Hádejte autory:)
"K nevíře blízko" mě navedlo k americkému autorovi - Jonathan Safran Foer, odtud k Nicole Krauss, židovské/ruské kořeny mají podobné, ale na wikipedii píší, že svoji byli 10 let a v roce 2014 se rozvedli, tak to zase neodpovídá plně zadání.
Tak to se moc omlouvám, rozvod mi unikl ! Aspoň ráda čtu, že se rozešli v dobrém. Výborně knížky Nicole Kraussové jsem objevila už před nějakým tím rokem, Foer je na mě moc moderní, připadalo mi zajímavé, že zrovna tihle dva jsou spolu. Teď jsem si to ověřila jen tady na DK, chtělo by to aktualizovat.
V každém přídadě soukroma uhodla a je na řadě.
Já ani jednoho autora neznám, navíc tyhle zákulisní vztahové (vzhledové a charakterové ;-) věci jdou úplně mimo mě, ale pokud se podle toho lze dopídit zajímavých informací, knih a autorů, je to fajn.
Ale výjimka potvrzuje pravidlo, o tomhle autorovi už vím víc i z jeho osobního života:
Americký současný autor má pět dětí a hodně charitativních zájmů, takže také hodně píše o rodinných a přátelských vztazích, ale i zanedbávaných dětech ve vzdálených končinách. Jeho příběhy jsou až nezvykle citově angažované - aspoň na autora-muže.
Jedna jeho kniha, přestože není označena jako autobiografická, uvádí příběh jednoho malého sirotčince v Peru, který autor sám založil a dodnes podporuje, a to v rámci své velké nadace na podporu opuštěných a zanedbávaných dětí. Název sirotčince i knihy označuje jednu květinu aktivně milující slunce.
Autor se prosadil ale již svoji prvotinou, kterou původně nikdo nechtěl vydat, nakonec se stala bestsellerem a byla i zfilmovaná - jedná se o vánoční příběh. Jinak žije v Salt Lake City, takže nijak nepřekvapí, k jaké církvi se hlásí.
Vzdělanec a humanista vyznačující se pílí i stylistickými schopnostmi, dnes bychom ho mohli nazvat i metodikem, protože je autorem několika prakticky zaměřených příruček. Neostýchal se podepsat pod svá díla, což v té době v jeho kruzích nebylo zvykem. Přeložil velké dílo, z vlastní tvorby je neznámější krátký spisek-úvaha (autor jej označil jiným názvem, než pod jakým je znám nyní), který se zachoval jen v rukopise a tiskem byl vydán až cca tři sta let po sepsání.
Pořád se mi vnucuje Tadeáš Hájek z Hájku, ale nemohu najít shodu ve všechn indiciích.
Hledaný autor je na rozdíl od Hájka zaměřen humanitně, ne přírodovědně. Žil ale ve stejné době. V mnohém je podobný Komenskému, nepřišel však s vlastními pedagogickými/filozofickými myšlenkami, spíše podle potřeby uplatňoval a rozvíjel známé.
Ano, to je on. Překlad Nového zákona, zásluhy o Bibli kralickou, příručky Vady kazatelů, Musica, Gramatika česká a pak ona Filipika proti misomusům...
Při zajímavém hledání odpovědi na předchozí hádanku jsem zažila veliké překvapení, neboť jsem narazila na autora jen o generaci mladšího než Jan Blahoslav, ovšem s jediným zde uvedeným dílem (ve skutečnosti toho napsal víc, vše v souvislosti s náboženstvím), které vypadá nadmíru aktuálně - dnes by se ho ovšem málokdo troufl vydat, i když i takoví sebevrazi (ohrožující široké daleké okolí) by se jistě našli..., ale rozhodně by si takové dílo s chutí pročetl kdekdo...
Možná zatím indicie postačí, jinak doplním později něco k samotnému autorovi (přes vliv a význam a bohatství neskončil dobře).
Text příspěvku byl upraven 19.02.17 v 00:48
Tak nikdo nic? Budu pokračovat, kde jsem nahoře skončila: řekli jste si o to, následující text by neměli číst ti slabých povah (ale já holt musím):
"Nejprve mu byla uťata ruka na připomínku porušení přísahy věrnosti císaři. Původní verdikt zněl rozčtvrcení za živa a poté části jeho těla měly být rozvěšeny na rozcestích Prahy, avšak trest byl zmírněn v pouhé stětí. Jeho hlavu přibil popravčí na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy při vpádu saské armády hlavy sejmuli a uložili k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. " zdroj: wikipedie
Konečný trest v žádném případě nesouvisel s dílem, které teď i s autorem máte uhodnout...
Text příspěvku byl upraven 19.02.17 v 11:42
...je to Václav Budovec z Budova, ale kterou myslíš knihu ????
četl jsem třeba Rejchrtovou a Petráně...
Text příspěvku byl upraven 19.02.17 v 11:50
Myslím jeho vlastní dílo (jediné zde uvedené http://www.databazeknih.cz/knihy/antialkoran-90252):
Antialkorán (první verze 1593, přepracováno a vydáno roku 1614), celým názvem Antialkoran, tj. mocní a nepřemožitelní důvodové toho, že Alkoran turecký z ďábla pochází,
vášnivě polemický spis o islámu a křesťanství spojený se snahou přispět ke spojení všech hlavních křesťanských církví v boji proti Turkům.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Antialkor%C3%A1n
...tak to jsem nečetl, tudíž neuhodl ....ale ani nebudu číst....to jsou knihy, které nemusím....
Dobrá .....
Záhadná žena, záhadný muž....náhodné barové setkání....ouha - úprk před tajnou vládní organizací
.....oba mají za sebou traumatizující zážitky...setkávají se zcela náhodně v jednom baru...a stávají se štvanci....jsou nuceni prchat před mocí vládní agentury, organizátorem štvanice je vlivný a mocný muž, neobyčejně krutý, nelítostný a nelidský.....jeden z úspěšných thrillerů amerického spisovatele
zkouším dál - podle chabých anotací u hodnocených knih
Krev ve stopách
od: Jan Hartman
Vložit příspěvek