Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Nikolivěk, Atilla se drží v obsazené Evropě, jen neměl nápad. Nuže:
Jmenujte domovinu otce a syna, kteří si z velmi specifického důvodu rozumějí tak dokonale, že jejich komunikace je napůl telepatická – hovoří vlastně jen v útržcích, a přesto se chápou.
Dobrá, asi tu knihu neznáte, tak dáme velkou nápovědu: Dokonalé porozumění mezi těmi dvěma je dáno tím, že syn je klonem svého otce. Takže přísně vzato vlastně ani nejsou otec a syn, byť se tak sami označují. I dědeček byl geneticky totožný.
Ano, zvolil jsem téhož autora jako ty v předešlé hádance. S tím ti vracím slovo. :-)
No dobrá, tak se posuneme k jinému žánru a jinému autorovi, do jiných časů. Nejprve citace z díla:
Ubožák! Od milých vzdálen on na pustém ostrově vodou
oblitém, kde je střed moře, už dlouho jen útrapy snáší.
Ostrov ten plný je stromů a bohyně má tam své sídlo,
zhoubného Atlanta dcera. Ten obr zná hlubiny všechny
celého moře a sám též drží ty obrovské sloupy,
které rozlehlou zem a nebesa od sebe dělí.
O poloze ostrova, o němž je řeč, se vedou spory už pár tisíc let. Jeho jméno nám však básník nezamlčel. Jak se tedy jmenoval ostrov zmiňovaný v úryvku a z kterého díla ten úryvek pochází?
Podle výše uvedených indicií by to mohla být Atlantida, která se údajně měla nacházet někde za Herkulovými sloupy, oblast, kde panuje Poseidón - tedy aspoň podle Platónova díla Timaios a Kritias.
Nebo ne?
Nikoliv. Jméno ostrova je uvedeno přímo v eposu, z kterého je ta citace - a kterej máte taky uhádnout. Spory o jeho polohu se nevedou proto, že by zmizel jako Atlantida, ale proto, že nikdo neví, kterej z existujících ostrovů by to mohl být. Někdo mluví o Maltě, jinej o Ceutě, další o ostrovech v okolí Sicílie. Každopádně v té básni je uvedené konkrétní jméno, bohužel, dneska se tak žádnej ostrov nejmenuje. ;) Asi nejlepší postup bude určit název eposu, pak se bude hledat líp.
Abych vás popostrčil, tady je pár veršíků, co hlavní hrdina příběhu řekl o ostrově, když vyprávěl o svých dosavadních dobrodružstvích:
Ostrov je ... a leží tak daleko v moři;
Kalypsó lstivá tam bydlí, ta zhoubného Atlanta dcera,
Bohyně s krásnými vlasy a mocná. Však s ní se tam vůbec
nestýká jediný z bohů a jediný ze smrtelníků.
Připomínám, že vaším úkolem je uhádnout jen starověké jméno ostrova zmíněné v básni, nikoliv jeho polohu nebo současné jméno.
Text příspěvku byl upraven 02.12.17 v 09:23
Lidi, kde jste kdo? Jak dlouho tu nad tím budeme sedět, když už je to v podstatě uhádnutý?
No dobrá, kdo sem jako první napíše název díla, má babu.
Je to Odysseia a ostrov Ogygié. Jelikož se Terajska předčasně vytratila, máš babu.
Dik. Dám jenom lehkou hádanku, třeba se Tarajska ještě objeví, má na uhodnutí větší podíl.
Ve kterém městečku se na přelomu 19. a 20. století odehrává děj známého románu o inteligentní ženě, která se provdala za svoji první lásku, ale přineslo jí to jen trápení a neštěstí?
na to, že to má být lehká hádanka, se až podezřele jeví čím dál jasnějším, že je čas na další nápovědu. ;-p
Dobrá, nejdřív zkusím malou nápovědu.
Takhle probíhala svatební noc:
“X, novopečená manželka, již bylo sotva možno po právu nazvat ženou, se s těžkými povzdechy pokoušela o spánek, který nepřicházel. Nemohla ovšem tušit, že muž po jejím boku zachovává nehybnou tvář jen s největším sebezapřením a že se mu koutky úst potají škubou zlomyslným a vítězným smíchem. Aspoň ještě tentokrát jí byla ponechána jakási iluze.”
Ale ne, je to opravdu dost známá kniha.
Velká nápověda by byla, kdybych popsala jednu nešťastnou procházku manželů po hledaném podhorském městečku.
Děsivá procházka:
Tak se cesta do města na matčin svátek proměnila v cestu křížovou. Bezděčně ukázala světu manžela, jaký teď byl. Vytouźeného, vymodleného manžela...Kdysi zpupná X šla špalírem zlomyslných bližních a její oči pravily: “Jsem zdrcená. Život se mi nepodařil. Jsem potrestána za svoji chlubivost. Pamatujete, jaká jsem bývala živá a nezdolná, jak jsem bývala nezpůsobná a jak jsem uráźela váš vkus?... Teď jsem pokorná a tichá. Po svém boku vleču cosi nepodobného člověku. Zlý oheň tomu sálá z očí, skřehotá to, poskakuje, je to však ztracené a nekonečně ubohé. Také já jsem ubohá a ztracená.”
Vložit příspěvek