Filosofování pod starým mohutným dubem
Jinak jsem dorazil i sérii s Mikem, která byla moc dobrá. Jen už jsem nějak předektivovanej, budu se muset po čase vrátit k lesu. Pročešu naše knihkupectví - tedy pokud ho opět nezavřou.
Dudu: Dnes jsem dočetla první díl s Mikem a je to skvěle napsané. Určitě se pustím do dalších dílů. :)
Ani se nedivím, když už je těch detektivek několik za sebou, chce to občas změnu.
Teď jsem u jedné detektivky narazila na komentář, kde čtenářka snížila hodnocení knihy, protože pachatel byl sice odhalen, ale ne dopaden. A to mě vede k zamyšlení, jestli to tak vážně musí být. Musí v dobré detektivce vraha vždycky dopadnout? Já myslím, že ne ...
Klidně až v dalším díle. Ať je co číst. A čtenář se alespoň o pachately dozví víc. Ale nejlepší je zlatý střed. Kdy vyšetřovatel nechá pachatele jít. Už to tak udělali moji dva oblíbení detektivové. Ale vždy jsem pochopila proč ;)
(Nemyslím, pokud je detektiv spolupachatel :D...)
Text příspěvku byl upraven 18.12.20 v 20:39
Lenka - Klidně až v dalším díle. Ať je co číst..........velký souhlas
Dívat se na hodnocení, tam kde čtenář snižuje hvězdy kvůli takovým kravinám.... to je DK
Tenhle komentář ke knize Dětská encyklopedie mě dostal:
"četl jsem kdysi dávno s okouzlením začínajícího čtenáře ve školní družině, kniha byla neskutečně potrhaná a poničená, chyběly v ní listy a vždycky jsme se o ni poprali"
To nemá chybu. :-D
Text příspěvku byl upraven 18.12.20 v 21:44
K dopadení pachatele. Určitě není v detektivce nutné, aby to mělo takový konec, že pachatele dopadnou, pro mě teda ne. Někdy se to nepovede, o to pak kniha může být zajímavější a realističtější.
Text příspěvku byl upraven 18.12.20 v 22:15
Pokud bych bral detektivky vazne, tak jako problem videl spis odsouzeni pachatele nez jeho dopadeni. Predevsim u klasickych detektivek (napr. Agatha Christie) dost pochybuju, ze by pachatele na zaklade tech silenych neprimych dukazu nekdo odsoudil. Zvlast pokud by si obvineny najal dobreho pravnika. Pro me je v detektivce dulezite, ze je pachatel odhalen a dava to smysl. Jestli ho dopadnou, je mi vetsinou jedno. Ale mohou byt pacahtele, jejichz dopadeni je pro ctenare satisfakci a pokud ho nedopadnou pripravi ho o katarzi. A v tom pripade asi i chapu snizeni hodnoceni.
Brať vážne klasické detektívky, tak sa učudujem na smrť, ako mohli Japp a spol. dosiahnuť hodnosť inšpektora s takými mizernými predpokladmi. A dôkazy priame či nepriame v podstate nie sú potrebné, lebo každý páchateľ, ktorý robí, čo len môže, aby zamietol stopy, hlavne vraždí prípadných svedkoch jedného za druhým, je ochotný sa okamžite priznať, len čo naňho detektív ukáže prstom. To sú rozprávky pre dospelých. Nie že by neboli aj realistické detektívky, ale väčšinou sú prifarbené, či už na ružovo, alebo na čierno. Realita nebýva moc zábavná.
A či musia v dobrej detektívke vraha vždy dopadnúť? Nuž, v realistickej detektívke určite nie, pretože ani v realite sa to vždy nedeje. A v tej nerealistickej, to je ako sťažovať sa, že si hlúpy Jano nevzal princeznú. Ani v Honza málem králem to tak nedopadlo a je to snáď kvôli tomu nedobrá rozprávka?
alekis - myslím, že oba věděli, co věděli a o to ho mohla ( a on ji ) mít víc ráda,hm?
Hlavní potíž je v tom, že většina lidí se zabejvá právě těmi méně podstatnými aspekty příběhu. Jestli panenka Maria byla panenka, jak je možný z pěti chlebů nakrmit celej zástup, jestli Ježíš chodil po vodě apod. To podstatný pěkně zachytil Marek Eben v jedné svojí vánoční písničce:
...už vyšla hvězda, za ní zlatá hříva,
a z téhleté hvězdy naděje vyplývá,
že světlo přijde i do našeho chlíva.
alekis - Ježíš měl sourozence, to je v Bibli, kolik a jaké to tam asi přesně není. Josef asi zemřel za Ježíšova života, bych řekla, beru to tak, že u ukřižování se nevyskytuje a Ježíš jakoby předává Marii Janovi slovy : Hle, tvá matka .
Budu se na tvoje verše těšit, hned si to zapiš, dej si ppapír a tužku k posteli :-)
woodward - souhlasím
Text příspěvku byl upraven 19.12.20 v 16:42
Eicheriku - tak jsem dočetla knihu Němci od Jakuby Katalpa a chci ti to doporučit, myslím, že by se ti to líbilo. Období druhé světové války a po ní, pohraničí, zajímavý neotřelý styl vyprávění.
Marika: Rovnou jsem si to objednal. :-) Ale asi si na to chvíli počkám, protože je ta kniha rozpůjčovaná a v době knihoken je vracení komplikované. To ale nevadí, já si počkám. :-)
Jeden televizní tip. 2. ledna 2021 na ČT1 ve 20:05 Vlastníci (2019). Já to ještě neviděl a moc se těším. :-)
To je děs. Jakmile někdo založí téma o nejlepších knihách za daný rok, hrozně se mi rozšíří už tak nekonečný seznam knih, které bych si ráda přečetla :-( … :-))
To se autor moc nepředvedl, míchat Babičku knižní, filmovou i tu faktickou není ani tak mísení hrušek s jablky, jako spíš pověstný pejskokočičkovský dort. O morálních pohnutkách takového konání (kdyby něco takového bylo vůbec možné na české vesnici 18. a 19. století) je vůbec absurdní spekulovat.
Babička je jednou z mých oblíbených knih, ale beru ji čistě jako nereálnou fikci v níž realita jen slabě probleskuje (německá nadřazenost, sociální podmínky rodiny Kudrnovy apod.), stejně jako se to děje ve většině povídek od B. Němcové.
Jinak ale babiččina pokora, fatalismus a "memento mori" by mohl být dobrým příkladem pro mnoho našich současníků.
... tak jsem se podívala ještě na další "články" autora a už se ani nedivím. To, že je české národnosti, pro něj musí být skutečně zásadní životní zklamání. Budiž mu útěchou to německé jméno.
Text příspěvku byl upraven 21.12.20 v 15:40
Vložit příspěvek