Které slovo ve slovenštině a nebo v češtině vám dělalo problém v tom, že jste nevěděli co znamená?
woodward: no ženský hodně pijou takový ty hubolepy.
newtory: pije se na Slovensku teplý pivo a nebo jsou to jenom kecy?
Naias: Slovensko a pivo, to je docela jiná záležitost. Tam se nevstřícnost k pivu nedá pokládat za podezřelou. Někde vařej dobrý pivo, někde špatný, někde žádný. Víno a borovička jsou mocní konkurenti. S Českem se to nedá srovnávat.
Naias: pro mě ne, zeptej se krajanů. :)
Text příspěvku byl upraven 29.11.16 v 20:34
Naias: Pod chrobáčikem si představím hnusnýho velkýho chrobáka s vroubkatejma krovkama a ostrejma černejma nožičkama. Pod broučkem pak malého roztomilého broučínka, takovou berušku z animáku Život brouka... Je vidět, že ty asociace jsou v mateřském jazyce jinde než při slovenském ekvivalentu :-).
woodward: kdyby jen z jednoho kraje... ale tím to opravdu nebude. Pivo jsem pila, ale už se prostě alkoholu raději vyhýbám. Nemám "klapku" a ovíněná žena (jakéhokoliv věku včetně mého) už je pohled nadmíru žalostný. Ani mi to nechybí. Nejsem úplný abstinent, ale dokážu se bez toho obejít.
Mimochodem pivo vařené v našem kraji (Varnsdorfský Kocour) je docela chválené (i když já to neumím posoudit), což se o vašem (třeba) Bráníku říct určitě nedá ;-)
Připomnělo mi to jednu moc hezkou pasáž z Pražských pověstí od Václava Cibuly:
Jednoho dne se objevil v pivovarské hospodě neznámý drobný mužík s rozcuchanou hřívou vlasů a v těsném přiléhavém kabátku, který byl knoflíky zrovna poset. Malostranští ho nikdy mezi sebou neviděli; nenápadně ho pozorovali a čekali, až ztratí první slovo. Mužík pozdravil ledabylou úklonou jako člověk, který prošel kus světa a jen tak si s někým nezadá, posadil se do kouta a objednal si pivo.
Když mu děvečka přinesla čerstvě stočené, trpělivě počkal, až klesne pěna, zavřel slastně oči a pořádně si přihnul. Sotva mu však první doušek sklouzl do hrdla, otřásl se, jako by spolkl ropuchu. Zavrtěl hlavou, odstrčil džbánek a prudce vstal.
"Co jste mi to natočili! Tohle pivo není k pití!"
Hodil okázale na stůl stříbrňák, otočil se a zamířil ke dveřím.
"Počkejte," volala za ním děvečka, jež roznášela pivo, "dostanete ještě zpátky! Nebo mám přinést ještě jedno?"
Host se ve dveřích obrátil, mávl rukou a řekl pěkně nahlas, aby ho všichni slyšeli:
"Jenom si to nechte! Tohle pivo já už pít nebudu, je na mě moc silné!"
Hospoda se rozhlaholila, neboť sousedé měli o síle domácího piva jiné mínění, jen sládek u výčepního pultu se nad tou chválou rozzářil jako půlměsíc.
"Přátelé," dodal vlasatý host už mezi dveřmi, "neposmívejte se tomu pivu. Silnější nenajdete po celé Praze, a mně můžete věřit, protože já jsem v téhle věci odborník. Před chvílí jsem na vlastní oči viděl, jak splavínské pivo pohání na Kampě celé Soví mlýny! A k tomu je zapotřebí nějaká síla!"
(podotýkám že tím hostem byl vodník...)
Text příspěvku byl upraven 29.11.16 v 21:23
Teď mě napadlo, žen když se slovensky řekne že jedáleň premávala 24 hodín denne, tak si českej člověk představí šílené strávníky v jakési permanentní prvomájové veselici...
já myslel, že premávať znamená být v provozu - aspoň tak jsem to slýchal od slováků třeba na vojně a tak.
Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV:
premávať -a nedok. (o dopr. prostriedkoch) konať cestu, jazdiť: autá p-jú, električky p-jú pravidelne
premávať sa expr. (o ľuďoch) chodiť z miesta na miesto
pamatuju si, že nějakej restauratér v bedně mluvil o "premávke" a nemyslel tím provoz na ulici.
Tak to asi myslel prevádzku.
http://slovniky.juls.savba.sk/
premávka -y -vok ž. pohyb dopr. prostriedkov: cestná, železničná, pouličná p.; usmerňovať p-u;
prevádzka -y -dzok ž.
1. chod organizovanej práce podniku, ustanovizne: dvojzmenná p., uviesť továreň do p-y
2. činnosť, chod, obyč. stroja: výťah je v p-e
3. oddelenie podniku;
nojo, prevádzka, premávka, jenže Slováci to motaj, pak se v tom cizinec má vyznat. ;-p
AD: Naias
To s tou premávkou jedálne je celkom možné,pretože šedivá je teória a zelený strom života a nejaká partia to v pohode mohla používať. Asi ako keď spolužiačky na strednej povedali,že sa idú nakresliť namiesto namaľovať. My doma nazývame semafor, semtamfór a ták.
AD: newtory
To, že ľudia používajú slová, ako im práve napadne, samozrejme viem. Ale mala som pocit, že woodward si myslí, že je to tak správne. V takom blude som ho predsa nemohla nechať! Jedna vec je rozprávať ľubovoľne doma a druhá liezť s tým do debny a dezinformovať českého človeka, ktorý si potom myslí, že v jedálňach tancujeme okolo májky.
Naias: já jsem rozhodně vděčný za každé poučení. Ale pokud jde o televizní žvanily a o to, že pletou pátý přes devátý, pletou si pojmy a průjmy a používají slova, o jejichž významu mají jenom mlhavé ponětí - to se děje i v česku a nejspíš vůbec všude. Teď jsem si vzpomněl, jak kdysi ještě za federálních časů, když se rozjížděla ekonomická transformace, vedli v bedně chytrý řeči o podnikání a živnostech nějací "experti" - Češi i Slováci - a jeden z těch Slováků říkal něco jako "...povedzme taký hodokár, hej? Predává hodoky..." Trvalo mi celej den, než mi došlo, že měl na mysli hot dogs...
Text příspěvku byl upraven 03.12.16 v 09:05
U slovenského vydání čínské knihy, ve slovenštině nazvané Rikšiar, je česky psaná anotace. A k té mám dotaz:
Ve slovenštině "rikšiar" značí toho nebožáka, co je majitelem nebo nájemcem dopravního prostředku zvaného rikša, a zapřažen do rikši běží a přepravuje zákazníky či zboží.
Ten, kdo ke slovenské knize česky psal anotaci, použil jako označení toho člověka (a tedy i jako označeního toho "povolání") slovo "rikšami". Jakože TEN RIKŠAMI ? To je správně? Řekne se česky majiteli a řidiči rikši "rikšami" (po ¨vzoru "origami¨) ???
Nikdy jsem se s tím nesetkala. Rikša byl jednak vozík, jednak ten člověk. Možná se někomu udělal novotvar.
Raksa.A - tedy i tomu člověku se říká rikša? V češtině tedy existuje TA rikša = vozík, a TEN rikša = řidič toho vozíku?
Vložit příspěvek