hledáš. Jak chceš najít bez dialogu? Mně se velice líbil názor spolupráce vědy a víry. Víc hlav, víc rozumu.
intelektuálka, já neuznávám víru a nemyslím, že v Boha se dá věřit. Myslím že většina věřících věří svým individuálním či kulturně sdíleným iluzím. Stačí si udělat menší kulturně-antropologický výlet po zeměkouli a prozkoumat, čemu všemu lidé věří, od létajícího hada Quetzalcoatla, přes různé polyteistické pantheony až po islám či křesťanství. Jedni neuznávají víru druhých, maximálně jsou ochotni se tolerovat. Dawkins zcela správně poznamenal, že se od věřících liší jen v tom, že věří v o jednoho Boha méně než oni, čímž je myšleno, že křesťané nevěří v létajícího hada a Aztékové nevěřili v křestanského Boha. Ten správný způsob, jak hledat Boha, se nenachází v dialogu, ale v sebepoznání. A začít si uvědomovat vlastní iluze je prvním krokem na cestě k sebepoznání. Většina věřících věří iluzím, které přijali za své, protože v nich byli vychování a nebo protože je nějak psychologicky uspokojují.
Jaccku, ale k tomu sebepoznání přece musíš dojít i zkoumáním jiných názorů, třeba i virtuálně - a to už je dialog.
Lectore, nechápu, proč jsi tak podrážděný, ale už jsem si na to u tebe zvykl. Vždyť já ti nic nevnucuju, vyber si co chceš a zbytek nech ležet a reaguj na co chceš a zbytek nech ležet. Já si naopak myslím, že bez definic základních pojmů žádná smysluplná diskuze není možná, protože pak mluví jeden o voze a druhý koze. Ateista když potírá Boha, tak má nějakou přestavu o něm. Věřící když ho hájí, tak má taky nějakou přestavu o něm. Prozkoumání a porovnání těchto představ je jediná smysluplná diskuze, jaká se na toto téma dá vést.
A není ten zdánlivý protiklad víry a vědy už překonaný?
Pořád musím myslet na tato prostá slova:
"Hranice mezi náboženstvím a vědou neprobíhají mezi vírou a poznáním, ale mezi věděním pravým a mylným. V tom vidím doklad, že věda dnes zastává roli náboženství, je dnešním náboženstvím."
prof. Zdeněk Neubauer v rozhovoru pro Mladý svět, 2013.
Myslím, že ten rozhovor je součástí knihy https://www.databazeknih.cz/knihy/o-pocatku-ceste-a-znameni-casu-27724
Dneska jsem se bavil s jednou australskou spisovatelkou o drobkách a chlupech v klávesnici a ona mi poslala obrázek smějícího se geparda, protože jsem ji rozesmál a já se jí zeptal, jestli ví, proč mají gepardi ten černý proužek z koutku oka dolů a ona řekla, že ne a já jsem jí řekl, že podle jedné africké legendy gepardi jako jediní ze zvířat neplakali, když byl ukřižován Kristus a proto je Bůh nechal plakat černé slzy a ona řekla, že to možná proto, že věděli, co ve jménu Boha Africe provedou běloši a já jsem řekl, že gepardi určitě umí rozlišovat mezi Bohem a jeho fanklubem a na tom se shodnuvše, začali jsme se bavit o styčných bodech kvantové fyziky a katolických světců.
to co je věda je jasné. Je to soubor veškerého poznání, které bylo nahromaděno s použitím vědecké metody: tj observace, vytvoření teoretického modelu, vytvoření predikce a její testování. A toto iterativně dokonečna. A touto metodou generujeme čílm dál tím přesnější obraz světa založený jen na empirickém pozorování a na teoriích bezprostřední se o tato pozorování se opírajících.
Bůh ani víra v tomto nemají žádné místo. Věda pro Boha nemá místo, nepotřebuje ho, nechce ho, je na překážku. A proč by se měl věřící starat o vědu? Snad jen proto, pokud přijde do konfliktu s některými jeho náboženskými dogmaty, např. o tom, že země je 5000 let stará nebo že Bůh stvořil člověka (pak tam nezapadá představa o tom, že se vyvinul z opice)
Krišnamurti podal hezkou definici náboženství: náboženství je odkrýváním reality.
Ano, Lectore, tohle poselství jsem taky rozklíčovala. Ale kromě toho zatím dvě další:
Teologie už pomalu vyčerpala své metody, jak přinést další důkazy pro svá tvrzení. Je to právě věda, která, využívá pokroku techniky, technologií a nárůstu sumy informací ke své specializaci a současně rozšiřování spektra svého zájmu. Jenomže se tím dostává do mikro a makrosféry, která je prostými lidskými smysly a s průměrnou mírou znalosti nepostižitelná. Takže těm vědním specialistům/moudrým zase musíme „pouze“ věřit, jako kdysi kněžím a teologům, že jejich interpretace alespoň tendují správným směrem.
Jestliže se tedy víra a věda míjejí, pak to znamená, že buď mají kdesi společný počátek a odtud se od sebe nenávratně vzdalují.
Nebo naopak sice vyrazili ze vzdálených východisek, ale mají šanci se jednou a v „konečnu“ potkat.
Anebo jsou jejich cesty rovnoběžné, paralelní a tedy rovnocenné.
Furt mi z toho vycházi WIN-WIN situace! :-)
Jaccku, jestliže podle Krišnamurtího náboženství realitu odkrývá, pak je na vědě, aby ji popisovala, vysvětlovala až zdůvodňovala, ne? Vědomě jsem použila nedokonavé vidy sloves, protože jsou to akce nekončící, protože absolutní pravda nikdy neexistovala a existovat nebude. Ledaže by to byl ten nedefinovatelný, nepředstavitelný, nemyslitelný, nekonečný Bůh. Ale to by zase nezbylo místo a čas pro vesmír…
Text příspěvku byl upraven 15.02.18 v 22:43
Hostem Filosofického ústavu Akademie věd byl prof. Daniel Dennett a dnes se na ČT24 vysílal rozhovor s ním v pořadu HydePark.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10441294653-hyde-park-civilizace/218411058090224
Vydržte poněkud smalltalkingový úvod a dočkáte se i tématu vztahu vědy a víry (resp. náboženství), o kterém jsme si tu psali nedávno.
Text příspěvku byl upraven 24.02.18 v 21:59
Stephen Hawking zemřel - ztráta pro vědu i svět!
Světoznámý britský fyzik dnes ve věku 76 let zemřel.
tn.nova.cz Před 18 minutami
Text příspěvku byl upraven 14.03.18 v 06:43
Vložit příspěvek