15 roků lásky
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481656/bmid_15-roku-lasky-jwH-481656.png
4
2409
2409
Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle. Představoval si ho úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne roku 2001 se zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Tento román vypráví o všem, co musel zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít.... celý text
Přidat komentář
Dobře a lehce se to čte, Hartla mám ráda, ale tenhle příběh mi přišel trochu přehnaný a chvílemi až těžko uvěřitelný.
Klasická *hartlovka". Příjemná, oddechová, čtivá. I když má bez mála 500 stran textu nemějte obavy čte se to samo. Doporučuji
Knihy Patrika Hartla se mi líbí, některé víc, některé míň.
Tenhle příběh je hodně zajímavý a emotivní (už méně pravděpodobný, ale to není důležité) a do poslední chvíle není jisté, jestli to dopadne dobře.
Kniha se četla dobře, ale chvílemi jsem si představovala, jestli má někdo takový život jako Aleš. Vlastní několik kadeřnictví, stříhá celebrity, když se mu zachce, odjede na měsíc pryč, kupuje dárky za 200 tisíc, brácha se točí kolem televizních pořadů a má super nadané děti... Ale ono asi kdyby byl standardně obyčejný, neměla by kniha 500 stran
Životní kotrmelce kadeřníka Aleše, který se těší, jak si bude užívat života plnými doušky. Ale všechno je úplně jinak. Aleš se prokousává jedním problémem za druhým. Výchova dvojčat ho stojí spoustu sil, ale
zároveň z nich nasává lásku.
Oddechovka od Patrika Hartla. Začátek vypadal slibně, ale druhá polovina byla lehce nezáživná a zdlouhavá.
Velmi čtivé, ostatně jako každý Hartlův výtvor. Na můj vkus ale moc dlouhé plné zbytečné omáčky. Na prvních několika stranách se toho stane najednou moc a potom se děj začne neuvěřitelné táhnout. Přišlo mi, že se jedná o několik různých příběhů splácaných dohromady.
Knížku jsem přečetla přes víkend, potřebovala jsem vypnout. Od P. Hartla lze stěží očekávat nějaký hlubokomyslný počin, pro resetování mysli je to však více než vhodná volba. Po Nejlepším víkendu jsem měla trochu obavu, že se nezačtu, ale obava byla zbytečná. Příběh měl skvělý rozjezd, prvních 100 stran se četlo jedna radost. Pak nastal lehký sešup, místy mě iritovaly otřepané sexuálně rádoby zábavné pasáže a pak i materiálně/VIP zaměřené "oslňující" vsuvky, i tak celkově dávám 4 solidní hvězdičky, za typický hartlovský čtivý styl i za příjemný zacyklený konec a za to, že tentokrát bylo množství postav v rozumné dávce (oproti chaotickému Nejlepšímu víkendu). Akorát ruku na srdce a slovy autora - kniha čtenáři nejspíš orgasmus (dodávám literární) neudělá...
Odpočinková kniha, která mě sice dost bavila, ale na konci jsem si říkala "chudák chlap." A vlastně mi po ní zbyl takový zvláštní pocit. Ne všechno je v životě tak, jak chceme a musíme se radovat z maličkostí...
Na to, jaký potenciál zápletka má a jak velkoryse přistoupil autor k počtu stran, mě to vlastně emočně jen lehce lízlo. S Alešem se mi dařilo sympatizovat jen v první třetině knihy, poté se z něj v mých očích stává nevděčné přerostlé dítě, které má vlastně vše a neví, co chce. To naopak ví velmi dobře jeho dcery, kterým se ale také moc mých sympatií posbírat nepodařilo – ono ale s tou výchovou, které se jim dostávalo, jim to asi nelze vyčítat. Jak jsem u prvních dvou knih Patrika Hartla oceňoval reálné známé postavy, tady již na mě působily vyloženě rušivě (respektive otravně). V minulém roce jsem dočetl Nejlepší víkend a v komentáři jsem vyjádřil obavu, že si z něj již po chvíli nebudu nic pamatovat – ta se mi nyní potvrdila a mám bohužel dojem, že v případě 15 roků lásky to bude velmi podobné. Přes vše výše uvedené ale platí, že se to čte opět velmi dobře, Hartl je skvělý vypravěč.
Nejdříve jsem se vůbec nemohla začít, bylo na mě moc příběhu najednou. To se ale po několika kapitolách zmenilo a já se nemohla odtrhnout. Super příběh, který se četl sám. Precteno za 3 dny.
Má první kniha od Hartla. Četla se dobře, ale 500 stran a o čem? Humoru tam bylo pramálo, spíš na mě kniha často působila depresivně. Přečíst se dala, ale nebyl to můj šálek kávy =)
Okénko do chlapského světa, mě to bavilo a klobouk dolů před takovou otcovskou láskou :)
Na to, že autorovo knihy všechny už znám, jsem byl na začátku smutný, kolik neštěstí se vejde do prvních asi padesáti stran. Pak ale děj nabral dech a každodenní problémy všedního života z knihy udělali kousek umění. Kniha se mi velice líbila a celou dobu nešlo nic jiného, než všem fandit (hlavně dvojčatům, páč je také mám...o-))
Konec jiný, než děj tak nějak nabízel, ale mně velice uspokojil... S prvokem a šamponem nejlepší Hartlovka...
Knihy od Patrika Hartla jsou čtivé. Nemusí se vám úplně líbit hlavní hrdina, zápletka, některé pasáže, ale stejně ji dočtete, proto jsou prostě čtivé. Myslím, že to je velký kus umění.
Typická čtivá oddechová Hartlovina povedené, přečetla jsem ani nevím jak. Příběh, do kterého de člověk dokáže reálně vžít. Jediné co možná trochu mrzí, že nebyla tolik vtipná, jako jiné knihy autora. Místy depresivní a smutná, kdy jsem si říkala, jak to hrdina zvládne unést.
Mne se kniha libila. Zpocatku trochu vice predvidatelna, mozna az zbytecne hodne textu, ale pak jsem si rikala proc ne, kdyz se tak dobre cte. Jen konec bych mozna nechala spis otevreny :-D
Poprvé jsem u Hartlovy knihy měla malinko pocit, jestli to ještě zabere...místy vtipné, místy smutné, hlavně ale lidové vyprávění o běžných lidech a jejich starostech i radostech stále stejným stylem...ale jo, pořád to na mě funguje. Není to asi úplně styl pro každého, i když se tak snaží tvářit, chápu, že někomu to přijde o ničem a že pátrá po tom, co tím chtěl autor vlastně říct. Ale někdy to prostě žádný hlubší smysl nemá, někdy to chce jen nechat slova plynout, u knihy si odpočinout a možná se pak trochu nad životem zamyslet a nebo taky ne...mně to sedí. Těším se na další knihy :-)
*čtenářská výzva 2022: Kniha s tématem nešťastné lásky
(SPOILER)
Hodně dlouho jsem přemýšlela, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Jak už tady pár lidí naznačilo, první půlka je opravdu slušná a pak se děj začíná táhnout. Holky jsou rozmazlené, bodet by ne, když mají vše, na co si ukážou. Hlavni hrdina Aleš touží po lásce a nehodlá se představy ideální partnerky vzdát. Mezitím si zbytečně všechny kolem sebe idealizuje a ojede bratrovi, (kterej je teda megakreten), ženu. Dost mi vadí, jak autor místy popisuje sexuální scény, něco je vtipné, ale něco už za hranicí uchylactvi. Až mi to chvilema začalo připomínat Viewegha.
Na druhou stranu uznávám, že se kniha čte velmi dobře, i přes vleklý děj druhé půlky. Plusový body za tu otcovskou lásku k holkám, vzpomněla jsem si na našeho tátu, jak tu byl vždycky pro nás a snažil se nám snést modré z nebe.
Long story short- Není to příběh běžného člověka s průměrným platem, ale typka, který se pohybuje ve VIP kruzích a všechno si zaplatí. A závěr? Hrozny. Hlavní postavu vyloženě serou malý děti jeho nový přítelkyně, ale kvůli tomu, že si bůhvíproč nevezme kondom, ho čeká vlastně další děcko... Dalších 15 roků "lásky" a podle jeho vnímání dětí i šílenství, už na to prostě nemá.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
(SPOILER) Nenáročná oddechovka. Kniha se dobře čte, děj rychle plyne a najednou čtenář zjistí, že se v knize odehrálo už 15 let...
Jak zaznělo v ostatních komentářích, příběh byl chvílemi opravdu těžko uvěřitelný. Vzhledem k žánru knihy je to v pořádku, ale někdy mě ta přehnanost až rušila od čtení.
SPOILER:
Nejvíce mi však vadily historické nepřesnosti v první části knihy. Děj začíná kolem roku 2002 a hlavní hrdina, v té době třicátník, ovládá angličtinu, úplně jednoduše a bez omezení cestuje po světě, využívá internet v mobilu, jede po chorvatské dálnici, mluví o babyboxech... Tyto věci v roce 2002 ještě nebyly běžné. Několikrát mě to přinutilo vyhledat si fakta a ověřit si to, např. otevření prvního babyboxu v České republice. Na druhou stranu tyto nepřesnosti udržovaly čtenáře ve střehu a nutily ho přemýšlet i u takto oddechové literatury :)