Město šťastných lásek hodnocení

Mojmír Galanda žije dvojím životem: ve dne rozmlouvá s pokojnými obyvateli dnešní Telče, s panem drogistou, s malířem Roubalem i s hezkou kustodkou v šortkách, a večer se prohání v temných uličkách 16. století, vymetá krčmy i městské vězení, navštěvuje Kateřinu z Valdštejna na nově vyzdobeném zámku a luští tajemství neznámé krásky, která se uchýlila k šlechtici Frankovskému. Mojmír Galanda je totiž spisovatel a toto požehnané léto tráví psaním historické novely. Ale jak se mu pomalu odvíjejí postavy a jejich osudy, shledává k vlastnímu úžasu, že jakousi podivnou hrou náhody anebo možná po zákonu, který chce, aby ty nejlidštější věci byly věčné, nalézají jeho románové hrdinové své dvojníky mezi těmi pokojnými lidmi na náměstí, a že ty dnešní zdánlivě všední lidské příběhy jsou vpravdě stejně dramatické jako vzrušivé předivo z doby renesance. Sám se ztotožní s potulným písničkářem a podle svého románu by měl milovat pěknou krčmářku, ale tu najednou mu vlastní koncept přestane vycházet... Obě pásma knihy jsou sice rozlišena vypravěčským stylem, ale jejich příběhy se vzájemně zrcadlí, proplétají a doplňují, takže jedno násobí napětí druhého a tvoří dohromady jedinou živou tkáň. Zkušený vypravěč Kožík tu poutavou formou pověděl mnoho o historii své milované Telče a mistrovsky zachytil duši města, toho památného i toho dnešního.... celý text