Cesta zarubaná hodnocení

V době, kdy buržoasie zakazovala komunistický tisk a pronásledovala komunistické pracovníky, hovořila tato kniha (napsána 1933, vyd. 1934) k pracujícímu lidu a drobné inteligenci, ukazovala "cestu zarubanou", kterou prochází slovenský lid a všechen pracující lid kapital. světa. Vesnice Radzímka v tomto románu je jednou z mnoha slovenských i českých dědin v letech krise, v letech, kdy luďáctví a fašismus zapouštěly své kořeny, v letech, kdy však lid se již pevně spojuje pod prapory komunistické strany k společnému boji o lepší zítřek. Radzímka a její občané: dřevaři a nádeníci, zbavení práce, bezzemci, kteří platí těžkou dřinou za kousek propůjčené půdy, chudáci, kteří odcházejí za prací do stejně ubohé ciziny, kde mizí beze stopy, exekuce, hlad, zima nemoce, nepředstavitelná bída, kterou mají oslepit slavnosti a parády luďáckých "křisitelů slovenského národa", které tu představují bohatý statkář a buržoasní notář s několika svými přisluhovači, občané žijící v nadbytku, chráněném ještě četnickými bodáky. V těchto protikladech vyspívá a uvědomuje se mladý učitel, zprvu snílek a idealista, který nakonec po boku lidu přechází do tábora těch, kteří připravují cestu nezarubanou - cestu socialismu a komunismu. Kniha je ostrou obžalobou policejního režimu první republiky, hrozným dokumentem předmnich. "svobody".... celý text