Filosofování pod starým mohutným dubem

Taky je mám jako děti, ty už jsou velké na mazlení a pes je mazlík pořád. Loni jsem si přivezla další štěně, už šesté. Mám to vlastně jako další koníček - knížky, hudbu a psy :-)

R.E.M. - chce kroužkovou zbroj z období první křížové výpravy, samozřejmě repliku. Zajímá se o rytířské řády, teď momentálně o řád točenice.

Text příspěvku byl upraven 08.03.18 v 20:27

My jsme vyráběli drátěné košile z pérovek,
http://www.klempirsky-eshop.cz/fotky22800/fotos/_vyr_3050perovka.jpg
ale dnes už se myslím na kroužkovou zbroj nepoužívají. :-)

My se v létě taky chystáme na štěňátko, dcerka prosila a prosila a rodinná rada schválila. Bude to v pořadí druhé rodinné štěňátko, těšíme se.

Mariko - já myslím, že je dobře, když děti vyrůstají se zvířátky...
Pokud jsou na to podmínky...
Náš pejsek už je dost špatný a já nevím, jak bez něj vydržím...

intelektuálka - můj pejsek zemřel na rakovinu plic 25. 12. 2017 a já se s tím nedokážu smířit. Nedokážu o něm mluvit, ani se dívat na jeho fotky. Je to strašně těžké. Manžel má svého psa a já jsem zůstala tak nějak, po psí stránce, sama. Tak jsem si vzala štěně z útulku. Hledáme si zatím vztah a štěník mi pomáhá nemyslet na toho, co odešel. Ale, jak říkám, je to těžké ...

Já měla psa od mala, cca od 8 let tuším a opravdu jsem se starala, nikdo jiný neměl čas. Akorát teda vařit musela mamka, to jsem ještě neuměla a tenkrát granule nebyly. Taky si myslím, ze děti mají vyrůstat se zvířaty, i když ta hlavní starost je na rodičích.
Intelektuálko, na bolest z odchodu pejska je nejlepší pořídit si dalšího. Vím, že někdo se toho bojí nebo to bere jako zradu na tom prvním. Ale jen tak jsem se s tím dokázala vyrovnat, nebyl čas pořád přemýšlet a brečet. A ne že bych si nevzpomněla, kolikrát i každý den, když se teď dívám na tu svoji čertici.

Přesně!

Alix - ano, to znám, ale čas a nový kamarád vám ten smutek pomůže překonat. Nám odešli na rakovinu 2, loni v létě moje nejmilejší na srdeční nedostatečnost, dožila se 13ti let.

Můj pejsek se taky dožil 13 let, ale kdyby nebyla ta rakovina, žil by. To jsou ale zbytečné řeči, stalo se, co se stalo. Sarah01, děkuji za podporu, je to tak nějak lepší, když vím, že nejsem sama v tom, co se mi stalo. Dík ...

nesouhlasím tak zcela s tím, že na smrt jednoho přítele je lepší pořídit si hned dalšího, i když já to ta fakticky dělám, od mé dospelosti máme vždy nejméně dva psy a když zemřela naše fenečka Jůlinka a selhání srce při převozu k operaci torze žaludku, náš pes propadl takové depresi, že jsem kupovala další fenečku a to z Polska, protože u nás nebyla zrovna žádná k mání a ani pro něj nenahradila tu zemřelou, a ani pro mne ne.
A některé změny v jeho povaze i jednání, které díky smrti parťačky , kterou skutečně miloval, vznikly,nezmizely, Například jí jako čuně, což nikdy dříve nedělal, vytahuje potravu z misky a asi až po třech letech jakž takž snáží bouřku nebo dělbuchy - před tím jej nechávaly v klidu.

Nový pejsek je náplast a vztah, který si k němu vytvoříme, tedy aspoň já, je jedinečný, jako on sám., nikoho nenahradí, podle mne se do něj prostě taky zamilujeme.

Kus za kus,, to jde snad u počtače, auta, kola nebo i domu, ale ne psa nebo kočky, ne u přítele.

Když mi zemřel pes, tak jsem si pořídil nového po dvou měsících. Život jde dál, hald každý musí zemřít, vzpomínky však zůstanou.

Intelektuálka: vím z vlastní zkušenosti, sama jsem vyrostla v baráku mezi psy, kočkami, papoušky, rybičkami atd. měli jsme toho moc, taťka furt něco nosil, ale vím, že to odnášela mamka, měla je prostě všechny na hrbu, jak se říká.

Alix - není zač děkovat, my pejskaři si rozumíme :-)
bubka - tak nikdo nikoho nenahradí, o tom ani nepíšu, spíš to zaměstná hlavu, aby pořád nemusela truchlit nad tou ztrátou, se štěnětem nějak není čas. My vždycky taky měli nejmíň dva psy, spíš tři, už kvůli tomu, když jsme v práci, aby nebyl jeden sám. Poslední štěňátko jsem si přivezla v březnu a moje zlatíčko umřelo v červenci, ještě máme jednu osmiletou. A další bude buď z mého chovu nebo opět z blízké chs, ale zase to bude zlatý retrívr. Mimochodem ta moje malá je taky Julinka :-)

Text příspěvku byl upraven 09.03.18 v 07:23

Sarah01 - na naše se úřeně jmenovala Daisy, ale moji psi zpravidla získávají česká jména, tedy Jůlinka, des máme polskou Megan, která se vtělila v českou Mindulku, Radegast své jméno nese dál,s tím, že se zdrobňuje a Radíka, Radoše. Dean se jmenoval Bufánek a byl to nejlepší chlap mého života, jeho partnerka Laddy byla Kačka... a tak dál.

ale slýchám, jak mnozí majitelé ponechávají jména, s nimiž psy získali, ať znějí sebedivněji a dokonce nevyužívají pátého pádu při volání. Mně se to nelíbí, ale patrně to někteří cvičitelé doporučují., tedy tu absenci pátého pádu. Radíkovi je 11 a zjevně stárne, Mindě čyři....

Děkuji všem za pěkná slova - jen mě bolí, když ten, který se mnou vesele běhal po lukách už sotva chodí...
Zvažuji, že určitě vezmu nějaké opuštěné zvířátko...

Naše má v průkazu Goldie. Mohli jsme si tedy vybrat ze tří jmen, ale mně se na to G nelíbilo ani jedno, mám taky radši české. A spousta pejsků se jmenuje Barunka, Eliška, Terinka, Dorotka. I když někteří lidi vyloženě nesnášejí, když se psům dávají lidská jména, zvlášť když mají doma dítě se stejným jménem :-) Mně je to fuk, prostě dávám jméno, jaký se líbí mně. Měli jsme Robina (podle Frýbové), Sáru, Romču, Nelinku, jen teda jedné zůstalo jméno Maggie, protože už byla větší, když jsme si ji brali od první majitelky.

intelektuálka - a zkusíte na ty nožky něco dávat, jestli by se mu třeba neulevilo? Nemyslím léky, ale třeba nějaký Alavis nebo Aptoflex, ono to na tu artrózu aspoň trochu uleví.

Sarah, ulevujeme... dostává i béčko...radím se s veterinářkou...má péči jako starý člověk...a vařím mu téměř každý den...

Tak to je dobře.
A snad nevadí, že jsme z toho tady teď udělali takovou pejskařskou diskuzi :-)

Pokud trochu znám poddubáky - bude nám to tolerováno.
Přeju pěkný den všem - i čtyřnohým...

ja obmieňam svoj zoopark zhruba každých 20 rokov. Až na občasné výnimky. Stratila sa mi mačka pred 3 rokmi, počkala som mesiac, potom ešte dva - dovolenka a potom som si zohnala nové mačiatko - z hubárskej sezóny nájdené v lesoch na Záhorí. A po pol roku sa pôvodná madam našla a bola navrátená. Takže momentálny stav mám dve mačky.

Také vzpomínám na naší první fenečku kavalíra, zemřela, už to bude v dubnu dva roky, truchlila jsem, ale jelikož našemu malému synkovi byli dva měsíce, tak to šlo snáz a byla jsem vlastně ráda, že to zabalila nemocná sama, že jsme ji nemuseli nechat uspat, že se netrápila, bylo jí jedenáct let a byli jsme za ni vděční a život jde dál ;-)

Text příspěvku byl upraven 09.03.18 v 13:19

Tak mi napadlo,že v Murphyho zákonoch možno jeden chýba:
"Čas strávený na toalete je priamo úmerný miere zaujímavosti (kvalite) titulu tam čítaného".

Text příspěvku byl upraven 09.03.18 v 19:12

... a osvetlenia tam namontovaného... Kto z vás má na toalete kryštálový luster?

Text příspěvku byl upraven 09.03.18 v 19:04