Filosofování pod starým mohutným dubem
Zajímavá chemická reakce. Ráno jsem postavil stromeček a z části ho ozdobil. V plastové krabičce od Ferrero Rocher jsme měli od loňska kartonového andělíčka s vůní jablečného štrůdlu se skořicí. Je to v podstatě to samé, co voňavý stromeček v autě. Nevím, proč jsme ho nevyhodili už loni. No a za ten rok, co byl andělíček v plastové krabičce se provázek na kterém ona nebeská bytost visela přitavil ke krabičce a spodek andělíčka se normálně "propálil" skrz onu plastovou krabičku. Docela jsem koukal. :-)
Text příspěvku byl upraven 16.12.22 v 15:50
Keri.H: Avatar byl moc hezký film o rodině a o tom, čeho si máme nejvíc vážit. Akční sekvence na minimálním prostoru, v jedničce se mi jich zdálo víc. Trochu to působilo jako dějově nevyvážený, ale pokud se do děje ponoříš, tak ti to nebude vadit. A přesně, jak zmiňují ostatní, potom se pořádně soustřeď (to není spoiler, když neznáš kontext) na tu scénu nahánění dětí ve vodě. Tam úplně mlátí do očí, jak byl možná blbej nápad natočit to, jak to natočený bylo. To bylo vážně ošklivý. Jako z nějakého úplně jiného filmu. A ještě tam bylo pár podobných sekvencí, ale tahle je dlouhá, tak to prostě bolí. Ale jinak luxusní :)
Text příspěvku byl upraven 17.12.22 v 10:08
Uf, Amíci nevedia natočiť ani akčňák či komédiu, aby tam nevrazili každú chvíľu dojemnú scénu o cene rodinných pút. A tie morálne posolstvá servírujú nie pod nos, ale rovno cez nos až do krku. Trošku nenásilnejšie by som prosila.
Naias: obávám se, že další díl ta pouta přetrhá :( až to zjistí... :(
Jasne, bez srdcervúcej akcie to nie je ono. Zvlášť keď si pritom uvedomíme, aké boli tie pretrhnuté putá cenné. Ja zostanem pri britcomoch a kope srandy bez presahu.
Nejde o cenu samotnú, ale o tie neónové nápisy o nej. Jedna vec je, keď to z knihy/filmu/seriálu cítiť medzi riadkami a druhá vec, keď vás tým praštia ako kladivom a ešte k tomu každú chvíľu.
Furt mi vrtá hlavou, zda jde o obecnou disksusi nebo jsi to viděla taky, Naias.
Já se bála nejvíc toho, že se na rodinu bude tlačit až moc. To se tady děje jenom částečně. A neřekla bych, že je to nějak přehnané. Vlastně to bylo zakomponovaný moc hezky. Jenom když maš hodně svištů, tam se potom na konci z jejich záchrany může stát běhání v kolečku. Ale bylo to hezký a citlivý. Jinak by základní linka toho, proč se tam všechno děje, byla vážně chabá. Jako kdyby v jedničce nebyla též, že? ;) tam šlo a stále jde vždy o něco trochu jiného. A to bylo hezky zpracovaný :)
Text příspěvku byl upraven 17.12.22 v 11:56
Nevidela, len už som toho amerického spôsobu presýtená, ešte aj v animákoch je toho fúra. K jednotke sa nemôžem vyjadriť, tú som videla, ale dávno, predávno, houby si pamätám.
Já to do jednoho pytle neházím. Něco je dobrý, něco je špatný, a je to prostě americký. Tímhle směrem to neřeším obecným pohledem, ale vždy jednotlivě :)
Problém je, že to americké je väčšinou bombastické. Ani daktoré prírodopisné seriály som kvôli tomu nebola schopná sledovať, lebo kamera každú chvíľu zabrala chlapíka popisujúceho, čo robia zvieratá, namiesto aby ukazovali tie zvieratá. Aj sledovanie dokumentárneho seriálu som musela zabaliť, lebo to prebiehalo tak, že na začiatku sa človek dočkal krátkej upútavky, potom chvíľu dokumentu (na môj vkus dosť rozvláčne vysvetľovaného), potom veta typu „a čo tam uvidel, to mu vyrazilo dych“, čo malo vyvolať napätie, aby človek cez reklamu neprepol, po reklame nasledovala rekapitulácia a krátka upútavka, čo sa divák dozvie v nasledujúcich desiatich minútach, zas kúsok dokumentu, potom zas napínajúca veta, reklama, rekapitulácia a krátka upútavka... Proste všetko sa človek dozvedel tri razy. To opakovanie je americká špecialita a nie som na ňu alergická len ja, čo som tak čítala rôzne reakcie.
Na tohle jsem potřebovala trochu času, abych to pobrala. A jelikož pode mnou už osmi nonstop štěká čokl, takže se zítra do té práce rozhodně nevyspim, tak jsem měla možnost si to alespoň pořádně přečíst a reagovat v pro mě dost netypickou dobu...
Nějak jsem nepochopila, jak jsme se od tématu rodiny dostali k tématu "Všechno z Ameriky je špatný, nic neumí udělat a vlastně jsou úplně blbý." Prostě se takhle točí dokumenty. A je to špatný, protože je to zrovna americký, kde je tenhle postup použitý? Tak by mě zajímalo, co by se našlo za problem, kdyby to takhle natočili třeba Francouzi. Já jsem alergická na tolik věcí, ale nevidím to jako důvod k dehonestaci nějakého národa. Navíc, když mají mnohem větší škálu, ze které by se dalo vybírat.
Problém je tedy, že skoro všechno americké je bombastické. No, všechno český je zase převážně depresivní. A? Každej má něco.
Ne, ani tak jsem to nepochopila. Lidem tenhle formát vadit může, to je ok. Ale brát to jako výsledek americké nabubřelosti? Nevím, to se mi zdá úplně mimo.
Ja som zas nepochopila, ako sme sa dostali k dehonestácii národa. Ani náhodou netvrdím, že všetko americké je blbé. Mám rada daktoré seriály, filmy, hercov, knihy... Len nie tie, kam strkajú posolstvo tak, že to človeku pchajú až do krku. A čo sa týka dokumentov, ide o to, že Francúzi to takto netočia, aspoň čo som videla. Ale videla som aj normálne natočený americký dokument – bez toho večného opakovania stále dokola – akurát, že sa chlapík predstavil na začiatku aj na konci každého dielu, čo som u dokumentov trebárs britských nevidela. Bombastickosťou nemyslím nadutosť, ale okázalosť, prepjatosť, namiesto prostého konštatovania výkriky s fanfárou. A nehádžem všetkých do jedného vreca. Američan David M. Shapard, ktorý napísal The Annotated Pride and Prejudice, Persuasion, Sense and Sensibility, Emma a Northanger Abbey, vie, o čom píše, má tú dobu naštudovanú. Zato viaceré americké autorky, ktoré vraj píšu podobne ako Jane Austen, trepú hrozné nezmysly, lebo sa vôbec nevedia vžiť do vtedajšieho myslenia. Tiež netvrdím, že Američania sú nafúkaní, hoci ich sebavedomie je povestné. Čítala som v knihe od Čecha, ktorý žije v USA, že jedna jeho kolegyňa pochádzajúca z Číny zvažovala, že sa vráti domov, lebo tam dostala skvelú pracovnú ponuku. Iná kolegyňa, rodená Američanka, nevedela pochopiť, že dakto chce dobrovoľne odísť, lebo kde by mohlo byť lepšie než v Amerike? Ani vysvetľovanie, že je to návrat domov, kde má korene, rodinu, známych, nepomohlo. A vo filme Hostel – dosť sranda, hoci to mal byť horor – je scéna, kde hlavný hrdina narazí na cenník, na ktorom sa píše, čo stojí umučenie muža tej či onej národnosti a ak sa dobre pamätám, za Amíka sa platilo dvakrát toľko než za kohokoľvek iného. Oni si samých seba cenia vysoko. U nás je skôr opačný úzus. Pamätám sa na jeden con, kde bol Ted Raimi, ktorý hral Joxera. (Bola s ním ohromná sranda, mohli sme sa urehotať.) Dostal otázku: „Čo vám to vôbec napadlo, prísť na Slovensko?“
Všetko české je depresívne? To som si nevšimla. Keď tak porovnávam trebárs rozprávky, tie české majú humorný nádych, naše sú skôr pochmúrne. (Myslím tie staré, novú produkciu nesledujem.) Napríklad Byl jednou jeden král a Soľ nad zlato. Alebo Plavčík a Vratko, to je priam tragédia. Zato Jak se budí princezny je veselá rozprávka.
Aj pri knihách mám podobný dojem, keď tak porovnávam slovenské a české preklady. Z českého dakedy cítim komiku, ktorú pri čítaní slovenského prekladu nevnímam.
Našim dětem (20 a 16 let ) se Avatar dvojka líbil, přišli z kina spokojení.
To opakování v dokumentech je protivný i mně, ať je to číkoliv specialita.
Všechno americké je bombastické. Příklad točení dokumentů.
Jestliže někdo nemá něco rád na základě kraviny, která se v daném formátu používá, tak ok, ať se v tom rochňá. To mám v paži. Možná jsem jiná, protože to beru jako fakt a ne jako důvod, proč se na něco nekoukat.
Možná se to všechno začalo zamotávat v okamžik, kdy jsi si Naias začala rozebírat aspekt filmu, který jsi neviděla. A možná proto mibod té doby začalo být jedno, což mi většinou jedno není, o co ti jako jde. A to dál mi potvrdilo, že to stále nevím, jako o co ti jde, holka z hloupého severu holt není tak kospomopolitní a chytrá, což tady stejně všichni ví, takže to není žádný tajemství, to fakt ne, že už mě netrápí, že to nevím.
Jak jsem ti už jednou psala, momenty, kdy nemám tušení, o čem mluvíš, jsou se mnou poměrně často. Ale až dnes jsem se rozhodla, že se tím nebudu trápit :)
Pokud jste nečetli, tak čtěte, tohle je velice zajímavé top 10 pro rok 2022. Dávám odkaz na 10 místo. Ostatní lze doklikat
https://www.reflex.cz/clanek/kultura/116577/zena-vyplenena-jak-stredoveka-vesnice-michal-viewegh-predvadi-v-nove-knize-bajecny-sex-pod-psa.html
Nyní jsme u pátého. Jsem zvědavá, co mi kulturní Ježek nadělí prvním místem na Štědrý den :O
Proč ne? Je to v literatuře ;)
(Nebo stačí příspěvek ignorovat a vytěsnat.)
Text příspěvku byl upraven 20.12.22 v 11:47
A jaký názor máš, Lenko, na ten článek, který jsi tu odkazovala (případně na celou tu sérii)?
Názor? Že ne každý zvládne napsat všechno jenom proto, že zvladne napsat určité něco. A že je fajn, že všichni nehledají jenom dobré věci. A že je fajn, že jsou ještě lidi, který nemají strach napsat, co není top, aby se někdo necítil dotčený. To je věc, která se začíná dělat i zde. Ale jak jsem psala minule. Stačí ignorovat nebo vytěsnat. Obojí zvládám ;)
Text příspěvku byl upraven 20.12.22 v 16:47
Vložit příspěvek