Filosofování pod starým mohutným dubem
R.E.M.: Já si ho od ségry půjčím, protože ze všech stran na něj slyším jen chválu. :-)
Newtory: ad básnické sbírky
Úžasné. Díky. Inspiroval jsi mě, připomněl. Hned jsem pátrala, které básníky mají v knihovně... A už jsem "ulovila" Chryzantémy... a Zpěvy staré Číny.
Eicherik, Makropulos, R.E.M.: Díky, díky. Zkusím přečíst jak Mlýn na mumie, tak i Cestu slepých ptáků. Píšu si :-)
R.E.M. - mám moc ráda Pražské vigilie od Mariny Cvetajevové, když budeš mít příležitost - nakoukni.
Jo, a pohádky čtu ještě dneska. Takový Wilhelm Hauff - četla jsem jako dítě Karavanu a jako bába se k ní vracím...
Raksa.A - díky za tip na Pražské vigilie, poohlédnu se.
Zvláštní, knižní pohádky už nečtu, ale na filmové se ráda podívám.
Text příspěvku byl upraven 12.12.17 v 22:44
Raksa. A: tak tuhle Karavanu jsem dostala jako malá a úplně jsem zapomněla, že ji mám v knihovničce. Jdu si ji zapsat i do zdejší knihotéky.
Text příspěvku byl upraven 12.12.17 v 22:41
Cesta slepých ptáků - kdysi dávno jsem to četl a líbilo se mi to. Divil jsem se, že to nemám v Přečtených - podíval jsem se do svého deníku a je to má třetí zapsaná kniha: z června 1979.
Asi si tu trilogii přečtu znovu, nějak se mi za ty roky vytratil z hlavy děj. :-)
Já se přiznám - já toho v přečtených nemám tuny. Kdybych měla zapsat, co jsem přečetla, tak bych neměla čas na čtení. Ale ze začátku jsem měla snahu!
Cesta slepých ptáků je výborná knížka - trilogie. Pamatuji se, jak jsem zajásal, když jsem ji u manželky v knihovně objevil. Je sice prosycena dobovou ideologií, ale tomu se v oné době neubránil téměř nikdo. Je současně i obrovskou poklonou autorovi Verneovek a především jeho Cesty do středu Země, jejíž je v podstatě nástavbou, pokračováním. J.Verne byl do značné míry zakladatelem žánru. U toho se nejedná o dětskou literaturu, snad s vyjímkou takových děl jako jsou Dva roky prázdnin, Patnáctiletý kapitán a podobně. Spíše jde o literaturu která se snaží být srozumitelná, a přístupná již od mladšího věku. Toto dílo (J.V.) vzniklo v úzké spolupráci autora a nakladatele. J.Verne ale přeci jen nějakou knihu vydal bez vlivu nakladatele. Už si nepamatuji o kterou šlo. Je to o zárodcích astronautiky, v hlavní roli je myslím obrovské dělo. Je přehuštěná čísly, a téměř se nedá číst. Cesta je naopak docela čtivá, a proti standardním Verneovkám je možno ji daleko snadněji zařadit k literatuře vhodné i pro mládež a starší děti. Mám tu knížku rád, i přes politické poznámky, a další momenty, které mi na ní trochu vadí.
Je zajímavé, že řada špičkových záležitostí jako dílo J.V., nebo Tři muži ve člunu vznikla tehdy, kdy nakladatel dotlačil autora poměrně daleko od způsobu psaní, který mu byl vlastní. Ne, že bych toto propagoval. Oni z toho určitě nadšeni nebyli. Na druhé straně takto vznikly nezapomenutelné knížky. Někdy tento postup zřejmě bývá přínosem.
Tak Nebeský strom dočten. Nakonec dávám za pět, přestože by se asi našlo pár věcí, které bych vytkla. Ale zohlednila jsem i to, že jsem četla e-knihu - papírovou bych si užila ještě trochu víc. A taky to, že jsem vlastně (především poslední přibližně třetinu) četla jedním dechem. Bylo to vážně napínavé. Na konci jsem skoro brečela, ale vydržela jsem to, protože jsem dočítala na přednášce a nikdo by mi asi nevěřil, že mě tak dojala teorie grafů.
Těším se, až se o knize budeme bavit; jen doufám, že ji do té doby nezapomenu :D
Tak jsem se dočetla, že knihy J. Verna patří do podžánru steampunk. A mám to :-)
Jako dítě jsem nějaké Verneovky měl, a asi mě i bavily. Před pár lety jsem si přečetl Na kometě a bylo to jen za dvě hvězdičky. Jsem zvědavej co si přečteš a jak to ohodnotíš. :-)
Já si pamatuju, že se mi docela líbil Matyáš Sandorf - ale tam zase toho steampunku moc nebude...
Marika: Ještě jsem si vzpomněla, že jsem ti v rámci výzvy radila, že ve Smrt zrozená v Praze vystupuje Marika. Pak jsem to četla. Marika je sice opravdu hlavní hrdinka, ale musím přiznat, že celá kniha mi přišla jako kravina. Samozřejmě by se ti to mohlo líbit, každý má jiný vkus. Jen mám potřebu uvést, že podle mě není nic moc :-( Teď s odstupem váhám, jestli ještě nesnížím svoje hodnocení. A taky váhám, jestli si přečtu další díl, i když ten první skončil uprostřed děje.
denib: díky. Myslím, že se mi více zalíbilo dilko Líheň, tam je to jméno taky, viď?
Vložit příspěvek