Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
slavný je Čuk a Gek. Ale o genialite by som pomlčala. Je autor anglicky píšúci?
Čuk a Gek je slavnej jenom někde, tenhle autor je slavnej všude (tedy zatím jenom na zeměkouli).
... to bude opět Tolkien ...
Text příspěvku byl upraven 16.09.19 v 18:22
Děkuji Soukromě za nápovědu, bez níž bych to nedal. Jsou to Třpytivé jeskyně neboli Aglarond, které tak nadchly Gimliho, syna Glóinova, že se tam s ním Legolas, syn Thranduilův, musel později vrátit. Popsáno myslím ve Dvou věžích. Je to tak?
Ve dvou věžích se píše o tom, jak si slíbili, že se tam vrátí. V Návratu krále se tam vrátili. Máš babu.
Děkuji a tady je další pobídka:
Hledáme ostrov s takovým robinsonovským příběhem, akorát trochu "naopak": Nejdřív jsou na ostrově dvě osoby, pak už jen jedna. Navíc na ostrově neztroskotaly, ale byly tam ponechány. A hlavně: Na rozdíl o Defoeova příběhu, tenhle se skutečně stal.
Mrkla jsem na Halliburtona, ten navštívil z plezíru kdeco: Ďábelské ostrovy, leprosárium na ostrově Spinalonga, taky čtu, že "si Halliburton se sluhou Outerkem hrál dvacet devět dnů na Robinsona na ostrově poblíž Tobaga"...
Vidíš, to jsem ani nevěděl. Každopádně tady se nejednalo o 29 dnů, ale o dlouhých 18 let! A taky se musíme přesunout do Tichého oceánu a víc do minulosti.
Třeba na ostrově Pitcairn strávili vzbouřenci z Bounty skoro 18 let, nerušeně, ale byl jich čím dál víc ;-)
Tak to už jsi zase moc daleko v minulosti. K událostem došlo v 19. století, i když románové zpracování (které žánrově spadá do dětské literatury) vyšlo „teprve“ před asi 60 lety. Ostrůvek leží nedaleko amerického pobřeží.
Aha, na Ostrov modrých delfínů jsem včera jukla, ale netušila jsem , že je to podle skutečnosti: San Nicolas Island, česky asi ostrov Sv. Mikuláše?
Ano, to je správně. V knize je románově upravená verze skutečného příběhu, kdy byla při vystěhovávání domorodých indiánů z malého ostrova 100 km od kalifornských břehů ponechána (neúmyslně) jedna žena z kmene. V knize si autor přidal ještě detail, že s ní zpočátku žil i její mladý bratr, který ale později zemřel. Každopádně ženu zachránili až po 18 letech.
Podává Soukroma.
Hledá se opět skutečný ostrov, nám podstatně blíž, kde jednotlivá roční období autorka charakterizuje následovně:
jaro: kvetou orchideje, šalvěj, pistácie
léto: kvetou buganvilie, ibišky a olivy
podzim: dozrávají kaštany a voní cypřiše
zima: dozrávají pomeranče, citróny a olivy
A autorka asi ví, o čem mluví, protože v době psaní hledané prvotiny tam žila již deset let. Od té doby napsala ještě několik knih, většina se věnuje právě tomuto zajímavému, strategicky umístěnému ostrovu a dnešnímu běžnému životu tam.
A její prvotina: Příběhy z olivového ostrova aneb Když na Korfu kvetou mandloně
Ano, přesně (Korfu, Kerkyra). Zaujala mě mj. nejvyšší hora ostrova - svým jménem - Pantokrátor ;-)
Zadává Kaspiy.
Já jsem od ní ještě nic nečetla, ale mám nachystané Příběhy z korfských uliček, tak mě to hned napadlo :-)
HÁDANKA
V jakém městě nedaleko slavné sopky se odehrává série od spisovatelky, jejíž totožnost neznáme?
Přesně tak. Moc pěkné čtení a zajímavý pohled do života v Itálii v od 50. let.
Máš babu :-)
Na začátku minulého století se jeden sebral a odjel do vzdálených končin pralesních. Původně se chtěl věnovat zkoumání části tamního zeleného bohatství, ale nakonec ho uhranuli domorodci a věnoval se už výhradně jim. A zejména ho uhranula jedna temnooká kráska tak, že tam zanechal i své geny, které se dnes dnes proplétají už rovnými čtyřmi generacemi tamních "indios". Skoro po stu letech se pokrevní vazby přes kontinenty odkryly a vznikla pozoruhodná kniha plná skutečností a mýtů, jejímiž autory jsou náš vědec-samouk a jeho vnuk, i když se nikdy nepotkali...
Ty zájmové pralesní končiny se nacházejí podél řeky, která je částečně hraniční a plně sdílí jméno státu hledané strany hranice.
Takže se ptám na jméno řeky/země a knihy.
V 5 hodin 15 tohoto devátého listopadu skákaly na ... ulici obvykle neóny, mřížemi v chodníku hučela a dýchala podzemní dráha, lidi středního věku pospíchali, velmi mladí a velmi staří postávali; to je takový zvláštní a zákonitý časový gradient. V 5 hodin 25 jsem byl u... a zdálo se mi, že všechno, ba i papíry hnané větrem, dostává takové podivné trhavé pohyby, (světelné) nápisy …. nervózně poskakovaly a ztrácely některá písmenka a něco bylo ve vzduchu.
V 5 hodin 28 začalo všeobecné světlo kolem všeobecně slábnout a najednou byla tma.
O kterém městě a z které knihy je ten úryvek?
Vložit příspěvek