Filosofování pod starým mohutným dubem
Covid. Už to začíná klesat. Včera bylo méně přírůstků než ve středu a ve čtvrtek. :-)
A jelikož je Česká televize vyvážené veřejnoprávní médium, tak si dnes večer nenechám ujít, jak bude v pořadu Události pět chválu na naši vládu, jak nastalou krizi dobře zvládá. Něco podobného čekám zítra v pořadu 168 hodin z úst paní Nory Fridrichové. ;-)
Ano, voliči ANO přestali chodit na testy, a vzali si dovolenou a paralen, aby čísla vypadala lépe :D
Eicherik: ad Strážce majáku - líbil se mi text, atmosféra majáku, postupujícího večera, vyprávění... Kniha byla příjemnou změnou mezi detektivkami, historickými romány...
(Až se zpožděním jsem si všimla Tvého příspěvku - může za to dovolená). :-)
R.E.M.: Mě se líbí ten jednoduchej námět. Skupinka čtyř lidí, uvězněných bouří si vypráví příběhy. Kniha už je na cestě. :-)
Letos nás čeká pěkně kulaté výročí, i když neradostné. 8. listopadu uběhne 400 let od bitvy na Bílé hoře. Netrvala ani dvě hodiny a ovlivnila osud českého území na téměř tři sta let.
Třeba nemaj kolonavilus, jenom se jim nechtělo jít ven s tou holčičkou. :)
Objevilo se tu nové vlákno, Kniha roku 2020. Tak mě tak napadá, mají vůbec podobné veřejné ankety a nebo Ceny nějakou vypovídající hodnotu? O úspěchu rozhodují buď hlasy fanoušků. Tady musím připomenout nechvalně proslulého Českého slavíka, který byl zrušen, protože výsledky byli zpochybňovány. Druhá varianta je ta, že o výsledku rozhoduje nějaká "akademie". Je takový výsledek hodnověrný, není ta "akademie" jen parta "kluků, co se znají"? Pověstné jsou "hodnotné" filmy, které sbírají cenu za cenou, ale nikdo na ně nechodí. I tady na DK jsem narazil na knihy, které mají nějakou cenu, ale literární špička to rozhodně není. :-)
Text příspěvku byl upraven 20.09.20 v 16:50
Eicherik: knihy do toho nominovali vydavatelé, ne čtenáři, jako to dřív bylo tady na dvě kola. Jestli rozhoduje prodejnost nebo co podle nich se bude prodávat víc kvůli oné nominaci, je už jenom konspirace :O
Kdo ví, jak to vybírají ...
Projela jsem první kategorii. Většina knih patří do ranku "módní knihy", čili tahle anketa má pro mě nulovou hodnotu a nic pro mě neznamená..
Tak před chvilkou jsem rozklikla anketu - kniha roku 2020 zabírá období květen 2019 až květen t. r., což z hlediska čtenářů je rozumnější, ale... Pokud knihy nominovala sama nakladatelství, výběr je zúžen už od začátku.
Eicherik: Takové ankety, hlasování beru taky s rezervou.
Text příspěvku byl upraven 20.09.20 v 17:31
K odpolednímu čaji jsem otevřela knihu, kterou si vypůjčil syn s tím, že se do ní podívám, než ji vrátíme. Tipovala jsem, že mě nebude bavit, nebudu mít na tento typ knihy náladu, přečtu pár stránek a Romula prvního krále odložím.
... a najednou jsem na 130 stránce. :-))
Stala se vám letos podobná věc?
R.E.M.: Nestala, ale věřím, že by se člověk neměl hned nějaké knihy odříkat, protože dopředu nemůže vědět, jestli to nebude nakonec fantastický čtenářský zážitek. Jenže knih je ohromné množství. :-)
Už som chcela odpovedať, že presne naopak, čítala som knihy, u ktorých som očakávala, že sa pobavím a otravovala som sa. Ale stalo sa mi to s Jak jsem vyhrál válku. Kedysi som ju odložila po pár stranách, lebo mi hlavný hrdina šiel hrozne na nervy. A tento rok som si povedala, že zatnem zuby a skúsim to znovu. Zhltla som ju a už mám vlastný výtlačok.
R.E.M: To se mi ještě nestalo. Pokud si myslím,že mě kniha nebude bavit, tak jí ani neotevřu. To by jedině musela být kniha na doporučení od známèho, że bych ji přečetla i přesto, že si myslím, že mě nebude bavit.
R.E.M.: Mě se to stalo s Myceliem Vilmy Kadlečkové, od kterého jsem nic zvláštního nečekal, a nakonec jsem nestačil zírat.
Jinak očekávání je pěkná mrcha - knihy, na které dlouho čekám a hodně si od nich slibuji mne často hořce zklamou. O to hezčí jsou překvapení, když nic netušíc otvírám novou knihu mého srdce...
Keby som ani neotvorila knihu, o ktorej predpokladám, že sa mi nebude páčiť, minula by som sa s Bielou veľrybou. A to som nestačila zírať.
Já mám pocit zklamání z Černošského pánaboha (i když jsem zatím jen nahlédla) a pak ještě Vejce a já a vůbec všechny trampoty sester MacDonaldové a Bardové považuji za dost divné. Prostě se nedokážu zasmát jak jedna líčí ty jakože ohromě veselé příhody, při kterých starší sestra šikanovala nebo alespoň používala jako pokusné králíky své mladší sourozence.
Černošského pánaboha miluju. Jak je to tam všechno pěkně vysvětlený, jak to vlastně bylo. Že Eva ani Adam vlastně jablka moc nemuseli. Nebo jak Hospodin poradil Kainovi, že být na jeho místě a vědět, jakej metr je náš novej soudce, koukal by, kde nechal tesař ve světě díru. A taky že by se měl usadit, najít si ženu a zalidňovat svět. A Kain mudroval, kde má najít nějakou ženskou, když tu není nikdo než Eva a ta už je vdaná, jenže pak potkal nějakou holku - ale taky to možná byla mladá gorila...
Vložit příspěvek