12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu
Jordan B. Peterson
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448323/bmid_12-pravidel-pro-zivot-protilatka-pr-645d690cd7444.jpg
4
352
352
Co by měl znát každý člověk v moderním světě? ptá se renomovaný psycholog Jordan B. Peterson a jeho odpověď na tuto nesnadnou otázku v sobě jedinečně propojuje odvěké pravdy a ohromující objevy nejsoučasnějšího vědeckého výzkumu. Peterson dokáže být vtipný a překvapivý a vždy objevný. Vysvětluje nám, proč nebránit dětem v nebezpečných kouscích na skateboardu, jaký hrozný osud čeká člověka, který příliš rychle kritizuje, který je pomstychtivý, nenávistný a arogantní; a proč bychom měli pohladit každou kočku, kterou potkáme na ulici. Peterson rozebírá (sebe)kázeň a svobodu, dobrodružství a zodpovědnost, smysl života i víru v Boha; pouští se do překvapivých odboček a zase se vrací a destiluje poznání o lidském charakteru a osudu do dvanácti navenek jednoduchých pouček, za kterými se skrývají hluboké poznatky a dalekosáhlá poučení o tom, jak vést správný život. Rozbíjí otřepané poučky týkající se vědy, víry a lidské přirozenosti a proměňuje a povznáší mysl i ducha svých čtenářů. Autor bývá vnímán jako protivník soudobé genderové agendy, ale mnohem spíš než něčí odpůrce je Peterson obhájcem: zastáncem těch nejtradičnějších hodnot – zodpovědnosti za vlastní život i svět kolem sebe, víry v lidské společenství, zodpovědnosti vůči nadosobním hodnotám a vůči Bohu. Jordan B. Peterson vyrostl a dospěl v muže v promrzlých pustinách severní Alberty; létal s akrobatickým letadlem; zkoumal s astronauty meteorický kráter v Arizoně; vyučoval mytologii právníky, lékaře a obchodníky; byl konzultantem generálního tajemníka OSN; pomáhal svým pacientům zvládat deprese, obsesivně-kompulzivní poruchu, úzkost či schizofrenii; byl poradcem v nejvyšším vedení velkých kanadských firem a hojně přednášel po celé severní Americe i Evropě. Působil na Harvardu a v současnosti na Torontské univerzitě, je autorem či spoluautorem více než stovky odborných článků, které proměnily moderní chápání osobnosti; jeho kniha Maps of Meaning: The Architecture of Belief od základu proměnila psychologii náboženství. Ohlasy ze zahraničních médií: „Nekompromisní kniha, která vám bez servítků křičí do obličeje, abyste se nechovali jako malí, ale především je to pokus dovést nás zpět k tomu, co Peterson považuje za pravdivé, krásné a dobré – tj. k Bohu.“ Bryan Appleyard, The Times „Autorovi není vlastní jen lidskost a humor, ale taky skutečná hloubka a závažnost. Petersonův intelekt je skutečně kosmopolitní a všežravý, ale je si vědom toho, že věci musí být ukotveny ve známé půdě, aby se daly smysluplně uchopit. Krom toho, že je zábavný, má v sobě i vroucí upřímnost, kterou by zpochybňoval jen ten nejokoralejší cynik.“ The Spectator. „Nebuď jako malé dítě, postav se na vlastní nohy, vzkazuje nám Peterson. V tom, jak zdůrazňuje potřebu soběstačnosti, slušného chování, sebezdokonalování a individualismu se možná odráží jeho dětství prožité na kanadském venkově v 60. letech. Autor si uchovává stopu této kovbojské filozofie, i když byl profesorem na Harvardu a nyní působí na Torontské univerzitě.“ Melanie Reid, The Times Pokud by svět psychologie měl svoje rockové hvězdy, byl by Jordan B. Peterson bezpochyby jednou z nich. Jeho youtubový kanál Jordan Peterson Videos má téměř dva miliony sledujících, a milionové publikum mají i záznamy Petersonových veřejných vystoupení.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Psychologie a pedagogika
Vydáno:
2019
,
Argo
Originální název:
12 Rules For Life: An Antidote to Chaos, 2018
více info...
Přidat komentář
Nebudu se tvářit, že jsem pochopil každou větu a každou myšlenku, kterou autor v knize předkládá. Ale za to si můžu sám, knihu jsem si pořídil v době, kdy český překlad ještě neexistoval a ono ejhle, slovník byl celkem často potřeba.
Celkově jsem si ale knihu užíval. Ano, některé kapitoly jsou trochu slabší než jiné. Ano, některé souvislosti, které autor popisuje, by se dle mého názoru daly rozporovat. Ano, některé biblické příběhy byly na můj vkus analyzované až do absurdní krajnosti.
Ale ten zbytek rozhodně stál za to a rozhodně se ke knize ještě v budoucnu vrátím. Mám zaškrtnutých asi pět pasáží, které mě donutili zamyslet se - což je něco, co se zatím žádné jiné "self help" knize nepodařilo. A to je co říct.
Je to kumšt, aby se vědci povedlo něco říct srozumitelně pro širokou veřejnost a navíc vystihnout cosi zásadního, s čím se dál dá pracovat, implementovat to do svého vlastního života a moci se o to opřít. A to přesně všechno tady je.
V tejto recenzii chcem tak trochu reagovať na iné recenzie. Niektorí čitatelia sa totiž sťažovali, že kniha je písaná až príliš odborne či nezrozumiteľne, že autor často odbáča od témy, alebo že zbytočne všetko rozoberá do detailov.
Tak za prvé: odborne? To teda nie – ak táto kniha je pre niekho „odborná“, čo by pre neho potom bola skutočne odborná, vedecká práca plná odborných termínov? Práveže si myslím, že kniha je super aj preto, že nie je priveľmi odborná. Samozrejme, niektorým neznámym slovám sa celkom pri čítaní nevyhnete, ale práveže sa Peterson snaží všekto vysvetľovať polopate, v prirovnaniach či v príbehoch zo života, tak, aby to pochopil každý.
Čo sa týka „odbáčania od témy“ či „rozoberania detailov“, toto je niečo čo na knihe tiež oceňujem. Život nie je niečo jednoduché, čo sa dá zhrnúť pár vetami. Chápem, že v dnešnej rýchlej dobe, chceme všetko rýchlo a hneď, ale mám dojem, že aj to je jeden z kameňov úrazu tohto sveta.
Podľa mňa častou chybou iných kníh je práve absencia vysvetlenia princípov, čo spôsobuje nižšiu pochopiteľnosť a teda aj zapamätateľnosť, a teda – logicky – aj použiteľnosť v praxi. Z čítania takej knihy sa kvôli tomu stáva stratený čas a vyhodené peniaze… To však nie je prípad tejto knihy.
To, že Jordan Peterson má vo zvyku ísť vo svojom vysvetľovaní do detailov a veľmi široko či hlboko, až k samotným základom týchto princípov, umožňuje čitateľovi lepšie pochopiť súvislosti a lepšie si osvojiť tieto pravidlá.
Navyše: vysvetlenia tak zásadných pravidiel pre život si priam vyžadujú, aby autor šiel do takej hĺbky (keď už má „tú drzosť“ staviať sa do role kazateľa či moralistu a radiť nám, ako žiť, všakže?).
Keď čitateľ skutočne porozumie zmyslu týchto pravidiel, spozná ich pôvod a pochopí, že si ich autor len tak nevymyslel, ale že tieto pravidlá vyplývajú priamo z reality (priamo z toho, ako je tento svet stvorený, ako funguje ľudský mozog či spoločnosť…)
… potom dostáva 12 pravidiel radikálne väčšiu váhu a dôležitosť dodržiavať ich v živote.
Pre mňa je to najzásadnejšia kniha, ktorú som kedy čítal / počúval – žiadna iná moje zmýšľanie a správanie neovplyvnila viac než 12 pravidiel pre život.
Fenomenální počin osvíceného člověka, který se stal přístavem v době bouře neomarxistických ideologií a silné levice, která klade důraz na osobu člověka a nikoli na společnost. Toto dílo je i úvodem do filozofii a dává dobré tipy na další rozvoj.
Někdy v roce 2016 se JBP proslavil tím, že se veřejně postavil novému kanadskému zákonu, který by snad nějak trestal lidi, kteří neosloví transexuála tím správným jeho vyvoleným zájmenem. Tím se vlastně postavil celé woke / progresivní / marxistické ideologii. Navíc se zastal mladých mužů a zodpovědných heterosexuálních lidí vůbec, čimž si mě získal. Od té doby jsem strávil asi několik desítek hodin poslechem jeho přednášek. A taky jsem si přečetl tuhle knihu. Je založená na proslulé a do nebe vyplusované odpovědi JBP na webu quora - tehdy to bylo 42 pravidel (https://www.quora.com/What-are-the-most-valuable-things-everyone-should-know). Četl jsem ji asi v roce 2021 a vysál jsem z ní, co to šlo - prolistoval jsem ji i podruhé a vypsal jsem si poznámky. Nedávno jsem se díval na web goodreads.com a překvapily mě negativní recenze. Chci zareagovat na jejich kritiku: 1) "pravidla jsou banální, očividná a samozřejmá" - Právě to je na té knize tak dobré. Někdy je hodně těžké popsat slovy jednoduché věci. Když jsem se hádal se svým šéfem, proč by mě měl nechat pracovat více samostatně, tak mi byl každý argument dobrý. Nebo když jsem se hádal se svými bývalými spolužáky o tom, že kapitalismus je lepší než socialismus. Nikoho z nich jsem sice nepřesvědčil, ale ani jsem se nenechal přesvědčit jimi - protože chápu ty "banální, očividné a samozřejmé" principy a to je mi k nezaplacení. 2) "příliš mnoho citací z bible" - přijde mi naopak fascinující, jak JBP dokáže biblické příběhy interpretovat pro 21. století. A podobně dokáže rozkrýt celé bohatství pod Disneyho příběhy. 3) "příliš se rozepisuje o všem možném" - má skutečně volný styl a dotýká se všeho možného a zároveň to všechno má nějaký smysl a význam v celku. Náhodou já si z ČVUTu pamatuju zejména ty přednášky, kde se třeba pan profesor zmínil o nějaké věci ze svého osobního života. Myslím, že ta kniha prostě bude polarizující i proto, že JBP je polarizující podle toho, jaký subjektivní názor na něj čtenář má. Mě by se asi zase nelíbily knihy od Chomskyho / Žižeka / Harariho.
Silné, rozvleklé, k zamyšlení, jdoucí do hloubky, rozhodně ne pro někoho, kdo se aspoň letmo neorientuje v historii/filozofii 20. století a v křesťanských základech, náročné na čtení, ale zároveň i velmi pravdivé (i když ne se vším mohu souhlasit). Kdyby byla knížka třetinová, četla by se lépe, ale na druhou stranu by možná nevedla k onomu potřebnému zamyšlení.. Doporučila bych to všem přemýšlivým lidem, kteří se nebojí přiznat si, že něco dělají blbě a chtěli by to dělat jinak.
Ťažko ohodnotiť. Peterson sa na svet v mnohých uplne základných otázkach pozerá z inej perspektívy ako ja a tak sa asi nikdy plne nezhodneme, ale na druhú stranu je vzdelaný, múdry a veľa z toho co píše stojí aspoň za úvahu ak aj s tým súhlasiť ťažko.
Na taký komunizmus má úplnú obsesiu a spomína ho v jednom kuse aj ked sa to nijako k téme nehodí, pre krestanstvo má slabosť čo je aj dobre aj zle.
Pripisuje mu viaceré zásluhy, ale nie všetky právom pretože taka prostitúcia a otroctvo neboli ilegalizovane ešte dlho po triumfe kresťanov A ze bol kresťanský svet humánnejsi nez cokolvek pred ním je veľmi diskutabilny nazor a ja s nim nesuhlasim.
Veľmi som sa naopak stotožnil s autorovou obhajobou,, chalanskej odvahy "a s tým ze,, vychovávať" ich k tomu aby boli poslušní ako dievčatka je smiesne.
Lenže najväčší nesúhlas (a paradoxne nad tým som najviac musel uvažovať lebo sa nad tym nedalo tak rýchlo mávnuť rukou) mam s pasážami o bití detí.. Nie som moralista a neudsudzujem bez kontextu,,, akékoľvek nasilie "voci deťom ani ženám ale jednoducho mi jeho zdôvodnenia prídu uplne scestné a falošné.
Ano za istých výnimočných prípadov môže byť podľa mňa správne dať decku facku. Lenže nie za to aby sme ho,, zdiscipkinovali" ako scestne píše. Fackou a prinútením z nikoho dobrého človeka nikdy neurobíme, lebo ešte aj kevy ho donútime k dačomu akoze dobrému robí to nie od srdca a vnútri má len zatrpklosť a túžbu po pomste a nepoučí sa z toho nikdy. Kto sa podvoľuje násiliu nemá hrdosť a tiež zas nie je čestný a správny človek.
Kedy je teda v poriadku dat decku facku? Peterson sam spomína ze,, mu dáte facku aby ste zabránili zabit súrodenca ". Presne. Akoby si neuvedomil, že jeho príklad je o niečom úplne inom nez co sam tvrdí. V tomto príklade je to totiž správne nie ta to,, aby sme ho zdisciplinovali"ale aby sa zabránilo inému väčšiemu zlu. A to sú odlišné veci.
Posloucháno jako čtená kniha. Nebylo to jen monotónním hlasem čtečky, že když jsem neposlouchal půl hodiny, o nic jsem zřejmě nepřišel. Knihu bych si nekoupil a jeden poslech až nad hlavu...39%
Knihu jsem na podruhé doposlouchala, ale pořád mám pocit, že přes dobrý úmysl byla kniha zbytečně nafouklá, jako by měl autor chuť napsat úplně jinou knihu o něčem dost jiném, ale nikdo by to nečetl a proto to nějak napasoval takhle. Nevím. Idea není špatná, ba dokonce velmi dobrá, ale celkově to bylo až příliš ze široka. Skoro by se hodilo pravidlo 13. - neplýtvejte. Ani slovy, ani časem (o jídle nemluvě :).
Četba/poslech knihy plýtvání časem asi ani není, ale přeskočit pár stran semo tamo určitě, a to bez ztráty kontinuity a morálního ponaučení, lze.
5/10
Silně pravicové ostatně jako celý Jordan. Rozhodně nejde o 12 stručných rad, což jsem podle názvu tak nějak čekal ale autor jde na některé věci dost "ze široka". Každopádně Jordana mám moc rád a asi se ke knize za nějaký čas znovu vrátím. Tohle určitě není na jedno přečtení.
Moc dobrá kniha. Líbilo se mi, jak autor aplikoval biblické příběhy - a nejen ty, také příběhy jiných náboženství - na život a jak vysvětlil jejich archetypy, z čeho vycházejí a proč se tedy příběhy všech kultur tolik podobají, i když se třeba nikdy nedostaly do styku. Rovněž se mi líbilo jeho striktní odsouzení ideologií, od pravicových po levicové, od konzervativních po post-moderně liberální, a to, že upozornil na jejich úskalí. Není divu, že se stal terčem nenávisti progresivistů.
Velké zklamání. Užvaněné, komplikované zmatečné. Z 12 pravidel jsem uznal za upotřebitelné jedno.
Přistihl jsem se, že tak trochu vyhlížím konec knihy, ale zároveň mne kniha bavila. Vysvětlení úplně nemám, pravděpodobně proto, že mě jako křesťanovi vývody spisovatele přijdou normální, samozřejmé, a možná také proto, že tak trochu "spatlal" všechnu moudrost světa dohromady.
Velmi čtivá kniha, která často narážela na věci, o kterých jsem delší dobu přemýšlela a nikde jsem dosud nenalezla odpověď. Moc se mi líbilo, že se nejedná pouze o suchý popis 12 ti pravidel, ale každá kapitola obsahuje vlastní příběh a plno zajímavých odboček. Mrzí mě, co se dnes okolo Jordana Petersona děje, jak jsou jeho slova často vytrhávána z kontextu a nesmyslně překrucována. Peterson také často bývá kritizován, že sám trpí depresemi a dovoluje si radit ostatním... Jenže jenom člověk, který sám prožil v životě peklo, dokáže nejlépe pochopit peklo, ve kterém se nachází druzí, a neexistuje nikdo na světě, kdo by měl vyřešené všechny svoje problémy. Z toho, co jsem viděla na videích, se jedná o člověka, který je nesmírně empatický a svou práci dělá srdcem. V kostce - za mě skvělá knížka, která (až na zbytečně dlouhou předmluvu) stojí za to.
Nejsem na tu knihu asi správně naladěná a to jsem ji dala opravdu dost času. Nečekala jsem internetový článek s 12 jednoduchými pravidly, ale vlastně ani zevruvný rozbor bible. Myslím, že se ke knize vrátím, znovu, od začátku, teď mne to trochu míjí. Asi jsem se ke knize měla dostat mnohem dřív, stejně jako k Citadele.
Ne všechno mě v této knize zaujalo, ale pár míst ano. Asi je to tím, že pár míst se dotklo toho, s čím bojuji já. Nejdřív jsem chtěla dát jen ***, ale toto nakonec rozhodlo o výsledných ****. To, že jsem na pár místech našla návod pro sebe. Asi i trochu pomohlo to, že autor střídá v knize popis svého života a problémů s radami, jak se k tomu postavit. Ne, jak to vyřešit. Některé situace totiž řešení nemají. Ale je úplně jasné, že každý tuto knihu uchopí a pochopí z jiného úhlu, jednoho zaujme, druhý ji projde letmo.
A pro ty, co ji ještě nečetli, přidám jeden úryvek:
"... Nároky každodenního života neustanou jen proto, že vás postihla pohroma. Pořád si musíte plnit své běžné povinnosti. Jak to všechno zvládnout? Tady je pár věcí, které jsem se naučil:
Každý den si vyhraďte trochu času a popřemýšlejte a promluvte si o nemoci či jiné krizi a o tom, jak ji zvládat. Mimo tento čas se o ní nezmiňujte ani slůvkem. Pokud ten rozkladný účinek neomezíte, vyčerpá vás to a všechno začne klesat ve spirále ke dnu. Ničemu tím nepomůžete. Proto raději šetřete síly. Vedete válku, ne jen bitvu, a válka sestává z mnoha bitev. Musíte zůstat bojeschopní po celé její trvání. Když obavy související s krizí vyvstanou i mimo vyhrazenou dobu, připomeňte si, že je důkladně proberete v určenou chvíli. To obvykle funguje. Oblast vašeho mozku, která generuje stres, především zajímá, zda máte plán. Jeho podrobnosti jsou pro ni vedlejší. A nenechávejte úvahy o krizi na večer nebo noc, protože pak neusnete. A bez dostatečného spánku se vám začne život rychle hroutit. ..."
Zajímavé, jak jsou zde v komentářích nározy na tuto knihu polarizované... Já se přihláním spíše k pozitivnímu hodnocení. Myslím si, že spoustu věcí Peterson vystihuje fakt dobře (několikrát jsem se v textu docela našel). Na druhou stranu je celkové vyznění knihy opravdu zbytečně negativní, "život je utrpení, všechno stojí za prd, ale musíme to holt nějak vydržet". Asi nejvíce mě bavily začátky jednotlivých kapitol, ať už s příběhy z autorova života, nebo popis různých situací, na základě kterých potom autor rozvíjel linku celé kapitoly. Co mi trochu iritovalo je neustálá snaha o interpretaci bible, kdy se autor tváří, jak přesně rozumí všem jejím neskrytým i skrytým sdělením.
(Přečetl jsem v angličtině.)
Před čtením této knihy jsem již autora a jeho myšlenky dobře znal skrze youtube. Je to vlastně konzervativec, ačkoli taký název pro sebe poněkud zapírá, nazývaje se klasickým liberálem (což je v dněsním měřítku, co si budeme nalhávat, konzervatismus). --12 pravidel pro život-- je vlastně shrnutí předešlého díla --Maps of meaning: the architecture of belief--, v němž se pokouší spojit neuropsychologii, literaturu, náboženství a mytologii. V oné předešlé knize zkoumá význam starých příběhů, mýtů a legend, v nichž vidí moralitu tehdejších lidí a jejich vnímaní světa skrze onu moralitu. V --12 pravidlech pro život-- bere to, čeho nabyl v Maps of meaning, a svařil to do celku užitečného pro současného člověka, jenž v starých biblických příbězích a mesopotámských fábulích vidí jen primitivnost a tupost. Jordan Peterson tu dokázal vzít to, co západní civilizace nashromážďovala za všeho svého bytí, a doslova nám to vysvětlit.
Pro něj je judeo-křesťanský etos základem naší civilizace, jejíž úspěch a blahobyt jest přičíst právě této etice, čerpané zejména z bible.
Co je v této knize napsáno, není ,,nesrozumitelné mudrování a žvanění", ale upřímný vhled do způsobu žití, který přináší opravdové štěstí svému nositeli (ne ovšem to štěstí marné a nic nosné, o čemž J. Peterson bděle pojednává). Těch, kteří dílo proklínají pro autorova politická stanoviska, je mi věru líto, snad si někdy v životě uvědomí svou tupou zatvrzelost.
Doporučuji celým svým duchem i tělem.
Autorovy další knížky
| 2019 |  12 pravidel pro život: Protilátka proti chaosu |
| 2023 |  Mapy smyslu: Architektura přesvědčení |
| 2021 | Řád není všechno: 12 dalších pravidel pro život |
Knížku jsem měla půjčenou, dlouho jsem s ní bojovala, ale neměla jsem sílu ji dočíst, skončila jsem asi v půlce. Absolutně se mě nesouznělo propojování s biblickými příběhy. Tečkou bylo, když jsem podruhé nebo potřetí četla, že ženám byla dána bolest při porodu za trest snězení jablka v Ráji. No, ke knize se určitě nevrátím.