Adam a Eva v literatuře a písni

DISKUZE » Volná diskuze


Pablo70
Pablo70 28.04.2021 v 08:28

Každý muž pak v sobě nosí svoji Evu a žena svého Adama. Muž v naší kultuře musí potlačovat ženské rysy a ženy potlačují mužské rysy. Tím, že - teď mluvím za muže - potlačujeme ženské rysy, vede to přirozeně k jejich nahromadění v našem nevědomí, kde se soustřeďují a vytvářejí jakési imago ženy, takže muž často podléhá touze získat tu ženu, která nejlépe odpovídá onomu imagu - typu nevědomé ženy, ženskému koncentrátu v jeho nevědomí.
(In: Josef Jonáš - Tajenky života)

Pablo70
Pablo70 02.05.2021 v 11:48

"Bůh dej lehké odpočinutí mému dědovi," řekl. "Vyznal se v ženách, protože je měl velmi rád a ony mu také dávaly, co mu patřilo. Žehnám ti, Alexisi, řekl mi jednou, ale dej si pozor na ženy. Když Bůh vyňal Adamovi žebro - buď prokleta ta chvíle - , aby stvořil ženu, ďábel se proměnil v hada, popadl žebro a vzal roha... Bůh se za ním pustil, dohonil ho, ale ďábel mu vyklouzl a Bůh držel v rukou jen jeho rohy. Dobrá hospodyňka, řekl Bůh, hněte těsto i lžící. Já zase z čertových rohů stvořím ženu. Stvořil ji tedy k našemu neštěstí, milý Alexisi. Kdekoli se dotkneš ženy, držíš ďáblův roh, a proto si dej pozor hochu. Ukradla v ráji jablíčka, dala si je za ňadra a teď se prochází a naparuje - ať se má dobře. Okusils ta jablka? Jsi ztracen. Neokusils? Také jsi ztracen. Co ti mám, chlapče, poradit? Dělej, co uznáš za dobré. To mi řekl nebožtík děd, ale já jsem z toho nebyl moudrý. Dal jsem se obvyklou cestou a šel jsem za ďáblem."
(Nikos Kazantzakis - Alexis Zorbas)

Pablo70
Pablo70 06.05.2021 v 09:56

LILITH - je noční démon známý Babylóňanům a Židům. Uvádí se většinou ve společnosti ženských démonů Lilu (Alul, Alal) a erotické babylónské ďáblice Ardatlili, což znamená "služka noci".
V židovské mystice byla Lilith první manželkou Adamovou a byla jako on stvořena z prachu země. Adam a Lilith byli prý k sobě připoutáni zády, pak je bůh odloučil. Lilith však od Adama odešla a když neuposlechla božího rozkazu, aby se k němu vrátila, tu teprve byla z Adamova žebra stvořena Eva, která podle toho byla až druhou manželkou Adamovou. Po svém "rozvodu" s Lilith žil prý Adam 130 let sám, než mu bůh stvořil Evu.
Podle židovské pověsti strojí Lilith úklady novorozeným dětem, a to chlapcům do osmého a děvčatům do dvanáctého dne jejich života. Obranou proti ní jsou jisté modlitby a amulety.
(In.: V. Vondráček - F. Holub : Fantastické a magické z hlediska psychiatrie)

Pablo70
Pablo70 08.05.2021 v 07:42

Vzkazy z nesmírné dálky času, které nebyly vpustěny do Geneze, vyprávějí, že Bůh napřed stvořil ne Evu, ale Lilitu. Když Lilita prohlédla, svět se prý rozveselil, neboť byla krásná. Připadalo mu, že teprve teď dostal oči. Ale byla také rychlá a bystrá, a to jí bylo na závadu. Adam a Lilita, oba zamilovaní, oblíbili si hru, která záležela v tom, že pozorovali věci kolem sebe a dávali jim jména. Zatímco intuitivní, rychlá Lilita jména po citu uhadovala, vědečtější, důkladnější Adam se při hře opožďoval a měl z toho mindrák. Bůh si toho povšiml, a protože měl s Adamem zvláštní záměry, odsunul rychlou Lilitu na jinou rovina a stvořil Adamovi Evu, ženu stejně krásnou a stejně bystrou, ale modrookou a taktnější. Nepředbíhala. Od těch časů černooká Lilita, která ani na jiné rovině nepřestává Adamy milovat, navštěvuje je v noci, když spí. Stává se, že se za tmy náhle přehoupne spoza obzoru tajemná kavalkáda snů: to Lilita se blíží, aby spící Adamy pomilovala na připamatování, že všechno, co je krásného, je podmalováno tmou. A že tma je všeho grunt. Básníci, kteří žijí podobojí, vědí nejlépe, že si člověk k světlu musí ukrojit také noci. Noc je křesadlo úsvitu. Střenka, ze které vyletí blesk.
(Josef Palivec - Poezie stále budoucí. In.: Via Dolorosa. 68 Publishers, Toronto 1977)

Pablo70
Pablo70 15.05.2021 v 16:59

"Jakým způsobem byl stvořen Adam?," táže se rabi Nátán.
Odpověď zní: "První hodinu byl sebrán prach, druhou hodinu byl stvořen jeho obraz, třetí hodinu byl udělán golém (kostra), čtvrtou hodinu byly spojeny jeho údy, pátou hodinu se otevřely otvory jeho, šestou hodinu mu byla dána duše, sedmou hodinu si stoupl na nohy, osmou hodinu mu byla dána Eva, devátou hodinu byl uveden do ráje, desátou hodinu dostal zákaz /trhat ovoce/, v jedenáctou hodinu zhřešil a ve dvanáctou hodinu byl vyhnán a odešel."
(Talmud. Traktát Abót de-rabí Nátán, 1.8)

Pablo70
Pablo70 17.05.2021 v 07:14

Časně ráno se cestou do nemocnice přišel na Adele podívat Leon... "Tak co, otče," zaburácel drsnou jidiš. "Jak je na tom?"
"Jak to mám vědět? Bež se podívat."
"Dej na mě, uvidíš, že bude mít trojčata."
Hlučně se rozesmál a vešel do Adeliny ložnice. Bez velkých cavyků odhodil přikrývku a prohmatal rodičce břicho.
"Tak jak se cítíš?" zahlaholil. "Evino prokletí tě dostihlo,co?"
(Isaac Bashevis Singer - Rodina Moskatova)


Pablo70
Pablo70 21.05.2021 v 08:06

Jak starý je vesmír? Je starý půl vteřiny, ale tato půlvteřina už trvá jeden kvintilión let. Kdo jej stvořil? Nikdo jej nestvořil. Byl tady vždycky.
Co je to čas? Je to had, který si užírá vlastní ocas...
Je to ten had, který se natolik rozvinul, aby Evě nabídl jablko...
Co to bylo to jablko, které snědli Eva s Adamem? Byl to Stvořitel vesmíru.
(Kurt Vonnegut - Snídaně šampiónů)

Eicherik
Eicherik 22.05.2021 v 21:18

A člověk ani nemusí být zběhlý v symbolice, aby poznal, že Sněhurka - hrdinka, kterou postihne neštěstí, když okusí otrávené jablko - je jasnou narážkou na strom poznání a Evino vyhnání z ráje.
(Dan Brown - Da Vinciho kód)

Pablo70
Pablo70 23.05.2021 v 08:08

Dostojevskij miloval nesmírně, nesmírně život, miloval jej vášní přímo obžernou, extaticky, s erotickou radostí a bez studu a již v něm se chtěl dokousat pravdy a Boha. A život je v něm také celý ve své nesmírné rozloze. Dostojevskij je tak nekonečně niterně rozlehlý, že sahá až za hranice člověka a dotýká se na svých mezích obou starších, metafyzických bratří Adamových, anděla i démona.
(Václav Černý - Dostojevskij a jeho Běsi)

Pablo70
Pablo70 26.05.2021 v 12:35

Co v podstatě znamená ta snaha nalézt tisícileté království, ráj, jiný svět? Všecko, co se píše za našich časů a co stojí za čtení, nese v sobě stesk po domově, komplex Arkádie, návrat k velkému materníku, back to Adam, le bon sauvage (to víte...), ztracený ráj, ztracený, jak jsem tě hledal, já, navždy bez světla...
(Julio Cortázar - Nebe, peklo, ráj)

Pablo70
Pablo70 01.06.2021 v 08:07

"Když jsem dorazil na tento ostrov, měl jsem jedinou touhu, navštívit posvátnou Adamovu stopu," píše o Adamově hoře - tropickém Matterhornu (2243 m.n.m.) uctívaném několika vírami - na Srí Lance cestovatel Ibn Battuta roku 1333. Zde našel "svatý otisk nohy našeho otce Adama".
Ovšem, hindové věří, že to je stopa boha Šivy, buddhisté zase, že je Buddhova...
(T. Abercrombie - Ibn Battuta, Prince of Travellers, National Geographic 6/1991)

Text příspěvku byl upraven 01.06.21 v 08:09

Pablo70
Pablo70 03.06.2021 v 15:47

Muž byl stvořen z trošky hlíny a vody. Proč by žena nemohla být z rosy zemských par a světelných paprsků, ze ztuhlých střípků duhy? Kde jsou hranice možného? A kde nemožného?
(Jacques Cazott - Zamilovaný ďábel)

Pablo70
Pablo70 10.06.2021 v 09:01

V tom jedinečném okamžiku jí náhle připadal krásný jako nějaká nedosažitelná socha, ne nějaký ukrutně krásný renesanční David, nýbrž jako nahý středověký Adam, který má skloněnou hlavu, aby se vešla do trojúhelníkového prostoru tympanonu, a jehož postoj vyjadřuje nevinnost a zděšení. Rozpačitý a průzračný, tak se asi zpodobňuje křesťan, řekla si.
(John Updike - Chceš si mě vzít?)

Pablo70
Pablo70 13.06.2021 v 07:45

Když pánbu načapá
Adama a Evu při své štrapáci
řekne jim:
Pardon nenechte se rušit
jako bych nebyl
vždyť toho máte fůru na práci.

(Jacques Prévert)

Pablo70
Pablo70 20.06.2021 v 13:42

Tuláci jsou synové Adamovi, vyhnanci z ráje a jsou bratřími zvířat, nevinných. Z rukou nebes co chvíli berou, co se jim podává. Slunce, déšť, mlhu, sníh, teplo, chlad, dostatek i nouzi, není pro ně času, není dějin, není snažení, není onoho podivného bůžka vývoje a pokroku, v nějž zoufale věří vlastníci domů.
(H. Hesse - Narcis a Goldmund)

Pablo70
Pablo70 21.06.2021 v 19:50

Procitá vprostřed rajské zeleně
Když had jí podal taj. přís. dův.
Zprávu kde stálo cosi proti Adamovi

Z lásky a strachu z jistých míst
Spálila Eva téhož rána Adamův
Fíkový list

(Obsahoval jen nečitelné poznámky
O počasí
A monogamní lásce

A školáckou studii jablka
S anatomickou kresbou ohryzku
Kterou A. z pochopitelných příčin nemínil
Uvolnit ještě do tisku)
(Pavel Šrut - Adamova žena. In.: Přestupný duben)

Pablo70
Pablo70 26.06.2021 v 15:22

Eva z žebra Adamova:
Ve staroorientálních řečech může znak ŽEBRO znamenat i ŽIVOT. Proč je zařazeno do biblického textu, není zatím dostatečně objasněno.
Biblická zpráva zřejmě vyjadřuje podstatnou rovnost mezi ženou a mužem. Když Adam nenašel mezi zvířaty SVOU POMOCNICI, po spatření ženy zvolal: Tato je konečně KOST Z MÝCH KOSTÍ a masem z mého masa, mužicí budiž pojmenována, neboť z muže jest vzata (Geneze 2,23).
Žebro je blízko srdci - symbolika poměru mezi mužem a ženou. Na toto odkazuje talmud: Bůh nestvořil ženu z hlavy muže, aby mu poroučela, ani z jeho nohou, aby byla jeho otrokyní, nýbrž z jeho boku, aby byla blízko jeho srdci.
(Alfred Loeple - Úvod do Starého zákona)

Pablo70
Pablo70 07.07.2021 v 07:53

Tyhle projevy ženské nadřazenosti ovládly po Spojených státech také Kanadu, i tu katolickou, vydanou cele napospas mocným spolkům žen, které vládnou jako matrony dávných matriarchálních civilizací pomocí modlářství, různých tabu a magické exkomunikace těch několika málo vzbouřenců z Adamova rodu.
(Armand Lanoux - Když nastává odliv)

Text příspěvku byl upraven 07.07.21 v 07:54

Pablo70
Pablo70 20.07.2021 v 18:25

Někdy si myslím, že astrologie musela mít svůj počátek v tom okamžiku lidského vývoje, kdy člověk ztratil víru v sebe... když ztratil svoji celistvost. Když chtěl vědět, místo aby chtěl být. Schizofrenie začala kdysi dávno, nikoliv včera nebo předevčírem. Když se člověk rozdělil, roztříštil se do myriád úlomků. Svoji celistvost však může opět získat i dnes, jakkoliv je roztříštěný. Jediný rozdíl mezi člověkem - Adamem a člověkem dneška je, že ten prvý se narodil v ráji, zatímco ten druhý musí tento ráj vytvořit.
(Henry Miller - Big Sur)

Eicherik
Eicherik 26.07.2021 v 12:08

Někdy mě napadá taková hloupá myšlenka. Když pozoruji to písečné město, říkám si: a co když jsme na tom stejně? Co když nás nějaká rasa obrů také uvěznila do akvária a pozoruje nás?
Co když byli Adam a Eva dvě experimentální morčata, kterým udělali umělé prostředí, aby 'viděli, co to udělá'?
Co když vyhnání z Ráje, o kterém mluví Bible, byla jen změna akvária?
Co když nakonec Potopu světa způsobila jen sklenice vody, kterou vylil nedbalý nebo zvědavý Bůh?
Nesmysl, říkáte? Kdo ví ... jediným rozdílem by mohlo být, že moje mravence vězní skleněné stěny, zatímco nás fyzikální síla: zemská přitažlivost!
Mým mravencům se občas podaří prohryzat se krytem, pár jich už uteklo. A nám se daří občas vyslat rakety, které uniknou přitažlivosti.
(Mravenci - Bernard Werber)

Text příspěvku byl upraven 26.07.21 v 12:09

alekis
alekis 26.07.2021 v 13:16

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Pablo70
Pablo70 26.07.2021 v 16:42

Zajímavý zvyk, který ze středověku přešel až do počátku novověku, popsali národopisní badatelé v některých oblastech Slovenska. Na pomoc proti požáru se tam brávaly mladé hezké ženy. Ty v rouše Evině obíhaly kolem hořícího stavení a všichni očekávali, že se oheň této sice nadmíru pěkné, ale zakázané podívané zalekne a rychle zhasne.
(Svobodné slovo 29.8.1981)

Pablo70
Pablo70 27.07.2021 v 16:53

Proběhlo mnou chvilkové zachvění a já se cítil jako probuzený Adam, ještě si neuvědomující, že oba, Bůh i Satan, sledují jeho pohyby a oba s ním mají své plány.
(Walter Tevis - Kroky slunce)

Pablo70
Pablo70 05.08.2021 v 10:10

Není pochyby, milá dcero, že nejkrásnější byla láska oné lidské dvojice vyšedší z rukou Stvořitelových. Za domov byl jim dán ráj a oba byli bez hříchu a nesmrtelní. Dokonalí duší i tělem, byli si ve všem rovni. Eva byla stvořena pro Adama a Adam pro Evu. Jestliže se však nedokázali přesto udržet v tomto láskyplném prostředí, který manželský pár svedl by to po nich?
(François-Auguste-René de Chateaubriand - Atala)

Pablo70
Pablo70 09.08.2021 v 16:41

Žádné lebky už na psací stůl,
ale pronikavě
zkoušet smrt - jako by nám bylo třeba
nových způsobů smrti? Ne,
žádné nové
metody smrti netřeba.
Smrt si v nás dál
zkouší tu divokou
vyhlídku na život,
jakou měl Adam.
(Denise Levertovová - Jiné jaro)



Vložit příspěvek