Filosofování pod starým mohutným dubem
braunerova: Bacha na to. Detektivka je silně nakažlivý žánr. Já si chtěl jen něco přečíst a už se vezu. :-)
Mám rád Anglii. Mám rád policii. Mám rád anglické detektivky. :-)
Musím vám ukázat policejní Škodu Kodiaq. :-)
https://autobible.euro.cz/wp-content/uploads/2019/06/Kodiaq-vRS.jpg
To je moc pěkný policejní autíčko, to bych nevěřila, že jim bude škodovka dobrá.
alekis: Já to ještě neviděl a líbilo se mi to. :-) Vánoce, Británie, dráček... paráda. :-)
Máte raději knihy psané z pohledu jedné osoby, více osob nebo z nadhledu "nezávislého vypravěče"? Vybíráte si záměrně způsob vyprávění? Nebo..., nebo je to jedno?
Text příspěvku byl upraven 16.11.19 v 09:24
Je zajímavé, když je nějaká situace v knize popsána pohledem více osob. Když to autor zvládá je to dobré, ovšem když se vám začnou postavy plést, tak je to velmi rušivé. Tohle se mi stalo třeba v knize Případ nevěrné Kláry.
Způsob vyprávění pro mě není rozhodující. :-)
Mám stejný názor jako Eicherik. Také jsem už četla knížky, kdy změna vypravěče byla matoucí. V takovém případě bych upřednostnila jen jeden pohled. Ale na druhou stranu, když to autor umí, může to příběhu dát víc věcí k zamyšlení a někdy třeba i napětí. A nezávislý vypravěč má taky něco do sebe. Prostě víc záleží na dovednosti autora než na konkrétní podobě vyprávění.
Je to vlastně jedno... Třeba v Cyankáli v šampaňském které si teď po letech oživuji, je právě to víření mezi postavami a jejich pohled na věc to, co vysloveně přispívá k živosti děje.
Neztrácela jsem se ve vyprávění a postavách ani u Jodi Picoult (Je to i můj život), naopak v Midsomeru zabloudím pokaždé, tam bych si musela sestavovat seznam...
Zmíněný Viewegh mi vadil vždycky, je mi jedno co jsem od něj zkoušela, prostě mi ten chlap svým vyprávěním nesedí.
denib: Přesně, dovednost autora je rozhodující. :-)
reader.007: Že bych si k Černouškům přidal i Cyankáli? :-)
Eicherik: chybu neuděláš a když se ti někdy poštěstí, zkus se podívat po Já nebyl u tebe, když přicházelo jaro
Přikláním se k tomu, že vypravěč není rozhodující, ale to, jak lákavě, napínavě apod. je to vyprávěno. Mám hodně ráda, když to hlavní osoba vypráví sama, ale i vyprávění různých osob a třeba ve Zlodějce knih mi sedlo vyprávění Smrtí. Takže jak co a jak kdy?
Marika: Koukám, že máš rozečteného Dominika Dána. Kolikátá je to Tvoje Dánovka? Jak se Ti líbí? :-)
Eicheriku, přinesla jsem si ji z knihovny po inspiraci zde na DK, ale ještě ji nečtu. Nevím, kdy se na ni dostane.
No bude to má první dánovka, sice to není jednička, ale prý to tímhle začíná, tak nevím, jak to je. Tudíž ještě nemohu říct, jak se mi líbí. Dám vědět. A ty ho čteš?
Text příspěvku byl upraven 16.11.19 v 20:13
Marika: Z chronologického hlediska to jednička je. Tady na DK máme tuhle sérii seřazenou tak, jak byla napsána. Já jsem zatím přečetl pět Dánovek a chci si přečíst celou sérii. Teď mám objednanou z knihovny šestou Dánovku, ale nestihla mi do pátku přijít. :-)
Dudu: Lidé, kteří uznávají demokracii si počkají na volby. :-) Pak jsou ale lidé, kteří když není po jejich, tak si lehnou na zem a kopou nožičkama. :-D
Eicherik, kdyby Babiš a spol byli fašouni, tak na tu demonstraci určitě dorazím. Jinak o politice nemám valné mínění. Jak jsem už jednou psal - pro mě by byla nejlepší anarchie. Problém je, že někteří lidé mají potřebu vladnout, něco si dokazovat, manipulovat, kariéru dělat... Ona ta anarchie by byla dobrá asi jen pro tu určitou část lidstva, pro ty, kteří nepotřebují nad sebou manipulátory.
Dudu: Taky nemám o politice valné mínění. Ale myslím si, že kdyby byla anarchie, tak se k moci dostanou zločinecké gangy a to bych nechtěl.
Vložit příspěvek