Čtení na pokračování 2 (neboli level 1)
Nic bych za to nedal, že ten kocour je nejen zelený, ale navíc šmajdavý alias kulhavý a navíc pěkný kořala, přes svůj hendikep vymetající po večerech lokály.
S těmi kočkami se tady nějak roztrhl pytel.
Literárny kocúr ma v rýchlosti napadá len v knihách Mistr a Markétka a taktiež Murakamiho Kafke, ale toto s tým nemá nič spoločné.....
Nightlybird - vo vašom príspevku je určite indícia, ale bohužiaľ skutočne neviem o akú knihu sa jedná, takže ju nevidím, aj keď tuším, že tam je.
Nightlybird už zase ví, to je neuvěřitelné :)
Koka - jedná se o škodovku, děj knihy se odehrává také v Čechách, Kocour je opravdu nejen zelený, ale podle nálady třeba modrý nebo duhový.
Autor je znám tím, že v jeho knihách není nouze o krev, rvačky, černý humor a cynismus. Různé živočišné druhy s podivnými schopnostmi nevyjímaje :)
Prosím fanfáry, je to opravdu Kulhánkův Noční klub, ukázka je hned ze začátku knihy :)
Prosím Mysch(u) o další ukázku :)
Mysch(a) už není online, ale její přínos pro tuto hru je obrovský - nikdo se neměl k odpovědi a ona se trefila. Uvidíme, čeho se od ní dočkáme!
Text příspěvku byl upraven 01.08.13 v 10:26
Tak tedy také něco jednoduššího:
Ano, v tom jediném se cítil být vinen: v tom, že nebyl práv svému činu a že se sám doznal. Stejnou trýzeň mu působila myšlenka, proč tehdy nespáchal sebevraždu. Jak to, že tehdy stál nad řekou, ale dal přednost dobrovolnému doznání? Copak je touha po životě tak silná a tak těžko se dá přemoct? Když ji přemohl Svidrigajlov, který se smrti bál?
Tomu se říká fofr, ta ukázka se tu ani nestihla ohřát a Koka již triumfálně vykřikuje správnou odpověď.
Madam poklona a potěšte nás další ukázkou :)
....... zúfalo hútala, ako vybŕdnuť z nepríjemného položenia, zvíťaziť nad zbojníkmi a zachrániť dcéru pred hanebným sobášom. Jedinú nádej vkladala do grófa Nyáryho, no len čo postrehla na jeho ľahostajnej tvári ironický úškrn, svitlo jej v hlave, že to všetko vlastne on narafičil. Kvôli tomuto hral s ňou komédiu a tým sa dajú vysvetliť jeho tajomné šepoty s Eržikou.
– Podliak! – okríkla ho, ale on si nevšimol urážku, len sa víťazoslávne usmial na šťastnú dvojicu.
Pani sa vrhla medzi nich ako jastrab.
– Rozkazujem ti, Eržika, odstúp od toho človeka! – drapla ju za ruku. Tvár mala od výbuchu hnevu, zlosti a nenávisti takú, že Eržika sa striasla ako mrazom opŕhlená. Cítila, že matkine nechty sa vrývajú do bielučkej pokožky jej ramena. Predsa odvetila s najväčšou rozhodnosťou:
– Nie, nikdy od neho neustúpim!
Matkine nechty sa jej zaborili do ramena ako dravčie pazúry, až osŕkla od bolesti a snehobiely rukávec sa sfarbil krvou.
– Pobehlica! – zasyčala na ňu, pustila jej rameno a zahnala sa, aby ju udrela.
Vtom k nej skočil ako blesk Vavro, chytil ju za ramená, nadvihol ju dovysoka ani vrece, ktoré si chce prehodiť cez plecia, a sotil ju do prázdnej panskej lavice. Vrela v nej krv, rozzurovala sa, ale pri pohľade na Vavrove mocné zaťaté päste, hotové zmlátiť ju ako cepmi, zmocnil sa jej úžas a zdalo sa jej, že jeho vycerené zuby sa zaseknú do nej ako vlčie trháky.
– Tu seď ticho ako kvočka, ak ti je život milý! – pohrozil jej Vavro. Videla, že beda jej, ak neposlúchne.
Ano! Skvělá, rychlá a správná odpověď. Vítám Agi mezi hráčemi (resp. spíše hráčkami) a prosím o další ukázku.
Díky., Koka.
Slyšel jsem bouchnutí zadních dveří a Daisy přišla ze zahrady. Rychle jsem deník vrátil do kabelky a z jakéhosi důvodu zavolal: "Daisy, kdy slávi královna oficiální narozeniny?"
Vešla do obývacího pokoje a řekla: "Proč to chceš vědet? Nenapsal jsi jí jednu ze svých básní, viď, že ne?"
Jak sklonila hlavu, aby si zapálila cigaretu, všiml jsem si, že má tři brady. Také jsem nedávno postřehl, že úmyslně poškodila naši váhu v koupelně, ta ma nahlas vyslovit hmotnost, ale už nemluví.
Na nakup oblečení ji nedoprovázím od chvíle, kdy ve zkušební kabince v Primarku dostala záchvat vzteku, protože zůstala vězět v blúze velikosti 14 a vedoucí ji z oděvu musela vystříhat. Celou cestou domů opakovala:"Nechápu to, mám velikost 12." Dokonca i můj přítel, který je slepý, ale vidí tvary, nedávno prohlásil: "Panebože, Daisy tloustne. Tuhle za mnou přišla a já myslel, že se to hýbe moje kůlna."
Já vím, je to drzost střílet od boku se zavřenýma očima, a to ještě stojím v mlze a za soumraku po kolena ve vodě a na hlavě mám džbán - ale jinou Daisy neznám, ostatně tuhle taky ne:
Velký Gatsby?
Text příspěvku byl upraven 01.08.13 v 16:04
Kní - jsem na tom podobně, znám jenom jednu Daisy, kromě té Gatsbyho, ještě tu slečnu, co měla tak slavného šoféra že z toho vznikl úžasný film Řidič slečny Daisy. Já myslím, že v Gatsbyho dobách nebyla ještě osobní váha přirozenou součástí vybavení kupelny a sotva se američtí spoluobčané Gatsbyho zajímali o datum narozenin královny. Já bych v případě této ukázky spíše lovila v britských, ne v amerických vodách.
To nie je bohvieaká indícia :-). Dnes je súčasťou viacdielneho súboru skoro každá kniha, z ktorej sa predá toľko výtlačkov prvého dielu, že sa oplatí napísať a vydať aj druhý, tretí, ... siedmy diel.
Že by to bola Sue Townsend? Nie je to niečo z Adriana Mola?
Upresním, aby som vás nezmiatla - to "nie" sa vzťahovalo na tip Velký Gatsby..Koka dedukuje správne, ide o britské vody.
Agi, obávám sa, že si mi uhádnutie priklepla priskoro :-). Tým svojím príspevkom som hlavne chcela akože našeptávať (napovídat) hádačom, akým smerom by sa mali uberať pri pátraní. No a toto - vykľula sa z toho trefa.
Lenže ja bojujem aj na druhom fronte, tak neviem, či môžem hádať v oboch vláknach.Kým mi to niekto zarazí, tak sem vkladám túto hádanku, z ktorej postačí uhádnuť aapoň MENO AUTORA:
Naše milá televize, / na léčebně vznikla krize / v sobotu, jen z klubovny se / zvuky znělky rozlehly. / Místo injekcí a střiků / cvoci se v tom okamžiku / všichni kromě neurotiků / k aparátu seběhli. / Jistej chlap tam dělal drama / z populární besedy / o tom, jak si s Bermudama / vědci rady nevědí. / „Z toho by byl jeden blázen.“ / jeden blázen podřek se. / Ošetřovatelé rázem / začli píchat injekce. /
Milej pane redaktore, / dejte něco o traktorech, / o jadernejch reaktorech, / jenom ne ty Bermudy! / Nemáte snad jiný téma / nežli pořád strašit těma / lítacíma talířem / nebo myslet na zrůdy? / My už taky lecos víme, / talířem třískáme / bez toho z nich kočky jíme / jestli nás čuch neklame.
…….
Milí páni profesoři, / tak se k lidu nehovoří. / řeči o záhadách v moři / způsobujou paniku. / Nás si vemte za lektory. / Na Bermudy, na potvory, / stačej jen duševně chorý, / povíme to publiku./ Nic se tomu nechechtejte, / my to hravě dokážem. / Jenom nám to vyjednejte / u neřáda primáře. / Ve vší úctě, díky předem, / a když se to nezdaří, / pošlem stížnost štandopede / až na hlavní nádraží.
Koka - můžeš cokoli - a nejen ve dvou, ale ve všech třech bězích - není nikdo takový, kdo by měl právo tady někomu cokoli nařizovat - měla by tu být atmosféra zcela liberální (ano, svobodomyslná, nezaujatá, velkorysá, umírněná), tedy aspoň doufám a přeji si.
Jinak hlásím, že netuším, z čeho úryvek jsi nám předložila (jako ostatně skoro vždycky, můj podivný mozek si pamatuje raději čísla, hudbu, zvuky a vůně... slova mu moc nešmakujou), něčím mi to trochu připomnělo Voskovce a Wericha, ale vím, že oni to nejsou, je to jistě mnohem mladší.
Text příspěvku byl upraven 02.08.13 v 10:38
kní, moc děkuji za toleranci a také za smeč, který si mi nahrála, abych mohla vložit nápovědu, když se nikdo nechytá:
Autor nebyl žádný spisovatel, ale přesto byl nazýván bardem svého lidu a při jeho pohřbu se městem táhla 7-kilometrová fronta lidí, kteří mu chtěli poděkovat a vzdát hold za to, že je bavil i rozesmutňoval v době temna a nehybnosti. Ukázka je z rozverné části jeho jinak velmi niterné a poetické tvorby.
No jasně!
Upřesním: úryvek je z písně "Dopis chovanců psychiatrické léčebny, co se tam říká U Kanatčikova, do redakce pořadu Neuvěřitelné skutečnosti", citované z knihy Pravda a lež v překladu Milana Dvořáka.
Další, prosím! Udělej nám něčím hezkým RADOST :-)
Dovolím si udělit několik rad do života. Komu jsem ta slova vzala z úst? Kde jsem je četla?
V zábavách a radovánkách,/ve sňatcích i v souložení/rovný s rovným nechť se druží,/
ne však s vyšším ani s nižším./ Milenec, jenž hleděl vzhůru/ k panně vznešeného rodu,/ v manželství je jako otrok,/ čemuž vyhýbá se moudrý./
Pozdvihne-li pannu k sobě,/ je zas v postavení pána,/lichocen a pochlebován,/ což je rozumnému trapno./
Jsou-li oba sobě rovni,./žijí v radosti a štěstí, doplňují jeden druha -/ to je chvalitebný svazek./ Neboť ten, jenž výš se žení,/ brzy skromně skloní šíji;/ kdo se žení pod úroveň,/
v opovržení se řítí.
Vložit příspěvek