Filosofování pod starým mohutným dubem
Pane kapře, vy musíte být tedy ustrašený člověk. Nezkoušel jste aspon na chvíli změnit rybník a podívat se za ty hranice?
Ěra národních států právě končí. Budoucnost je v malých, pilně a dobrovolně spolupracujících komunitách, které budou dobrovolně vytvářet lidé, které spojuje ne-národnostní, ne-politický zájem.
S nadsázkou tomu říkam postmoderně pospolná společnost. Já se jí už nedožiju, ale dětem svých dětí přeju, aby k tomu přelomu došlo evolucí, ne nějakou celoplanetární katastrofou.
Vzpomínejme si spíše, jak jsme žili bez klimatizací, polotovarů a betonových plotů kolem domů.
Moje současná zkušenost s komunitami je přesně to, co mi dává naději a optimismus.
Paradoxně i s touto DatabázověKnihovou!
Našla jsem prostřednictvím ní hrstku přátel, s nimiž dobrovolně a radostně kooperujeme. V reálném, fyzickém, tělesném světě.
Text příspěvku byl upraven 14.12.19 v 10:30
2: JáJejí
Ustrašený?
Spíše realistický pesimista. Každodenně se tak mohu radovat z mnoha věcí, které jsou stále ještě v pořádku, těch nových bohužel bývá pomálu, a těch starých dobrých rapidně ubývá.
Pokud jde o ten rybník, tak v roce 1964 jsem objel celou Rujanu. O čtyři roky později jsem se byl podívat na festivalu mládeže v Sofii. V dalším roce jsem cestoval na pozvání a dělal jsem okruh Hamburg - Linec. Po dalších dvaceti letech jsem se jel podívat na západní Evropu zgruntu od Švédska přes Belgii do Irska a zpět pod Mont Blankem do Florencie, a domů Rakouskem do Německa, vlakem do Západního Berlína, (stopem bych se tam byl nedostal,) pěšky do Východního, týden relax v Postupimi a pak už honem vlakem do Prahy a po dovolené zpátky do práce. O rok později přes Švýcarsko na Azurové pobřeží do Mentonu, zpět do Štrasburku, městskou dopravou do Německa, a pak už zase domů. Po roce 1989 převážně pěší výlety podél našich hranic Německým, Polským a Rakouským příhraničím.
V minulosti jsem cestoval pouze po Evropě. Jinak všechno co jsem napsal výše, tak pokud přímo neuvádím, tak všechno byly pouze cesty stopem. Naposledy jsem jel stopem letos v létě v Polských Tatrách, když mi ujel zájezdový autobus, a na podzim na Slovensku v Banskej Štiavnici, když jsem chytal první ranní vlak.
V Evropě jsem nenavštívil Albánii, Norsko, a přesně vzato ani Holandsko, kde mne kdysi vrátili od hranic - neměl jsem tam tehdy (1969) výjezdní doložku ani vízum, a tak jsem od Holanďanů dostal do pasu razítko. Nikdy jsem nebyl ani v Sovětském S.... , e Rusku, pokud jej tedu vůbec považujete za evropský stát.
A, ... , k pře- / -lomům obvykle dochází bohužel spíše těmi katastrofami, evoluce bývá v tomto směru spíše bílou vránou.
Mnoho štěstí Vašim dětem, obávám se, že je bohužel budou, a možná i brzy, zatraceně potřebovat.
Poslal bych Vám aktuální variaci na pohlednici z Žertu, jen se obámám, že by u Vás nenašla pochopení, tak jako tomu bylo v případě hrdinky onoho románu.
Jinak ještě k Vaší postmoderně pospolné společnosti: Předcházející dobu jsem nazýval Kapitalismem státního monopolu s prvky socializmu často jen v uvozovkách. Posledních 30.let je pak spíše postsocialistický kapitalizmus používající metod kapitalizmu 18. a 19.století.
To není viditelné, že se EU mění v nějakou bizarní utopii? Teď naposledy. Jaderná energie je špatná, tak celá EU pojede na větrníky a sluneční panely. Copak takhle se chová nějaké rozumně uvažující společenství?
pro Skeeve: Jak můžete vědět, v jaké společnosti se virtuálně i tělesně pohybuju? Ano, používám slovo tělesně jako antonymum slova virtuální.
pro kapr: Svět vašeho mládí a svět dneška je hodně odlišný. A trvat na tom, aby se vrátily "staré dobré časy" je nereálné a naivní.
Text příspěvku byl upraven 14.12.19 v 15:03
2: Hanka_Bohmová - příspěvek doplněn a přesunut na současný konec vlákna
Text příspěvku byl upraven 15.12.19 v 12:30
Tak jsme opět, jako pokaždé zjistili, jak je společnost rozdělená. Je to smutné, ale přirozené. Omlouvám se uživatelkám, kterým toto téma vadí.
Blíží se konec roku, je čas bilancovat. Napište, jaké knihy se vám letos nejvíc líbili, nebo jakého spisovatele jste objevili a nebo co vás ve světě literatury letos zaujalo. Odpovězte na co chcete a jak chcete. ;-) Já se už letošním rokem probírám. :-)
A ještě mě napadlo. Můžete také napsat, na co se příští rok chystáte. :-)
Text příspěvku byl upraven 15.12.19 v 06:23
Eicherik, jaká rozdělená společnost? Jen má každý trochu jiný názor na věc. Ze své zkušenosti vím, že nejdůležitější je se domluvit, dělat kompromisy. V časech, kdy budou docházet suroviny, to bude nutnost - a proto, když vidím v tv např. starostu z Řeporoj, dělá se mi špatně. Kde toho člověka vlastně vyhrabali?
Eicherik ...na příští rok je v plánu jenom jedna kniha ....určitě to bude zase skvost ....třetí kniha za série Zdeněk Burian - Zapomenutý svět Z.Buriana ....to bude klenot ....ostatní co vyjde bude jenom ke čtení....
Lector: Musím se malinko bránit. Celé tohle "diskuzní kolo" vzniklo k vůli brexitu a ČT. Opravdu se dnes budu dívat na pořad 168 hodin, protože ČT velmi těžce snáší brexit, stejně jako těžce skousávala volbu Trumpa prezidentem. Někdo vtipně označil experty na ČT jako "dojmology". :-D Proč se bráním? Pročetl jsem si všechny své příspěvky od začátku tohoto "kola" a v žádném jsem nikoho nenálepkoval a jelikož jsem ani žádný nesmazal, je možné si to zkontrolovat.
A uživatelkám jsem se omluvil, protože mám zkušenost, že když se tu nadhodí politika, tak se tomuto vláknu nějaký čas vyhýbají.
encyklopedie: Buriana mám rád od dětství. Tedy přesněji řečeno mám rád tu část jeho tvorby, v které se věnuje pravěku. :-)
Skeeve: Kniha Být pohanem mě docela zaujala a doteď jsem o ní nevěděl. :-)
Dudu: My dva máme často velmi odlišné názory, ale věřím, že se vždy spolu domluvíme. :-)
Eicherik .... pravěk bude další kniha ....pokud dožiju tak beru taky....ALE to jsou většinou chronicky známé obrazy.... kdežto v těchto Zapomenutých jsou obrazy z knih /spoustu jsem jich neviděl.....
Vložit příspěvek