Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Foucaultovo kyvadlo (též kniha Umberta Eca) se fyzicky nachází na mnoha místech, jak jsem zjistila na https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Foucault_pendulums Ale těch malých přímořských historicky významných míst je tam méně, než jsem doufala - velikostí malá je bulharská Varna, finské Turku nebo Cagliari na Sardinii, ale ani jedno nesplňuje požadavek na velký historický význam. Nejmenší je snad polský Frombork, kde žil Koperník...
Zásah, je to Frombork. A odohráva sa tam aj kniha Pán Tragáčik a záhady Fromborku.
Podnětná hádanka, díky. Na tu knihu jsem při hledání taky narazila, ale přiznám se, že jsem ji blíže nezkoumala. Já od autora - Zbigniew Nienacki - znám akorát detektivku Lasička.
Nicméně Frombork ze všech uvedených domovin "kyvadla" mi připadal nejzajímavější historicky. Na Odense jsem se také dívala, ale mám pocit, že neleží přímo u moře a historickou zajímavost jsem nenašla. A i když se v hádance mluvilo o fiktivním hledání fiktivního pokladu fiktivně schovaným skutečnými nacisty, asi by ho na ostrovy přeci jen nevlekli - toť byla má úvaha. Ačkoli lodí by to šlo, ale nevím, kdo tehdy ovládal moře kolem Dánska ;-)
Text příspěvku byl upraven 17.12.16 v 23:25
Zkusme zase hledat ostrov v pustině. Hledalo ho v minulosti (ostatně i dnes) mnoho cestovatelů, někdy z posledních sil, protože jim šlo často o život. Jako významné místo se někdy ukázalo i pro vládce světa. Ale jen jeden z nejoblíbenějších spisovatelů toto místo hledal ve svých dílech opravdu často (z autorových děl je proto možné uvést alespoň jedno).
Text příspěvku byl upraven 17.12.16 v 23:24
Pokud by byl míněn pojem "ostrov" v přeneseném slova smyslu, napadá mě, že by se mohlo jednat o utopické odlehlé údolí Šangri-La ve Ztraceném obzoru Jamese Hiltona.
Ostrov je sice trochu myšlen v přeneseném slova smyslu, nehledáme dokonce ani jeho konkrétní jméno, ale spíš konkrétní jméno pustiny, ale Šangri-La Jamese Hiltona nevyhovuje podmínce, že se jedná o jednoho z "nejoblíbenějších spisovatelů, který toto místo hledal ve svých dílech opravdu často"... Autora rozhodně najdete ve zdejší stovce nejoblíbenějších autorů.
Text příspěvku byl upraven 17.12.16 v 23:44
Nikdo nikde nehádá, tak jen připomínám:
Zkusme zase hledat ostrov v pustině. Hledalo ho v minulosti (ostatně i dnes) mnoho cestovatelů, někdy z posledních sil, protože jim šlo často o život. Jako významné místo se někdy ukázalo i pro vládce světa. Ale jen jeden z nejoblíbenějších spisovatelů (podle uživatelů zde patří dokonce do první padesátky) toto místo hledal ve svých dílech opravdu často, skoro ve všech - z autorových děl je proto možné uvést alespoň jedno. Hledáme místo (obecně) v pustině (konkrétní).
Ano, oáza je tím ostrovem v pustině. Ale v jaké konkrétně se oblíbený autor často nechtěně ocitl a oázu potřeboval, a to skutečně ve svém životě i ve svých dílech podle vlastních zkušeností, ale i přeneseně - filosoficky? Pokud stále nic, v první padesátce autorů dle oblíbenosti rozhodně bude takový jen jeden...
Zlusím, nebo spíš tipnu Antoine de Saint-Exupery, ale nejsem si vůbec jistá.
Ano, je to Antoine de Saint-Exupery - vždyť se podívejte do jeho knih - stejně aspoň jednu potřebujeme pro postup dál ;-) A vyberte tu pustinu, která se opravdu opakuje, toto jméno nám také ještě chybí...
Tak jsem otevřela knížku Země lidí a našla jsem pustina=poušť, v téhle knize Sahara.
Ano, většina knih (vyjma Nočního letu) se odehrává právě na Sahaře, také filosofická Citadela (karavana putuje pouští), ostatně i Malý princ :-) Saharu autor znal asi víc než by si mnohdy přál... A vždy a všude je hrdinům třeba oáza.
A ještě ke své hádance doplním, kam vedla indicie o vládcích světa, kteří směřovali do oázy: nejznámější je Alexandr a oáza Siwa.
Text příspěvku byl upraven 18.12.16 v 23:40
Isserley si zaslouží zadávat - za odměnu, nebo za trest ;-), i když asi oázy nedošla...
Jedné vznešené paní se vdala dcera na venkov a jí se stýskako, proto dceři často a podrobně psala, co je nového doma i u dvora. Její dopisy se staly zajímavým dokumentem doby. Na sklonku života se k dceři přestěhovala a u ní na zámku dožila. Hledáme jméno zámku a lokalitu, kde se nachází.
Mohla by to být Marie de Rabutin-Chantal, markýza de Sévigné, čili Madame de Sévigné (zde uvedená jako Marie de Rabutin Chantal de Sévigné, Francouzka, 1626 - 1696), která zemřela u své dcery na zámku Grignan, Drôme (Provence, Francie). Její dílo: Dopisy, čili u nás Rozhovory na dálku.
Text příspěvku byl upraven 21.12.16 v 18:57
To je správně.
Přiznám se, že knihu jsem nečetla, zato jsem navštívila předmětný zámek Grignan, sám o sobě nic moc, ale je z něj nádherný výhled na nekonečná levandulová pole.
Soukroma, jsi zas na řadě.
Kam se vydala domácky založená romantická dívka z viktoriánského Londýna hledat svoji nebojácnější a průbojnější sestřenici, která spolu s mnoha dalšími mladými ženami chtěla účinně pomoci statečným Britům ve válce s novým nepřítelem? Ve válečné nemocnici se setkala se světově proslulou průkopnicí pravidel moderního ošetřování zraněných a nemocných, která proto amatérky mezi zdravotními sestrami očividně nevítala s otevřenou náručí. Hledáme město, kolem nějž se v dané válce bojovalo, a knihu, kde je tento příběh zaznamenán.
Doufám, že si myslím totéž co Hun - Krymská válka, Florence Nightingale, Sevastopol. Knihu jsem hledala ale velmi obtížně - mohla by to být Růže ze Sevastopolu od Katharine McMahon?
Ano, jde o Sevastopol a knihu Růže ze Sevastopolu, gratuluji.
Tentokrát jsem nepředjímala, jak složité hledání knihy může být, domnívala jsem se, že podle Sevastopolu to celkem půjde... Ale pro jistotu jsem teď knize přidala ještě štítek Krymská válka.
Předávám biki.
Omlouvám se, včera už jsem neměla inspiraci a dnešek byl značně hektický.
Hádanka: hledáme malé městečko v jednom z jižních států USA (nepodařilo se mi ho vygůglit, takže se asi jedná o fiktivní lokalitu), ve kterém téměř před 20 lety započala pouť jedné trochu svérázné postavy mé oblíbené brakové literatury. Prosím také autora a název knihy.
A protože jsem tak dlouho otálela s hádankou, tak zrovna dám nápovědu - na události z výše zmíněné knihy do značné míry navazuje kniha jiného autora/rky, která se těmito událostmi zabývá jakoby z druhé strany.
Vložit příspěvek