Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Dobrá, tedy myslím, že to bude Nonna Auská (úžasné jméno, máš pravdu!). Žila nejprve v USA, pak v Itálii. Knihy jsou asi "Bella Italia – vzpomínky na Itálii" a "Český lékař v Americe" (+ druhý díl téhož – Nové Mexiko).
Autorčino zvláštní křestní jméno, jak jsem se dopátrala, je velmi málo používané ruské jméno, ale shodou okolností má také význam babička v italštině (nebo devátá v latině).
Ovšem jiný možný původ jména je zdrobnělina z Ноябрина - nové "sovětské" porevoluční jméno (tak nevím, že by její rodiče šli v Charkově v roce 1923 touhle cestou?).
Text příspěvku byl upraven 15.02.17 v 15:32
Ano, Nonna Auská a její "destinace" Nové Mexiko a Itálie. Knihy jsou zcela správně, takže Hun má teď další práci ;-)
Děkuji. Teď hledáme místo, kde se sny stávají skutečností. Ale pozor – sny, nikoli snění!
Když cestovatelé slyší, že se tam plní sny, hned tam chtějí zůstat (takové to "Moje žena tu bude naživu!"). Ale dlouholetý obyvatel ostrova jim důrazně vysvětlí, že je rozdíl mezi sny a sněním. Když to návštěvníkům docvakne, obrátí se a upalují odtamtud, co jim síly stačí.
Znamenitě, je to ono. Takových krásných momentů je v knize několik a byl jsem překvapen, jak dovedně se poslednímu hollywoodskému zpracování podařilo všechny vypustit a udělat z toho plytký akční příběh.
Jinak oním zachráněným z ostrova byl myslím pan Rhóp.
Míra Trubáků zadává. :-)
Kyselá Prdel (v originále Bad Ass) - Zeměplocha (Čaroprávnost) - Terry Pratchett
Text příspěvku byl upraven 15.02.17 v 20:06
Kampak byly posílány ženy na podporu vznikající důležité kolonie jedné malé, ale obchodně silné země?
Cílová destinace, která je v názvu knihy, je hlavní město ostrova, které změnilo v průběhu dějin svůj název. Dnes se jedná o megapoli čítající nejméně 9 miliónů obyvatel a fungující jako hlavní město lidnatého ostrovního státu.
Já to věděl, že to bude Indonésie a tou malou, ale obchodně úspěšnou zemí že bude Nizozemsko! Jenže knihu jsem nemohl najít... (Zkoušel jsem i Surinam.) Narazil jsem na Černé jezero, ale nevím nevím.
Ano, jsou to Ženy do Jacarty: napsal ji jinak neznámý holandský autor (tuto historii měl ale z první ruky - strávil určitý čas na Jávě) před 70 lety. Ta kniha byla svého času hodně populární (aspoň tak mi to tvrdí doma).
Jo aha, tamto moje nejsou ženy, ale jakási vzpoura na lodi, taky zajímavé. :)
Ta vzpoura a ztroskotání bylo děsivé, protože bylo skutečné - zpracovalo ji víc autorů, četla jsem dva a stálo to za to (ještě mě mrazí - "běžné" utrpení v rámci přežívání vždycky překonají lidské zrůdy).
Moria (Středozem) - v knihách Pán prstenů, v Silmarillionu, Nedokončených příbězích
Krásná hádanka, děkuji! Když už jsem prokličkoval přes půl hřiště a pak ztroskotal na brankáři, jsem rád, že jsi to dorazil. ;-)
Já se přidržím reality, ale ta stojí za to: sedm let se náš botanik, lékař, etnograf, kartograf, cestovatel a objevitel projížděl, procházel, šplhal, plavil a jezdil na mezku nejrůznějšími končinami na protilehlé polokouli (nikoli v českých, ale španělských službách), aby hluboko ve vnitrození a vysoko v horách strávil následně velmi činorodě řadu let - věnoval se výzkumu výroby léčiv a střelného prachu, udržoval vztahy s předními evropskými vědci (mj. s Alexanderem von Humboldtem) a objevil největší leknín světa. Měl co do činění s místními Indiány, a ne vždy v dobrém. Domů se již nikdy nevrátil.
O jeho neuvěřitelně dobrodružném životě vypráví útlá knížka jedné naší méně známé žijící autorky, která napsala více knih o botanicích a botanice, ale nejen o nich. V názvu hledané knihy je zmíněno městečko, v němž náš hrdina žil, a to jeden čas jako ne zrovna svobodný člověk (byl ale nepráven obviněn). To městečko, které mělo tehdy sotva 20 tisíc duší, není už zrovna malé - s více než půl milionem obyvatel je třetí největší v zemi.
Ano, je to bolivijská Cochabamba (2570 m n. m. pro srovnání s našimi městy na kopečcích), kde žil a je i pochován. Knihu vřele doporučuji, protože líčí vskutku neuvěřitelné peripetie cest (např. sám musel přejít Andy, vlastně celý kontinent napříč od oceánu k oceánu, aby "chytil" loď) a života mimořádné osobnosti Tadeáše Haenkeho (celým jménem Tadeáš Xaverius Peregrinus Haenke, něm. Thaddäus, šp. Tadeo, 1761-1817). A kromě toho knihu ilustroval jako poslední dobrodružnou knihu Zdeněk Burian.
encyklopedie zadává
indicie - manželé, život jen z darů přírody ve vysněném ráji, pryč od civilizace......
Hledáme manžele a onen ráj /což je taky název knihy
Text příspěvku byl upraven 16.02.17 v 09:08
Vložit příspěvek