15 roků lásky
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481656/bmid_15-roku-lasky-jwH-481656.png
4
2406
2406
Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle. Představoval si ho úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne roku 2001 se zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Tento román vypráví o všem, co musel zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít.... celý text
Přidat komentář
Moc dobře se četla, zhltla jsem ji za víkend. Je zvláštní jak si člověk dokáže zkomplikovat život a přitom z toho vytěží tolik dobrého.
Pro knihy Patrika Hartla mám velkou slabost. Jako každá jeho kniha ( tedy kromě Prvoka, Šampóna,Tečky a Karla - abych byla přesná ) mě doslova strhla na emocionální kolotoč. Možná ke spisovateli i více inklinuji, jelikož pochází ze stejného města jako já, ale to už je trochu jiná pohádka :-). Odvahu hlavní postavy Aleše zpětně musím velmi ocenit a zde se zastavím, abych neprozradila další děj. Zaručeně bych po knize sáhla, kdybych měla nějaký splín a chtěla bych přijít na trochu jiné myšlenky. A rozhodně knihu doporučím známým a rodině, kteří alespoň trochu také čtou a někdy si ji přečtu s chutí znovu.
(SPOILER) Moc nechápu ty negativní recenze tady... a obecně slýchám jak je kniha divná, nudná, nezajímavá. Jako fakt? Zápletka jako prase a pak už jen série větších a menších průserů... Já si čtení celkem užíval, na rozdíl od jiných hartlovin. Ani mi nepřišlo, že by kniha byla "prasácká", jak jsem slyšel. Je to portrét člověka s velkým srdcem. Aleše jsem upřímně litoval i obdivoval za jeho trpělivost... Dvojčata mi celou dobu lezla na nervy (konec knihy už jsem trochu trpěl), ale jaký si to doma nastavíš, takový to máš.
Dala jsem pět hvězdiček. Kupodivu od “kolegů”, kteří píší, že to bylo … Tak já si tu knížku užila. Ono jde o to s čím člověk knížku bere do ruky. Já si chtěla odpočinout, příjemně se pobavit a občas mít úsměv na rtu. Všechno se povedlo a jsem spokojená.
První kniha Patrika Hartla, kterou jsem koupila fungl novou za plnou cenu. Všechny předchozí jsem vždy sehnala za pár korun na nějakém bazárku. A zároveň je toto první kniha, která mě absolutně nebaví. Všechny předchozí byly super.
Toto je nuda, nuda a ještě jednou nuda. Absolutně o ničem. Asi tak od 30. stránky jsem se do čtení přemlouvala, snažila jsem se dát jí šanci, ale nejde to. Zavírám ji na straně 66 a odkládám, nehodlám se dál trápit. Momentálně je mi úplně šumák, co se děje nebo neděje dál. A jméno Jelena mě strašně irituje. Proč, to netuším.
Třeba se k ní někdy časem vrátím, třeba ne. Obrovské zklamání.
Autor svým "hurá stylem", kdy akce střídá akci a formou krátkých kapitol, připomínající mi přípravu na možné budoucí zpracování knihy do nějakého seriálu nebo její zfilmování, si určitě zajistil své místo v populární literatuře. A bude-li takto pokračovat, určitě si najde mnoho čtenářů. Podobnou situaci zmatené výchovy dětí u rychle se měnících vztahů rodičů jsem sledoval jak u mých vnoučat tak i u jiných malých dětí v okolí - a mohu říci, že pro ně to taková legrace v životě není, realita je trochu jiná.
Na začátku to vypadalo jako dobrý námět, ale pak se vše dělo stále dokola, musela jsem se moc nutit, abych četla dál. Posledních sto stran jsem opravdu proběhla za pět minut. Snad kdyby měla nejméně o polovinu stran míň. Moc mě ten smíšek tentokrát zklamal.
Čte se to moc dobře, stránky rychle ubíhají pod rukama a pokládám ji z jeho knih za nejlepší. Psáno pouze z mužského pohledu a takové ze života prostě, místy jsem se pobavila, posmutnila s hlavním hrdinou a fandila jsem mu. Doporučuji jako oddechovku.
No nevím, po chvilce jede knížka jako kolovrátek, takový těžkopádný tanec dupáček, co se týče stylu, ale to jsme vlastně u Hartla už zvyklí. Takže obsahem - hodnoty a nastavení většiny postav dost nechápu a doufám, že to mělo ukázat spíš cestu kudy ne - dotlačit dvě rozfrfňané slepice do mezinárodních škol? To nám má ukazovat co? Byla jako úspěšná ta výchova a bylo to 15 let lásky? Mě to dost nepřijde. Ta láska se tam z toho dost silně vytratila. Spíš mi přijde, že Hartl je už definitivně uzamčenej ve své pražské smetánkovské bublině a tohle je prostě úplně vystřelený fail. čím dál horší čtení, s Hartlem končím.
Kniha je extra dlouhá, ale plná zvratů, emocí, životních zkušeností a příběhů. Kniha se četla sama, žádné náročné čtení. Pohodová kniha, moc se mi líbila, doporučuji.
Zpočátku mě knížka opravdu bavila, rychle jsem se začetla, zápletka mi připadala zajímavá a těšila jsem se na vývoj situací. Postupem času jsem se ale začala trochu nudit a konec už jsem vyloženě prolítla. Knížka mi připadala zbytečně dlouhá, situace se opakovaly a ani konec pro mě nebyl nijak překvapivý. Až na ten začátek to byl prostě takový vhled do úplně normálního běžného života a na to mi to připadalo prostě dlouhé, kdyby knížka měla tak o 150 stran méně, tak bych byla spokojenější.
Patrik Hartl patří právem mezi naší současnou špičku beletristů a svou poslední knihou to opět jen a jen potvrdil. 15 roků lásky je skvěle vystavěný příběh, který graduje ve správných místech, pobaví, napne, občas dovede čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem, ale zase ne moc, aby si to řádně neužil. Za mě skvěle napsaný️ příběh. Jasně, že jsou některé scény už neuvěřitelné, ale všichni od začátku víme, že to je vyfantazírovaný příběh a ta fantazie je skvělá a promyšlená. Určitě doporučuji.
Patrik Hartl má i lepší knihy. U této jsem se moc nezasmála, přišlo mi to docela depkoidní, hlavně ten závěr, to jsem Aleše docela politovala teda :o))
Mám ráda knihy a humor P.H. Tato kniha byla místy úsměvná, místy smutnější, zkrátka taková oddechovka ze života se zajímavým příběhem.
Z knihy jsem nadšená, příběh se mi líbil velice. Líbilo se mi, jak je příběh protkan hudbou, hudebními tematy či motivem. Aleš mi byl sympatický, vlastně se mi líbily asi všechny postavy. Byla jsem děsně zvědavá, jak to dopadne, a když jsem docetla, tak mě zaplavil smutek, že už je konec tak úžasného příběhu. Samotný konec knihy mě velice pobavil a rozveselil :-)
Chvílemi mi přišlo, jak kdyby Aleš zažíval celý život s holkama jen děs a utrpení, ale ono to tak bylo vlastně pojato.
Rekla bych, ze to je napsáno typicky hartlovsky a myslím, že kniha přesně zapadá mezi jeho ostatní romány.
Z knih Patrika Hartla - a přečetla jsem všechny - je tato jednoznačně nejlepší.
Jedna dlouhodobá sledovaná linka hlavní postavy knize svědčí, máme čas hrdinu poznat i pochopit a celé to funguje jako sonda do dlouhodobého vývoje jednoho netradičního rodičovství.
Bohužel mě kniha nebavila. Konec jsem jen přelétla pár řádků v odstavci a takto "dočetla". Pro mě byla kniha dost depresivní, to jak ho život netěšil a holky ho "vysávaly". Pár bodů za začátek a příjemnou čitelnost.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Patrika Hartla mám ráda a jeho knihy se mi četly vždy dobře, ale nevím čím to (možná se mi během let mění čtecí chutě), tentokrát mě to nějak nebavilo. V jednotlivých postavách jsem si nedokázala najít nikoho, ke komu bych měla sympatie a hlavní hrdina mi ke konci začínal vyloženě lézt na nervy tím jak věčně chtěl přesný opak toho, co měl. Stránky sice docela ubíhaly, ale příběh mi přišel nějak málo uvěřitelný a celkové líčení docela nudné, v poslední čtvrtině už jsem se těšila, že to konečně skončí... Škoda.