ANTIcharta proti Ctenarske vyzve
Marylaa: Bohužel nic. Což by ještě nemuselo být na škodu. Nejde primárně o vzdělání ani o četbu - potíž je s tím myšlením. To dneska fakt nefrčí.
To by bylo dost nedemokratické aby ten kdo chce volit musel procházet testem, jestli myslí. A jestli pokud myslí, je jeho myšlení správné.
woodwarde, nefrčí...a je jedno, jestli se jedná o výběr četby, nebo politické reprezentace. Ono to podle toho pak vypadá...
Text příspěvku byl upraven 15.01.19 v 12:56
Marylaa: Kdo říká správné? Ale člověk kterej nemyslí by volit neměl. Volba je rozhodnutí. A rozhodnutí nepodložená myšlením bývají nebezpečná.
Text příspěvku byl upraven 15.01.19 v 13:00
Pokud by se to testovalo, určitě by se to časem zvrhlo v testování nejen jestli člověk myslí, ale i jak myslí.
Znám lidi, kteří čtou víceméně stejné knihy jako já, a politické názory mají naprosto odlišné. Takže četba s volbami zas tak moc nesouvisí. Samozřejmě asi čtou i nějakou propagandu na internetu, kterou já nečtu, ale to se jako četba nepočítá.
Ale není mi jasné jak to volební právo souvisí s čtenářskou výzvou. Kniha o volbách v tématu není.
Marylaa: Pokud by se to testovalo, znamenalo by to, že se předtím podařilo vyštípat z mocenských postů hajzlíky, kteří svoje volební kampaně cílí především na nemyslící tvory - těch je totiž nejvíc, mají nejvíc hlasů a všechno zbaštěj. Takže testování očividně nehrozí. Demokracie nám zůstane zachována, blbci taky a hajzlíci můžou klidně spát.
Marylaa, jen jsem si dovolila říct, že jak někdo přistupuje k hledání četby, tak stejně přistupuje i k věcem jiným, tudíž i k volbám....a bohužel to podle toho vypadá. Ale jak se říká, každá země si zaslouží takovou vládu, jaká sama je...
Text příspěvku byl upraven 15.01.19 v 13:34
To je sice velmi populární rčení, ale nesouhlasím s ním. To by potom nemělo cenu volit někoho jiného než ty, co jsou u vlády.
Marylaa: to není pravda. To rčení říká, že je celkem jedno, koho zvolíme, protože ti zvolení pořád budou zhruba takoví, jaké je jejich voličstvo. Nezáleží na partaji, ale na kvalitách kandidátů a ty jsou u všech partají bohužel dosti podobné.
Takže ani testovat myšlení voličstva by nepomohlo, když ani myslící lidé (pokud takoví jsou) by neměli koho volit.
To bych právě neřek. protože kdyby volební právo bylo podmíněno schopností a ochotou myslet, charakteristiky voličstva (a tudíž i zvolených kandidátů) by to výrazně změnilo. Z toho rčení nevyplývá, že vhodní kandidáti neexistují, jenom nemají šanci, pokud většinu voličů tvoří nepříliš myslící masa.
woodwarde, souhlasím. Ale je mi jasné, že se se zlou potážete. Jen bych trochu zmírnila poslední větu, ne nepříliš myslící masa, z hlediska intelektu, ale lidé, kteří se nechtějí obtěžovat přemýšlet. Vždyť mávnout nad vším rukou, je přeci tak snadné...
Text příspěvku byl upraven 15.01.19 v 15:17
To rčení s volbami nesouvisí, protože se používá i v dobách kdy volby nejsou svobodné nebo nejsou vůbec.
volba, jak bylo řečeno, je rozhodnutí. generace mých rodičů se rozhodla svěřit moc komoušům, z čehož vzešlo to, že si komouši tu moc ponechali čtyřicet let. a to se stalo i v jiných zemích a s jinými hajzlíky. Podstatné je, že u zrodu každého takového neštěstí je masa voličů, ochotných nechat se zblbnout. a pak skutečně mají vládu, jakou si zaslouží - ovšem někdy se to protáhne i na víc generací.
Hanko, pochopil jsem výtku, ale nevím, jestli problém lze uzavřít s tím, že hloupost je eticky indiferentní. Každopádně je nebezpečná. Nejde o to, že někomu holt "není shůry dáno", ale o to, že ti, jimž bylo dáno, ten dar zanedbávají. Zavírají rozum do skříně, aby se neobnosil.
Maryla, to já jsem do tohoto vlákna vnesla pojem "nositelé volebního práva", proto se cítím být jaksi povinna to dovysvětlit: v ČR má - zjednodušeně řečeno - volební právo každý občan ČR, který v dne voleb dovrši 18 let a nebyl soudně zbaven svéprávnosti. Když jsem tedy zmínila uživatele DK - nositele volebního práva, tak jsem tím myslela ve skratce to, že jde o lidi již dospělé, tedy starší 18 let, svéprávné a občany ČR (potažmo SR) - tedy sotva jsou to cizinci, jenž by nebyli nijak dotčeni českým školním systémem a neměli odkud ani jen tušit, jak v češtině s tím jejím neuvěřitelným ohýbáním vypadá sloveso v rozkazovacím způsobu (a přesto se an to další a další ptají); že by to byla děcka, pro které je slovo oxymorón vzdálenější, než vesnice Prasinky (a přesto se na to další a další ptají); nebo že by to byli lidé nemocní - soudně zbaveni svéprávnosti, kteří jsou přitom náruživími čtenáři, uživateli DK a účastníky výzev v jednom (a přesto se ve vláknech k ČV lidé dokola ptají na totéž, co bylo někdy jen o dva řádky výše zodpovězeno).
Kdosi se výše ptá, že nač je nám brilantní myšlení, když jej budeme krmit jen úzce vybranými daty svých předsudků a vlastních preferencí. Jenomže tato otázka si odporuje: k brilantnímu myšlení nelze dojít tím, že bychom je krmili vlastní krmí, brialntní myšlení vzniká, rozvíjí se a tříbí vždy jen v kontaktu, nejlépe konfliktu. To není tak, že někdo má brilantní myšlení, jen tak, sám od sebe, narodil se s ním jak se stříbrnou lžičkou v puse, a pak je tu kdosi, kdo jej čímsi krmí či nekrmí.
Celý život se každý z nás vymezuje vůči ostatním, hledá a často i nachází platformu vztahu ke svému okolí. Ale v momentě, kdy na databázi knih, v níž nalezneme tisíce (ano - tisíce!) textů, obsahujících slova "doporučuji", "nedoporučuji", "to by měla být povinná četba!" , "zkuste se podívat na tyto tituly" atd. atd. plus do toho nám stovky reklam křičí "nakupujte chytře" "objednávejte ještě dnes!" a pod. , nuže když někdo v takovém primárně dialogovém prostoru tvrdí, že nemáme co komu kecat do života, ten by asi neměl kecat ....
Hanko, když někdo tančí - a tančí blbě - je dost pravděpodobné, že se tomu leckdo bude smát. A když se někdo chce věnovat četbě a pustí se do toho na základě kritérií, určujících knihy k přečtení podle barvy obalu nebo začátečního písmena první kapitoly, je to k smíchu.
Já s HB souhlasím, zejména s větou: "Přečíst si příběh, jehož text končí na straně označené lichým číslem, není hloupé." Souhlasím - není to hloupé, stává se to běžně, a mnoha lidem. Souhlasím také hlavně ze zištných a egoistických důvodů: sama jsem totiž knih, v nichž text končil na straně označené lichým číslem, přečetla jistě stovky, možná tisíce. Akorát že jsem nebyla nikdy, ani v raném dětství, ani v bolestné pubertě, ani v počínajícím klimakteriu tak dezorientovaná, abych si tu četbu vybrala, zvolila kvůli tomu číslu na stránce.
není to k smíchu..
je to hra
a jedno z pravidel hry je... červená obálka
Vždyť je to jen 20 knih... těch 150 dalších vybírají jistě sofistikovaněji.
Já si třeba dala za "úkol" přečíst "celou abecedu" kniha od autora na A, B, C...a dostala sem se často k zajímavým titulům, které bych si jinak třeba nevybrala.
no sranda prostě = "sranda prostě" =
Text příspěvku byl upraven 15.01.19 v 17:42
no jistě, jako at si někdo komu to přijde směšné, potrhá třeba bránici.
ok jdu tam dát uvozovky
Hanko, neplýtvejte silami. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. A vlastně proč ne - ať si tady na vlastním písečku klidně rejpou, když v tom vidí smysl. ^^
Vložit příspěvek