Politická cenzura literatury, mrzačení literárních děl kvůli politické korektnosti a jejich zneužívání z komerčních důvodů.
Domnívám se, že literární díla je třeba chránit, a to jak před vandalskými zásahy do jejich obsahu tak před zneužitím za účelem propagace jiných děl nebo autorů. Byl bych rád, kdyby se diskuse rozvinula kolem dvou hlavních bodů:
Literární díla by měla zůstat čtenářům zachována v původním znění a rozsahu, jak je autor (s následnou pomocí redaktora a korektora) stvořil, bez vnějších zásahů ze strany politických manipulátorů či jakýchkoliv umravňovatelů a kazatelů jediných správných cest a pravd. Jako příklad může posloužit stupidní zásah cenzora do pozdějších vydání Saturnina nebo Války s mloky (viz moje komentáře k oběma knihám).
Pokud se literární dílo stane inspirací pro vznik jiného díla, nemělo by to skýtat příležitost parazitovat na původním názvu knihy či na jméně jejího autora – zvlášť když jde o některé z velkých děl známého autora, které spolehlivě zafunguje jako reklama. Zde lze poukázat třeba na román Robinson Crusoe „převyprávěný“ J.V. Plevou takovým způsobem, že z původního románu zůstal jenom Robinson, ostrov a Pátek. Stejně ohavné jsou nejrůznější filmové „přepisy“ slavných románů, většinou pečlivě vykuchané, aby v nich nezasvitl ani záblesk ducha původního příběhu, který by mohlo potroublé obecenstvo vnímat jako zlovolný pokus přimět ho myslet.
Věřím, že k těmto základním námětům přispějete mnoha vlastními postřehy
Kdysi jsem si zkusil představit dlouho řadu, kdy by na počátku byl román, následovala jeho filmová adaptace, tato adaptace by byla následně novelizována, tento druhotný román opětovně zfilmován ad nauseam.
Za první republiky si mimochodem řada spisovatelů přivydělávala tím, že jako romány na pokračování otiskovali svůj přepis hollywoodských filmů. Většina těch filmů byla podle knihy, ale že by se vydala ta předloha, to tehdy nikoho nenapadlo. Jan Drda se tím ale dobře bavil, parodoval styly různých autorů.
A připojím, co už jsem jednou psal: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/250129-pipi-dlouha-puncocha-propaguje-rasismus-pise-nemecky-denik.html
Naprostá pitomost. Stačí si ostatně přečíst dotyčnou kapitolu.
Podobně britská televize dodnes neodvysílala epizodu Profesionálů „Členové klanu“ pro údajný rasismus. Přitom je o rasistech a dokonce o Bodieho rasismu, ale Bodie na konci dojde k poznání, jaký byl idiot a polepší se, takže neodvysílání je přímo absurdní!
Tehdy to ale ještě nebyla politická korektnost, nebo se tak aspoň nejmenovala. Ostatně myslím, že když se Profesionálové vysílají v Británii teď, je odtud vystříháno nějaké násilí a rasistická slova (sám Bodie řekne „negr“ ještě v jedné episodě). Víc k tomu v případě zájmu tady: http://www.mark-1.co.uk/Professionals/klansmen.htm
knihy psané podle filmů rozhodně nejsou jen vzpomínkou na první republiku sám jsem před několika lety překládal jeden s odpuštěním "román" napsaný podle hollywoodského "trháku".
Ano, já vím, četl jsem kdysi Robocopa jako knihu, ale myslel jsem román podle filmu, který je sám podle románu. Třeba zfilmovat Tři mušketýry a následně místo Dumase vydat nějakou splácaninu, román podle filmové adaptace. Fuj, taky by se to mohlo stát Tolkienovi!
Mě k tomu napadá ještě jedno téma: výtahy z knih. Nedávno jsem u spolucestující viděla zkrácený přepis jednoho Dumasova románu! A posléze zjistila, že je to celý byznys. Vydat zkrácenou verzi, aby čtenář věděl "vo co de" a nemusel se trápit s více než několika desítkami stránek. Popravdě si neumím představit, co by mi dalo čtení výtahu Tří mušketýrů, když si můžu tento krásný román přečíst celý.
No, asi je to prostě tahák, jenom si ho student nenapíše sám, ale koupí ho už hotovej. Inu, pokrok.
pokiaľ viem, je takto skrátene upravený celý Shakespeare, aby to americké detičky vedeli prežvyknúť.
Neviditelná ruka trhu se projevuje všude. Lidi si to dělají sami, když takový brak kupují.
Debilizace a degenerace probíhá úspěšně ve všech oblastech života. Dříve vydané knihy mají cenu zlata. Můžeme proces úpadku literatury s odstupem a chladnokrevně pozorovat.
Text příspěvku byl upraven 10.02.16 v 04:20
Hm, chladnokrevně... ne zas tak moc. Jak už jsem napsal kdesi na jiné diskusi, v Česku knižní produkce vychází tak, že vagón vydaného braku uživí kilo kvality. Nic proti tomu, český trh je malý, náklad kolem 3000 ks na jeden titul je považován za hranici možného, jinak to asi nejde. Zejména mladší čtenáři, když už vůbec čtou, si z té hromady vybírají všechny ty nekonečné upíří, dračí, kouzelnické a jiné série a není divu, že pokud náhodou narazí na myšlenku, mají pocit, že se autor dopustil nepatřičného faulu, protože to neodsejpá, nemá to žádný děj, chybí tam akce atd. Stačí se porozhlédnout po komentářích tady na DK. Povinná četba je tu považována téměř za výraz nehodící se do slušné společnosti, protože právě tam bývají vyznavači akčních historek "brutálně" konfrontováni s opravdovou literaturou. Jestliže neviditelná ruka trhu skrze "taháková" zpracování děl světové literatury učiní ze čtenářů opravdových románů ještě menší a uzavřenější menšinu, bude to jenom další krok k Bradburyho příšerné vizi. Od neznalosti k nepochopení od nepochopení k nedůvěře, od nedůvěry k nenávisti...
Mám Defoův román doma v originále v původní verzi i v češtině bez Plevových žbleptů a rozhodně se shodují. Není to žádné "převyprávění". Jazyk je upraven do moderních tvarů, ale s myšlenkami a větami nikdo nic nedělal.
J.V.Pleva "nepřevedl" Robinsona do moderní řeči. Prostě tu knihu zavraždil, stáhnul z kůže a tu pak navlíkl na svoje slaboduché vyprávění. A to všechno jen proto, aby děti nečetli o člověku, který při vší své statečnosti a odolnosti se v zoufalé situaci denně obrací k bohu. Plevova vivisekce Defoova mistrovského díla totiž spadá pod oba body naznačené na počátku této diskuse. Byla to politicky motivovaná likvidace knihy, kterou znaly generace rodičů i prarodičů a nepochybně by se dostala do rukou jejich dětem a vnoučatům. Tak ji pohůnek režimu "vykostil" a nabídl dětem neškodné dobrodružné vyprávění z kterého se původní duch příběhu zcela vytratil. A byl to i Plevův kasaštyk, protože jinak, kromě příšerného Bobše, tenhle patlal nic pamětihodného nenapsal.
Ano, převedení do moderní řeči je mnohdy skutečně potřebné, protože současný čtenář by ani textu nerozuměl. Mám třeba v knihovně vzácné vydání nezkrácených Májovek, které už nikdy tak nevyšly. A víte co, jsem zkušený čtenář, troufnu si říct, že porozumění textu pro mě není problém, a nedá se to číst. Pozdější, moderní verze je prostě mnohem lépe stravitelná. Ale tam pracoval citlivý redaktor a korektor, nepřevyprávěl už jednou vyprávěné. Výtah z románu je možná fajn jako tahák, ale nedá vám podle mě to hlavní. Cit pro jazyk, porozumění textu, schopnost sám najít myšlenku, analyzovat. To všechno se ztrácí. A skutečně nevidím důvod, proč bych měla (proč by kdokoliv měl) číst Dumase ve zkráceném výtahu, když existují srozumitelné, moderní češtinou přeložené "původní" romány. Ostatně Jana Amose a jeho Labyrint světa, nebo sv. Augustina či Aristotela jsou čtenáři schopní a ochotní číst i dneska. A s velkým potěšením.
Přesně tak. Starověká díla se překládají a čtou se parádně, i když mláďátka na DK brblají, že je to "rozvláčné a bez akce". ;)
Mláďátka jsou uspěchaná. My zasloužilí kmeti jsme rozvážní, ale mláďátka si nedají poradit. Dejme jim čas na dozrání. Komentáře ke knize Babička potvrzují jejich duševní vývoj. Na to je DK velice dobrá. A s chápáním mnohých věcí je to podobné. Věkový rozdíl jedné generace už způsobuje sem tam to, že mláďátka kmetům nerozumí, nedokáží je pochopit a pak vznikají sem tam různé zajímavé situace. Mláďátka dělají s kmetů blbce. To velice dobře znám z mé praxe, byl jsem za mlada také blb. Také jsem před staršími machroval. Na DK jsou tyto jevy někdy velice dobře vidět. DK je v tomto pohledu jedinečná.
Tester: Je to tak, jak říkáš. Dá se k tomu ještě dodat, že zatímco mláďátkům chybí zkušenost, kmeti zase někdy na svoje telecí léta zapomínají - a nemůže za to jenom alzheimer.
Binýsek: román o kterém je řeč se jmenuje The life and Adventures of Robinson Crusoe. Mám doma i Further Adventures of... ale o tom řeč není. Podstatné je, že převyprávění Josefa Plevy je v podstatě příběh vyprávěný "na motivy" skutečného Robinsona, ale Robinson to prostě není. A vzpomínám si, jak si kdysi dávno, snad to bylo v knihovničce rozhlasového Zrcadla kultury nebo kde, jakási soudružka libovala, jak je dobře, že naše socialistická mládež dostala do rukou tento velký román zbavený balastu nepokrytého rasismu a náboženského tmářství. Vzpomínám si, že když ten Plevův paskvil vyšel, přečetl jsem ho, protože jsem se snažil číst všechny KODovky, jenže to prostě NEBYL Robinson, kterého jsem hltal, včetně těch "žvatlavých" pasáží. Byl to zásah politický a bohužel zdařilý - celá jedna generace se dodnes domnívá, že to co četli je opravdový Robinson Crusoe. V předchozích příspěvcích jsem si postěžoval na mláďátka a jejich neochotu vnímat literární dílo v jeho myšlenkové celistvosti. Zřejmě to není jenom problém související s věkem.
bobeš s tím v podstatě nesouvisí - leda snad jako ukázka, čeho pan pleva schopen byl a čeho ne.
Nevím, jak to místní lidová knihovna udělala, ale Vaska Trubačov byl kolem roku 1962-63 k mání v pěti dílech. Možná ho později skrouhli do tří tlustějších knih. Hrozné čtení. Stejně jako ten Bobeš.
Myslím, že bychom měli tohle naše povídání ukončit, aby se dostali ke slovu jiní uživatelé a důležitější náměty.
Text příspěvku byl upraven 10.02.16 v 10:48
Nedávno jsem si pořídil Plevovo převyprávění Robinsona (v mládí jsem ho několikrát četl a líbilo se mi). A chtěl jsem si pořídit i Defoeovu plnou verzi - pro srovnání.
Woodward: "J.V.Pleva "nepřevedl" Robinsona do moderní řeči. Prostě tu knihu zavraždil, stáhnul z kůže a tu pak navlíkl na svoje slaboduché vyprávění. A to všechno jen proto, aby děti nečetli o člověku, který při vší své statečnosti a odolnosti se v zoufalé situaci denně obrací k bohu. "
Pokud je tedy Defoeova verze "obohacená" o Robinsonovo denní modlení k bohu, tak mě tato verze už ani trochu neláká. V tom případě tleskám panu Plevovi, že z nábožensky laděného příběhu udělal dobrodružný příběh. Nebo se mýlím?
Podobně nerozhodný jsem u Andersonových Strážců času. Znám zkrácenou verzi a líbila se mi. Je ta delší verze lepší?
Co se týče výtahů z děl klasiků od Václava Duška (např.: http://www.databazeknih.cz/knihy/alexandre-dumas-st-tri-musketyri-60738) - ano, to považuji za zvěrstvo páchané na skvostech literatury.
Richie1. Robinsonovy modlitby nejsou ani zdaleka to jediné, oč Pleva ten román připravil, i když pravděpodobně právě ony byly hlavním důvodem nelibosti tehdejších soudruhů. Defoe napsal příběh člověka své doby jako sondu do mysli jedince, který v zoufalé situaci neztrácí odvahu, víru, ani dobré srdce. Jeho Robinson je samozřejmě plný předsudků odpovídajících jeho výchově, je to člověk velmi nedokonalý, nicméně houževnatý, statečný a ochotný hledět na svět s otevřenou myslí. Na rozdíl od Plevova hrdiny, Defoův Robinson svůj příběh vypráví sám a čtenář tak hledí na svět jeho očima, což jsou oči muže ze sedmnáctého století a jeho soudy a postoje tomu odpovídají. O tohle všechno Pleva svoje čtenáře připravil. Historek o trosečnících, jako je ta Plevova, je za korunu kilo. Ale Robinson Crusoe je jenom jeden.
To bych neřek, aspoň ne vždycky. Například se vcelku dobře srovnal se Španěly, což v té době byl vztah zatížený mnoha předsudky na obou stranách. Ovšem předsudky proti kanibalismu mu nejspíš sílu dodávaly, to jo.
Reagoval jsem na poslední příspěvek. vaše víkendové čtení tématem této diskuse není.
Vložit příspěvek