Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
No, budiž. Já měl na mysli název Jižní Tyrolsko, protože tak se tomu říká v německy mluvících zemích - a ono tam těch německy mluvících obyvatel je pořád asi většina. V Brixenu a okolí jsem nepotkal člověka, kterej by německy nemluvil. (naštěstí, protože italsky neumím). Ale uhádlas, máš babu.
I toto byla cesta, reálná. Odněkud (hledá se), někam (hledá se), ale po chybném manévru skončila, kde neměla (hledá se). Příběh byl knižně zpracován 2x. Jedním z autorů je jeden z přeživších.
Napadá mě cesta k severnímu pólu vzducholodí Italia:
Miláno (start) - severní pól (cíl zamýšlený) // Ny-Ålesund (Kings Bay, Špicberky - ztroskotání)
hledaná kniha by pak byla Trosečníci polárního moře nebo také Trosečníci na kře ledové (František Běhounek)
Text příspěvku byl upraven 18.08.18 v 10:18
jenže ty dvě knihy, které o tom byly napsány, jsou obě od autorů, kteří to ztroskotání přežili (Jednu napsal Běhounek, druhou generál Nobile). Ulriška říká, že jenom jednu z nich napsal jeden z přeživších.
No dobře, ale každopádně dvě z nich jsou od autorů, kteří u toho osobně byli a přežili to. Ne jenom jedna. Kromě toho máme uhádnout místo, kde cesta skončila. Jak na to odpovědět? Na ledu v Severním ledovém oceánu?
Text příspěvku byl upraven 18.08.18 v 10:50
Chválím snahu, woodward jde pěkně se zadáním. ;-)
Přihazuji 70. léta minulého století, 1 filmové zpracování a kanibalismus (hrůzný, ale ...).
Objevil jsem knihu Přežít od P.P. Reada, tu druhou od účastníka katastrofy bohužel neznám. Letěli z Montevidea do Santiaga de Chile a skončili na ledovci v Andách.
Tak teď jsem našel i tu druhou:
Nando Parrado: Zázrak v Andách 72 dni v Andách a moje dlouhá cesta domů.
Text příspěvku byl upraven 18.08.18 v 12:12
Shodou okolností jsem na tuhle hrůzu narazila před několika dny - film jem viděla už dávno, knihu o tom bych už nečetla. Jinak těch knih bylo taky víc než dvě, filmových zpracování dokonce sedmero.
BTW už se těším, až mě někdy taky Ulriška pochválí. To se snad ještě nestalo.
Starý muž, který na sklonku života hospodaří na statku u velké řeky, který dostal za věrné služby mocnému vladaři, vzpomíná na celý svůj život, na cesty, válečná tažení, na dávné přátele a staré lásky. Také na město, kde si ten jeho vládce zbudoval své sídlo. Jak se to město jmenuje dnes? A jak se jmenuje ten román?
K hádance současné: co takhle Achetaton (dnes El Amarna, lokalita archeologická), Egypt - Egypťan Sinuhet?
Kdepak, Sinuhet dožívá v podstatě ve vyhnanství.
Tenhle starej pán byl svým vládcem odměněn, je to svobodnej člověk a na minulost vzpomíná bez hořkosti, i když zažil i spoustu nepříjemných věcí.
Co bych vám napověděl? Ve městě, které hledáme, na toho dávného vládce dodnes s úctou vzpomínají a v poválečných časech je tam každoročně, o jednom z pohyblivých křesťanských svátků, udílena prestižní cena, nesoucí jeho jméno.
Text příspěvku byl upraven 18.08.18 v 18:27
Je to Karel Veliký, Cáchy (Aachen)? Letos jsem se hodně zajímala o Karla Velikého, je pro mě "prvním" evropským panovníkem a knihu Můj císař, můj pán si chci určitě přečíst.
A snad ještě jedno z nejprestižnějších ocenění "Karlspreis" se každoročně uděluje od roku 1950 ve svátek Nanebevstoupení Páně (ale wikipedie to ví lépe).
pozn: Karel Veliký mě napadl, ale nenapadla mě kniha Siegfrieda Obermeiera - četla jsem ji, ale nezaujala mě nějak, přitom jiné autorovy knihy odjinud a z jiných dob (mj. taky psal ze starého Egypta...) se mi líbily víc, na jednu asi dojde někde vedle - jak se mi s autorem příjemně připomněla... ;-) Teď jsem přemýšlela, zda zakoupit jeho zpracování Caliguly, ale asi nemám žaludek na ty jeho hrůzné excesy :-(
Text příspěvku byl upraven 18.08.18 v 20:14
Hledáme hrdinu, pro něhož je paradoxně vězení únikem z jeho vězení. Jeho sexuální orientace je pro rodinu neodpustitelná. Když odchází, řekne mu babička "Vím, že se vrátíš". Kam musel odejít hrdina a o kterou knihu se jedná?
Našla jsem:
Rozhoupaný dech
od: Herta Müller
"...svědectví o životě rumunských Němců deportovaných do sovětských pracovních táborů ještě před koncem druhé světové války. "
ale který lágr, to nevím
Ano, přesně tak - je to Rozhoupaný dech, tábor se přímo v knize neuvádí, je to až v doslovu, bylo to v Novo-Gorlovce. Vím, že to nebylo lehké, pokud člověk nemá knihu po ruce, dá se to tady sice dohledat, ale dost složitě. Jinak je to úžasná kniha, krátké úderné kapitoly, spousta slov mezi řádky. Autorka není lehká na čtení, ale mám pro ni slabost. Předávám soukroma.
Svět žádné zeměpisné konce nemá, ale jeden známý autor nám předkládá jedno překvapivé místo, které dle jeho názoru by tím koncem být mohlo. Důvod: neleží na cestě odněkud někam jinam, což by asi vyhovělo mnoha místům - při pohledu na mapu to konec světa není, mně spíš připadá jako místo blízkého setkání s oceánem, ovšem uprostřed pevniny.
Cestopis, v němž svoji úvahu autor rozvádí, v češtině nevyšel, takže stačí autorovo jméno a jméno země současné a předchozí.
Tady to taky nějak zamrzlo, což se v hledané destinaci stane těžko. Ocituji tedy autora, takže to už bude lehoučký úkol:
"Kdyby svět měl nějaké konce, ??? by bylo určitě jedním z nich. Neleží na cestě odněkud někam jinam."
V autorově době byla země součástí jeho širší domoviny, a je to stále konstituční monarchie, jen se jmenuje jinak. Jako přední "ekoturistická" destinace jistě nalákala i nějaké ty našince, byť je hodně daleko.
Vložit příspěvek