Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
No, děkuji pěkně, ještě si to přeberu ;-)
(zlobí mě na klávesnici "s", takže pokud neporozumíte psanému slovu, zkuste si tam nějaké to "s" doplnit, zda to nepomůže - vbrzku už se budu muset omezit na slova bez jakéhokoli "s", což bude v hádankách trochu problém ;-)
Text příspěvku byl upraven 14.12.16 v 19:27
U nás doma se traduje citát z mimořádně slavného a objemného díla:
"Políbil ji mezi oči a létali oba radostí."
Kde se příběhy obsažené v mnohadílné knize používající podobně květnatý jazyk odehrávají?
(Malá nápověda - tuto knihu nelze dát hádat do jiného hádankářského vlákna).
Příběhů je v díle mnoho, chtělo by se říci nepočítaně, ale to není tak docela pravda. A jen několik z nich je notoricky známých, mj. také z převyprávění či jiného zpracování. Jejich hrdinové a postava provázející celým souborem by se sice jistě dobře hádali, ale přesto to nejde.
Lokalizace příběhů se rozhodně nevztahuje na jedinou současnou zemi.
Vážně si nikdo netroufá - přitom je to tak snadné!
Objemný soubor příběhů vyšel v češtině kompletně již mnohokrát, jen v Odeonu pětkrát. Většinou v pěti nebo osmi dílech (na DK je trochu nešťastně uváděno jako série), ovšem nejkrásnější je starší, nádherně vázané - prvorepublikové - vydání v 16 svazcích.
Opravdu nevím, jediné prvorepublikové dílo o 16 svazcích, které jsem objevila, je Brehmův život zvířat. Ale to vůbec nesedí na ostatní indicie, poněvadž, jestli jsem to pochopila, hledáme dílo, kde není uveden autor (v ostatních vláknech vždycky hledáme autora).
Fakt nevím.
Autor skutečně neznámý, příběhy folklorní, spíše pohádkové, je jich hooodně, jedna postava je předkládá (dnes nám, ale původně někomu jinému, za jasným cílem)...tak teď už by mělo být zcela jasno!
Tak to by mohla být Tisíc a jedna noc, příběhy z Orientu, které vypráví dívka Šahrazád králi Šahriárovi.
No, jistě že to je Tisíc a jedna noc. Odehrává se od Indie přes Persii a ještě dál na arabský západ. Odtud známe Alibabu, Aladina a Sindibáda, postavy z nejznámějších pohádek.
Zmíněné vydání: Tisíc a jedna noc, Vladimír Orel, Praha 1930–1931, překlad E. Šimandl, T.P. Schulz, K. Jandl a K. Hruška, šestnáct svazků.
Líbí se mi, jak s tímto dílem "naložili" někteří pozdější velcí spisovatelé (podle https://cs.wikipedia.org/wiki/Tis%C3%ADc_a_jedna_noc):
-Edgar Allan Poe napsal roku 1845 ironický příběh Tisící druhý Šeherezádin příběh (The Thousand-and-Second Tale of Scheherezade), ve které král Šahrijár věří Šahrazád, že její pohádky jsou pravdivá vyprávění do té doby, než mu začne popisovat skutečné výtvory moderní techniky. Znechucen tím, že mu jeho žena tak lže, nechá jí popravit.
-Roku 1889 vydal anglický spisovatel Robert Louis Stevenson sbírku povídek The New Arabian Nights (Nové povídky Tisíce a jedné noci),
Text příspěvku byl upraven 16.12.16 v 17:29
Omlouvám se, nestíhám.
Jen něco lehkého.
Teď hodně cestuji po Praze, potřebuji s sebou na čtení něco lehkého. I vybrala jsem knížku lehkou rozsahem (cca 115 stran), ale o to hutnější obsahem (jak se píše v doslovu, "Každou větu musel autor dlouho vykovávat, až dostala nejstručnější a nejvýraznější tvar"). Jedná se o pět lidských příběhů spojených jedním tragickým okamžikem. Zatím nebudu víc napovídat, protože je to knížka velmi známá.
THORNTON WILDER: MOST SVATÉHO LUDVÍKA KRÁLE - 1746 pád mostu na silnici mezi Cuzkem a Limou (knihu ale vůbec neznám ;-(
Ano, to je správně. Knížku doporučuju, je nádherná. Sice jsem se v komentářích dočetla, že je to "čtení pro pamětníky", ale s tím nemůžu vůbec souhlasit. :)
Jen si ještě neodpustím poznámku: když porovnám obě vydání knihy, http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/most-svateho-ludvika-krale-82339 tak vidím donebevolající rozdíl v obálkách. Naštěstí mám to starší vydání.
Hledáme město, v němž jeden ze známých současných cizích autorů historických románů, umístil děj jednoho dílu středověké detektivní trilogie a odkud se za dalšími úkoly vydává hlavní postava vyšetřovatele biskupského legáta později na jih.
To město je mj. zajímavé tím, že jako jediné v dané zemi má svůj vlastní svátek, kterým oslavuje náboženský (s)mír dosažený o celé století později, než se odehrává zmíněný román.
Autor je u nás znám také díky své knize fiktivně se zabývající jednou z nejtajuplnějších knih církevní historie, která má s naší zemí něco společného. Tuto svoji knihu u nás před necelými deseti lety představoval.
Přes Ďáblovu bibli jsem našla autora Richarda Dübella, přes autora trilogii, přes obsah třetího dílu trilogie V rukou alchymisty město Augsburg, přes stránky o městě fakta o svátku.
Výborně, byl to Augsburg roku 1478.
To šlo rychle, takže předávám Isserley.
Přestože její voda je chladná a tmavá a moc se netřpytí, je jistá řeka v jistém městě básníkovi velmi drahá. O jakou řeku, o jakého básníka, o jakou báseň jde?
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
na břehu řeky Svratky roste nízká tráva,
rád chodil jsem tam denně, koupal se a snil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a voda je tu těžká, chladná, kalná, tmavá.
I za slunného léta je zde zvláštní stín
jak v starém obraze, jenž u nás doma visí,
proč cítil jsem tu vonět kopr, česnek, kmín,
i za slunného léta je zde zvláštní stín
jak v jedné zahradě, kam chodíval jsem kdysi.
Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt
než tento teskný břeh, než temná řeka Svratka,
a přece musil jsem tu každoročně žít,
jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt,
však nechodila k jejich břehům moje matka.
Jsou možná země, kde je voda modravá
a nebe modravé a hory modravější,
a přec mou zemí navždy bude Morava,
jsou možná země, kde je voda modravá,
a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší.
Jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy,
je Vyšehrad, ten zlatý klenot v srdci Prahy —
a přec mě nejvíc dojímá ten žulový,
jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy,
a přec ten nad Brnem je nade vše mi drahý.
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a v létě tyčí se tu kukuřičná zrna.
Ó kéž bych, matko, s tebou dodneška tu žil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
kéž žil bych s tebou, matko, dodnes ve zdech Brna.
Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt
než tento teskný břeh, než temná řeka Svratka,
a přec bych chtěl tu, matko, s tebou věčně žít,
jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt,
však ty jsi moje vlast, má vlast, má věčná matka.
(Vítězslav Nezval)
Dlouho jsme neměli ostrovy, tak teď jich budeme hádat přehršel - 2 souostroví a 1 malý ostrov. Z jednoho evropského souostroví byli před 150 lety vyhoštěni jeho obyvatelé a čekala je velmi strastiplná a dlouhá cesta do jejich nového domova na druhém konci světa, v jednom méně známém souostroví, nacházejícím se ale ve známém zálivu. Octli se vlastně v oblasti, kde se mluvilo jinou řečí, ale svoji jazykovou komunitu si jako kapku v moři zachovali dodnes, na ostrově, který zároveň tvoří název knihy.
Ano, je to tak. Pro zajímavost: kanadské Magdaleniny ostrovy (les Îles de la Madeleine) leží v zálivu Svatého Vavřince a patří pod provincii Quebec - jsou mezi nimi vedle Entry ještě dva ostrovy, kde žije anglofonní populace. Na mrňavém ostrově (2x3 km) stále klesá populace (už jen něco před 50 lidí)...
Kniha Ostrov Entry je detektivně-historický román od Petera Maye.
Předávám Alienor.
Hľadáme prímorské mesto, malé počtom obyvateľov, ale s veľkým historickým významom. Nachádza sa v ňom fyzikálny experiment, ktorý je aj názvom knihy istého známeho sémiológa a zopár múzejníkov v ňom v inej knihe hľadalo nacistický poklad.
Vložit příspěvek