151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem
Lucie Kutrová
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412503/bmid_151-dni-pacifickou-hrebenovkou-dobr-PHK-412503.jpg
4
597
597
Lucie je holka, která si plní přání, holka, která je odhodlaná jít za svým snem, a holka, která se rozhodla projít Pacific Crest Trail, dle spousty lidí nejnáročnější dálkovou pěší trasu na světě, vedoucí z Kalifornie přes Oregon a Washington až ke kanadským hranicím (4 300 km). A povedlo se jí to. A přežila to. A že to párkrát bylo o vlásek. A ve své knize nepíše jen o tom, jaké to bylo, jít bez přípravy divočinou, ale taky o tom, jak taková věc člověka změní. A že když se pro něco rozhodnete a zatnete zuby, dokážete všechno. A ještě se u toho hodně naučíte, dost se nasmějete, najdete pravá přátelství a možná i lásku.... celý text
Přidat komentář
Opravdu chviličku mi trvalo, než jsem přišla na chuť jejímu humoru a pak už jsem se těšila na každý večer, kdy budu moct s Luckou šlapat a šlapat. Obdivuji ji, co všechno zvládla a už se těším na další 151. Ještě pořád mám knihy plnou hlavu a nějak se nemůžu začíst do jiné.
Asi chápu, proč se tahle knížka nelíbí úplně každému, ale mě nadchla. Tak, že jsem si sepsala svůj vlastní Bucket list a Pacifická hřebenovka je jedním z bodů, který jsem si tam napsala.
Skvěle mi sedl styl psaní a většinu času, co jsem jí četla, jsem se jen smála.
Jak už to tak bývá, nemůžeme sednout všem a proto chápu, že některým lidem nemusí být Lucie sympatická nebo je může štvát. Já jsem nejdříve slyšela podcast, který mě na knihu nalákal a zklamaná jsem nebyla. Vyprávění se mi moc líbilo právě pro svojí upřímnost a sdílení pocitů. Pokud chce někdo číst o pacifické hřebenovce především z informativních důvodů, zvolí asi jinou knihu, ale pokud chce sledovat putování jedné holky, která je bláznivá a překonává sama sebe, je tahle kniha to pravé. Několikrát jsem se v pocitech Lucie našla a je pro mě inspirací, i když PCT se nikdy nechystám jít.
Začátek knihy byl opravdu zábavný. Cesta přes poušť, nedostatek vody a neskutečné horko. Sierra také ještě také šla, ale když Lucie přecházela přes Oregon, začal knize docházet dech. Washington byl už slabý dojezd úžasného začátku. Mrzelo mě, že v knize nebylo víc o akci k 50 letům PCT. Jak to vypadalo, co se tam dělo? Mohlo to být velmi zajímavé. Ale z celé akce jsme si odnesli jen love story. Celou knihou se nese, že Goldilocks byla legendou PCT. Všichni ji znali, všichni ji milovali, mluvili o ní a pomáhali jí a ona také všechny milovala. Viděla jsem nějaké rozhovory s Lucií a nikde se nezmiňovala o tom, že by se s lidmi, které potkala na trailu, ještě někdy setkala. Což je zvláštní u takové legendy. PCT je nebezpečná. Četla jsem, že tam zemřelo 15 lidí. Většina na úraz. Lucie by pro krásný výhled udělala cokoli a často na hraně nebezpečí. Při popisu toho, jak běhala z kopce s naloženým batohem, padala a nějaké možné následky neřešila, mi často trnulo. Je možné, že ta příhoda se sněhem a zhrouceným tarpem bylo poslední varování. Naštěstí v pořádku došla až do Kanady. Myslím, že k horám má být respekt a ten jsem z Luciiny knihy necítila. Jen já to chci, tak to zkrátka udělám. Často mi to přišlo jen na efekt, zvlášť v té epizodě s Gilliganem. Vždycky budeme spát tam, kde je krásný výhled. Přišlo mi, že PCT Lucii moc nezměnilo.
Mé 3 dny s pacifickou hřebenovkou. Dlouho mě knížka tak nechytla a ubíhající dny a míle jsem musela doslova hltat. Kniha je psaná stylem jedna kapitola = jeden den. Čekala jsem, že se tam objeví něco jako "Den 35593. Dnes se nestalo nic." Opak je pravdou. Žerete příhody Lucie, fandíte ji, sere vás, co zrovna sere ji, a milujete, co miluje ona. Lidi, sixpacky, šutry ve tvaru srdce a výhledy se západem sluncem.
Tuhle holku a její cestu nemůžete nemilovat. Místy vám bude připadat děsná pak prdlá a nakonec se budete smát i s ní. A jasně, že jsem začal hned hledat boty na trail, zrcadlovku a plánovat nějakou podobnou šílenost.
Hvězdičku jsem ubral jenom za to, že nějak nejsem příznivec té "zamilované" části, ale to je tak asi jediné co bych tomu vytknul.
Já prostě nevím co na to říct. Nejprve jsem četla Lůcin blog. Z toho jsem byla nadšená. Okamžitě bych si zabalila igelitku a vyrazila na trail Blog ale skončil stý den a já prostě potřebovala číst dále, proto jsem si koupila knihu. A tehdy mé nadšení opadlo. Posledních 51 dní je sepsáno tak nějak jinak. Přijde mi, že už si Lůca nedělala zápisky, ale dopisovala to postupně už doma podle paměti. Vyprávění je pak už takové nemastné, neslané. O ničem. Navíc i chování Lůcy se změnilo. Ze sympaťačky se lusknutím prstu stala tuze nesympatická, nafrněná buchta. Takže to shrnu. Co se týče PCT jako takového, čtení fajn. Vtáhlo do děje. Ale to, jak je všeobecně oblíbená je až otravné a až tak moc jí to nežeru. A Gilligana je mi upřimně líto.
Skvělé.
Já jsem se tak bavila. Úplně jako bych viděla sebe. Kdybyste věděli, jaký kraviny sebou tahám na hory. Já prostě neumím zabalit rozumné zavazadlo, natož úsporné. Asi bych musela do kurzu.
Knížka není jen zábava, i když je vtipná. Oceňuji otevřenost, která žádá velkou odvahu. Oceňuji zarputilost a vytrvalost, určitě byla třeba jak k dokončení trailu, tak k dopsani knihy.
Samozřejmě už otevírám "evropské stezky".
Vřele doporučuji všem svobodným duším a dobrodružným povahám. Už dlouho jsem si čtení tak neužívala, já jsem vlastně šla taky. Jasně že mé osobní úvahy na téma, jestli by to nějak nešlo, zase zesílily.
Díky Lůco. :)
Tak tohle mi nesedlo.Lucie leč krásná,tak literárně pubertální.Monika Benešová mi sedla lépe a Sheryl Strayed je úplně jiná liga.
Fajn knížka. Lucie je nadšenec a má velké srdce. Bohužel mne asi od poloviny poněkud štval její humor a knihu jsem dočetla jen proto, že nerada nedočítám. Ale to knize na kvalitě neubírá. A Lucii pro její odvahu obdivuji.
Po přečtení 151 dní po evropských stezkách, jsem neváhal a sáhl i po v této knížce. Autorčino vyprávění je velmi poutavé a člověk prožívá veškeré radosti i strasti které Lucku na cestě potkávaly. Je to jedna ze dvou nejlepších knížek o Pacifické hřebenovce kterou jsem četl.
Za mě skvěle a čtivě napsaná kniha. Bavilo mě s autorkou chodit, smát se, prožívat všechnu tu zimu a nepřízně (z tepla domova). A taky bylo skvělé pozorovat její vývoj - jak se z růžové holčičky, co se bojí spát venku, stala silná žena, která má pro strach uděláno a ví, co chce!
Knížka, která asi nenadchne úplně každého. Miluji turistiku a přírodu a tohle mi sedlo jako prdel na hrnec :-) Lucka je navíc fakt vtipná - samozřejmě, každý má ten humor trošku jiný ale mě velmi seděl a dost jsem se u knížky pobavila. Ideální odpočinkové čtení, člověk nemusí nad ničím velice přemýšlet a jen se unášet putováním. Knihu skvěle doplňují fotky. Asi bych kecala, kdybych řekla, že jsem ani trošku nezáviděla :-)
Potěšující, inspirativní a motivující příběh.
Všechno se dá pevnou vůlí dokázat.
Doporučuji především těm, které láká myšlenka na cestování.
Myslím, že knížka by byla poutavější, kdyby byla napsaná jako ucelený příběh, ne jako deník. Je to škoda, protože ze začátku mě vážně bavila, ale po několika dnech/kapitolách už to začal být trochu stereotyp.
Hezky se to četlo... Četla jsem nejčastěji v posteli večer před spaním...a snažila se vžít do všeho, co Lůca popisovala....
Musím říct, že před ní smekám...Moc bych si tu PCT taky chtěla projít, ale asi bych neměla odvahu na to jít sama... Mít ale nějakýho skvělýho partáka od začátku až do konce, nebála bych se ničeho... :-)
Fotky v knize jsou skvost !!! Krása střídá nádheru... :-)
STÁLO ZA PŘEČTENÍ...... :-)
Děkuji Lucce, že díky NÍ jsem si PCT mohla lehoulince ochutnat !!! DĚKUJI !!!
Určitě výborný sportovní výkon, zajímavé zkušenosti. Zpočátku mě čtení opravdu bavilo. Je logické, že se motivy opakovaly – přece nemůže být každý den úplně odlišný, povětšinou se probudíte ve spacáku a první dojmy jsou v rozmezí horko / zima / mokro / sucho, pak vyrazíte a bolí vás nohy (víc nebo míň, záleží na terénu). Vtipné glosování náročných situací. Moc pěkná fotodokumentace. Ale závěr mi přišel dost o ničem. Hodně takového náctiletého holčičího pindání a já už přeci jen nejsem cílová skupina. Utla bych to tak cca 100. den.
Knížku od Lucky alias Holkasbucketlistem musíte mít rádi a pokud ne? Tak na horách je dost místa.
Holka je úplně jiná než "klasické" dívky které žijou s telefonem snad přilepeným k ruce. Je to čistý člověk, co miluje hory, přirodu a hlavně svého Marvella :)
Příběhy které prožívala jsou tak barvitě vyléčené, nechybí ani fotodokumentace že máte pocit, že jste tu hřebenovku šli s Lůcou.
Štítky knihy
deníky putování cestopisy cesty a pobyt Pacifická hřebenovka pěší turistika vysokohorská turistika cestovatelkyAutorovy další knížky
| 2019 |  151 dní Pacifickou hřebenovkou – Dobrodružství Holky s bucket listem |
| 2021 | 151 dní po evropských stezkách: Dobrodružství holky s bucket listem |
| 2023 | 151 příběhů na Stezce Českem: Dobrodružství holky s bucket listem |
| 2024 | 151 důvodů proč (ne)cestovat s tátou po Skandinávii: Dobrodružství holky s bucket listem |
| 2023 |  151+ nápadů na můj bucket list |
čtivé, upřímné, vtipné