Off topic a pověry a bludy všeho druhu
aha, takže si liberečáci až někdy mnohem později nechali poslat semínka zásilkovou službou?
nojo, do edinburghu to jde. já myslel, že jim je sbírali nějací indiáni na orinoku. kde to vlastně roste?
to já taky. hlavně první díl. ty další mě už tolik nebraly. ale to byla myslím střední amerika, žejo?
to já taky. odřenej, omlácenej - mám dojem, že u nás v knihovně měli jenom ten jeden. a na deskách byla orchidej - jenom taková nezřetelná kresba.
U nás knihy zařizovali naši. jeden děda umřel dřív než jsem se narodil a babička na knihy moc nebyla; druhej děda s babičkou (z tátovy strany) bydleli až ve Vokovicích, takže se u nás vyskytovali dost zřídka - navíc mám dojem, že s nima táta moc nevycházel, a od těch jsem dostával buď hračky nebo něco na sebe a tak. Ale naši to zvládali bezvadně. Verneovky a KOD - to byly knihy mého dětství.
Text příspěvku byl upraven 05.04.16 v 21:17
Já jsem pak v těch 13-14 letech hodně baštil Zamarovského a podobné věci - Historie začíná v Sumeru od Kramera, C.W.Ceram, Sabatino Moscati a tak. A z beletrie jsem tehdy objevil Szienkiewicze. Ohněm a Mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski, a samozřejmě Křižáci.
Nojo, ale taky jsem skousnul Cirkus Humberto - což je dodnes moje nejmilejší kniha, aspoň co se české literatury týče. V patnácti jsem přečetl Vojnu a mír - tenkrát zrovna přišel do kin ten skvělej Bondarčukův film, jenže čtvrtej díl jsem nikdy neviděl, protože mezitím přijela vojska a Rusové u mě měli na nějakej čas utrum. Jo, a když je řeč o ruských knihách, měli jsme doma Zatěrjannyj mir ot Artura Konana Dojla. Ten jsem přelouskal někdy během gymplu.
No, pokud jde o ten Ztracenej svět, o nic jsi nepřišla - ať u v jakékoliv řeči. Ale Vojna a mír, to je Dílo. Já jinak ruskou literaturu moc nemusím - na tu byl vysazenej táta, měli jsme doma v knihovně asi metr dvacet Dostojevského. Ale tohle je jedna z mála výjimek. A Cirkus Humberto podle mě v moderní české literatuře nemá dodnes konkurenci.
Do fronty "chystám se číst?" to tam může zůstat schovaný dost dlouho, ale budiž, třeba jednou, až budeš v penzi, k tomu dojdeš. ;)
já jsem si spíš představoval, že těsně před vznikem oklusní fronty když ta studená tu teplou teprve nahání, by se ty dvě fronty mohly jmenovat paralelní.
Ano, když si člověk čekající práci rozdělí na několik hromádek, z nichž aspoň některé šikovně poschovává, aby nebyly na očích, vypadá to líp. ovšem chce to nezapomenout, kde jsou schované.
Off topic: V rádiu zrovna probírají teorii relativity. Paní moderátorka pravila, že Einstein přišel na to, že čím se pohybujeme rychleji, tím pomaleji odtikává čas. Já jsem z toho vyvodil, že čím víc člověk běhá, tím mladší umře.
Text příspěvku byl upraven 06.04.16 v 10:00
Čas je relativní, ale na Zemi spíš obráceně. Čím víc se chvátá, tím čas běží rychleji a ještě člověk spíš udělá chybu. Takže, když nestíhám a mám tendenci chvátat, tak se naopak zastavím, párkrát se zhluboka nadechnu a zpomalím do normálu. Je to divné, ale osvědčilo se. Mockrát.
ty neumíš francouzsky? já myslel, že pořádné děvče musí umět francouzsky a na piáno. jinak se nevdá... ;-p
Vložit příspěvek