1793: Vlk a dráb
Niklas Natt och Dag
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543963/bmid_1793-vlk-a-drab.jpg
4
372
372
Michael Cardell série
1. díl >
Zacpěte si nos a ponořte se do stoky zločinu!
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
1793, 2017
Interpreti: Daniel Bambas
více info...
Přidat komentář
Měla jsem hrozné dilema jak hodnotit. Autor mě jednoznačně zaujal, skvěle vystihl atmosféru doby, vytvořil spoustu uvěřitelných postav, jejichž osudy jsem hltala. Ale hodně mi vadila perverznost vyšetřovaného zločinu. Proboha, proč? Když jsem pochopila, čím bude muset zhýralý mladíček zaplatit za svou bezstarostnost a dluhy, úplně mě přešla chuť číst dál. Odhodlala jsem se dočíst jen s předsevzetím, že do žádné další knihy od tohoto autora se už rozhodně nepustím. A bylo to čtení, které bolelo. Škoda. Čekala jsem, že autor tohle zvěrstvo nějak obhájí, ale nestalo se tak. Bylo to přes čáru a pro běh knihy absolutně zbytečné.
Místní hodnocení mě dlouho odrazovalo a tak trvalo, než jsem po knize sáhl. A na rozdíl od většiny jsem nadšený. Ze Stockholmu konce 18. století vane deprese, všude špína, chudoba a alkohol. A v tomto rámci se odehrává detektivní příběh, který vzato do důsledků není až tak důležitý. Sedlo mi i retrospektivní vyprávění příběhu, kdy se krásně vše spojilo v závěru. Jen mě při té vší mizérii překvapilo, že jediná ženská postava neskončila špatně, i když to k tomu celou dobu směřovalo. Nakonec dávám knize čtyři hvězdy. Jako detektivka to totiž není nic moc, jako historický příběh se mi to neskutečně líbilo. Zvažuji další díl, ale bez Cecila to asi nebude ono.
Posedlost švédskými detektivkami mě v podstatě minula, o to víc mě ale uhranula tahle knížka. Živelnost postav, marnost jejich snažení, struktura vyprávění, historická věrohodnost... to vše dohromady stvořilo dílo, které ve mě ještě dlouho po dočtení doznívá.
Začátek zajímavý, byť o (nejen válečných) dějinách Švédska toho vím pramálo (a moc mě taky nezajímají) a o Stockholmu zhruba totéž (a neláká mne ani k návštěvě), špinavá ohavná doba 1783 v hlavním městě a zohavená mrtvola vytažená z řeky/jezera spolu s dvěma zajímavými a odlišnými protagonisty slibovaly zajímavé počtení.
Ale ouha, druhá část je zcela o něčem/někom jiném, a třetí část ještě o něčem jiném, bez jakkoli vazby na úvodní zločin, navíc nezajímavé a i dost odpudivé. Přeskočeno, a v poslední části se konečně vracíme k úvodu a nějak se to celé poskládá do výsledného rozuzlení. Ale to už prakticky beze mne...
Prvek očekávání vystřídán nejen prvkem zklamání, ale až roztrpčení, co to autor se čtenářem provádí...
(SPOILER) Ať mi nikdo netvrdí, že švédský aristokrat nestudoval Járu Cimrmana. Protože opakování prvku očekávání následovaného prvkem zklamání je v tomto díle abnormální. Začne se detektivkou a pak prásk, cizí kluk, který píše sestře o tom, jak se ráno dobře vykadil. OK, ale kde je ta detektivka? Pak jsem trochu přeskákal popisné části a začalo to vypadat na horor. Prásk! Chudá holka, která radši mlčí, a místo toho, aby roztáhla nohy před soudem a dokázala, že je panna, nechá se radši šoupnout jako prostitutka na trestné práce. A když už se to rozehraje, tak prásk! Nechtěl tu někdo detektivku? No já třeba, před dvě stě stránkami. Konec výsledný dojem trochu zvedl, ale to nucené hrocení na cliffhangery na koncích kapitol mě už dost štvalo.
Překvapení a doporučení.
Autora jsme neznali, o to víc překvapil. Líbilo se nám to oběma.
Pomalá, historická detektivka, ale přitáhne vás stejně jako současné scandi krimi.
Už jsme si sehnali další díl a vrháme se na čtení pokračování.
Brutální, nepříjemná, teskná, výborně napsaná detektivka, která nikam nechvátá, ale o to víc uchvacuje.
BUDE SPOILER... JEDEN!
Ja neviem ci som pocuval tu istu knihu ako vy :) Pripraveny podla komentov na nechutnosti, nakoniec moju chut znicilo nieco uplne ine. Celkova struktura diela. Ideme v case nazad, to ma az tak zase netrapi, ved ked niekoho inspiruje Pulp Fiction reznuty nespolahlivym rozpravacom, nevadi, kniha zato este moze byt dobra. Ale... nie je. Tri krat som si musel zvykat na ineho rozpravaca, iny pohlad z tretej osoby na prvu, uplne nesuvisiace postavy (ktore nakoniec suvisia a vzdy na konci nie ze casti, ale skor samostatnych noviel, spolu suvisia. Par prekvapeni tam je, napr ked z postavy ktoru som povazoval za obet, sa vlastne stane pachatel, alebo teda spolupachatel. A takto ma cakala zmena a zvykanie na novy pohlad znova a znova az ma to prestalo bavit. A ta cervena nit zlocinu co to mala drzat pokope sa na cele kapitoly uplne stracala. Raz citam cielene morbidny text pisany na efekt, co mna neohuri, lebo nechutnosti a brutalita v textoch alebo filmoch ma nedokaze znechutit, kym to nie je realne. Potom citam, pardon pocuvam (bo audijokniha ni?) denicek takeho nesympatickeho floutka ze by som mu snad sam dokazal zakrutit krkom. Ked si uz na to zvyknem, nejak nahodne sa aj dozviem preco sa niekto krmi vlastnymi fekaliami, zvrtne mi to Dag och zasa na nejake zivotne utrapy defciny z ulice ako od Dickensa. Ako napisane zle to nie je, ale absolutne sa mi rozbil zaujem a tahalo sa to jak soplik po rukave skolkara. Jasne, kupil som to ze nejaka trosku kontroverzna historicka detektivka. A po dvoch tyzdnoch stale pocuvam utrapenu historicku fresku ale zlepenu z uplne divnych pod-noviel, doslova podla mojho pocitu, nasilu polepenu. Historicka freska kde jedna vitraz je z farbeneho skla, druha z pozosivanych prasacich zaludkov, tretia zacapena len novinami a stvrta grandiozne finale uplne bez vyplne.
No, pohejtil som si trosku, a teraz hura k nejakym inym kniham co mam nastosovane uz mesiace.
Namlsaná propletenci postav v detektivkách Jo Nesbøho či Jussi Adera-Olsena jsem od této severské detektivky původně čekala mnohem víc. V knize ale vůbec tolik nejde o samotnou vraždu a její vyšetřování jako u autorů zmíněných výše. Mnohem větší váhu mají historické kulisy ve kterých se detektivka odehrává: Stockholm 18. století. Strach, zima, nemoci, hlad, bída, alkohol, násilí. Tuhle atmosféru vykreslil Niklas Natt och Dag dokonale. Ten chlad na vás při čtení úplně dýchá a úryvky ze švédské historie ho umocňují ještě víc.
Historickou detektivku jsem ještě nikdy nečetla, a tak i když jsem od knihy původně čekala něco trochu jiného, rozhodně nelituji, že jsem ji přečetla a těším se na další dva díly.
Autora jsem neznal a nikdy předtím jsem nečetl historické detektivní severské dílo, ale byla to pecka! Četlo se to samo, děj ubíhal, bylo tam hodně překvapeni. Doporučuji a jdu na druhý díl
Vytříbený jazyk okořeněný notnou dávku erudice, ano tak si představuji dílo psané perem a srdcem aristokrata. Chvílemi jsem mu věřil, že tam v té době skutečně byl, natolik přesně dokázal vystihnout atmosféru a poměry doby. Alespoň do té míry, jak si tu dobu představuji já. Napínavé, ponuré, místy i na mne až příliš silné kafe. Ovšem celek se náramně povedl. Mou milou povinností je také zmínit úžasný překlad, protože ten si zaslouží opravdu pochválit.
Já se přidám k těm nespokojenějším čtenářům. Asi jsem čekal více. Zaprvé mě samotný příběh vůbec nezaujal a ani nebavil a od půlky jsem ztrácel pozornost. Navíc příběhová rozstříštěnost jednotlivých linek rozkládá spád. Navíc přehnaná snaha šokovat explicitním jazykem mi taky nebyla po chuti. Někdy to sedne, tady vůbec. Další díly nepřidám.
Takže už vím, kdeže jsou zdroje švédských úchyláren, kterých jsou plné severské detektivky! V dětství jsem čerpala "informace" o tamních historických zvyklostech ze seriálu Raskenové, který jsme s bratrem hltali a mnohé rozhovory přehrávali stále dokola. A nyní jsem si doplnila "znalosti" četbou tady toho. Vlastně je to stejné - zima a hlad, násilí a chlast, samé chrchlání, stonání a plození a porody. Ještě jsem čekala, kdy dojde na vymýtání ďábla. V každém případě text je to zajímavý, naturalistický a barvitý, jen je třeba si ho rozdělit na dva texty. Jeden je pátrání po vrahovi, druhý jsou lekce ze švédské (asi) historie. Bavilo mě to, četlo se mi to dobře a další díl si přečtu ráda.
(SPOILER)
Začíná to jako každá druhá historická detektivka. Píše se rok 1793 a ve Stockholmu je nalezeno zohavené tělo. Případu se ujímá Sherlock Holmes alias Cecil Winge (právník v terminálním stádiu tuberkulózy) a Dr. Watson - vlastním jménem Mickel Cardell (jednoruký vojenský vysloužilec). Jedna věc se prolíná celou knihou - temnota, špína, krutost a nelidské životní podmínky tehdejší doby, buďme rádi že jsme v tomto období nežili.
Druhá kapitola však popírá schéma detektivního románu. Vyšetřování je zapomenuto a sledujeme obsáhlý popis životních osudů jistého mladíka, který byl za války pomocníkem vojenského lékaře a nyní se světem protlouká jako podvodník.
V následující kapitole autor čtenáře opět bez zjevné spojitosti s vyšetřováním nebo s událostmi v předešlé kapitole seznamuje s životními osudy mladé dívky jménem Annastyna, která se odmítne vyspat se svým chlapcem. Uražená ješitnost jejího přítele a vysoké společenské postavení jeho rodičů Annastynu dostávají na nucené práce, odkud se jí nakonec podaří uprchnout. Tato část knihy až nápadně připomíná hraběte Monte Crista, konkrétně pobyt Edmondna v pevnosti If a jeho útěk.
Teprve v poslední kapitole se autor vrací k detektivnímu žánru, to když se v rámci vyšetřování spojí osudy všech postav představených v předešlých částech knihy. Prví a poslední kapitola jsou uspokojující detektivkou a prostřední dvě by byly skvělým historickým románem, jenže jako celek to příliš nedrží pohromadě a ve finále dílo jako celek nenadchne ani milovníky detektivek a ani milovníky historických románu.
Hodnotím 60%.
Skvělé, skvělé... Líbili se mi paralelní příběhy, celé to dávalo smysl ... A navíc zbožňuju detektivky kde nevím kdo je vrah ptz nemůžu ani tipovat, jelikož se příběh rozplétá až při cteni a postavy se objeví až ke konci. Těším se na další dily
Nedočítané do konca, ale viac ako polovica knihy je myslím už dosť na to, aby som to mohol hodnotiť. No proste ja historické knihy veľmi nemusím a tak ako ma svojho času sklamal Psychiater, tak teraz aj 1793. Chápem tých, ktorým sa to páčilo, ale ja to proste nie som. Pritom historické filmy mám veľmi rád, ale pri knihách a tých siahodlhých opisoch sa proste nudím. Nepustím sa ani do pokračovaní.
Dobrá historická detektívka, možno aj pre náročnejšieho čitateľa. Ja som bola spokojná, aj keď úplne nemusím nechutnosti v knihách, dalo sa to a odhalenie a záver boli veľmi napínavé aj zaujímavé.
1793 je zajímavě vystavěná detektivka, ale detektivní linka v ní vlastně není to hlavní. Tím je velmi sugestivní popis Stockholmu konce 18. století, lidských emocí, strachů a tužeb. To vše zarámováno historickými změnami, které tou dobou procházely Evropou.
Michael Cardell 1.
Momentálna eufória z kriminálnych románov spisovateľov zo severu Európy, na ktorú dennodenne narážam pri potulkách internetom, ma doteraz obchádzala. Ale nedalo mi, skúsil som to so švédskym aristokratom Niklasom Natt och Dagom, nakoľko mám v obľube historické romány s kriminálnou zápletkou. Jeho séria Michael Cardell má tri časti, prvá je 1793. Ako už napovedá samotný názov, jej dej je zasadený do Štokholmu 18. storočia.
Ťažko to nazvať detektívkou, keďže samotného vyšetrovania je tu veľmi málo. Kniha je rozdelená na štyri časti, ktoré vykresľujú obraz vtedajšej štokholmskej reality a dvojica poverených vyšetrovateľov postupne príde na to, kto je za brutálne znetvorenou mŕtvolou v zapáchajúcom mestskom kanáli a komu torzo tela patrí. Že to v tých časoch nebolo jednoduché, azda netreba ani zdôrazňovať.
"Medzi rojmi múch bol smrad takmer viditeľný."
Autor do svojho príbehu zaradil aj skutočné postavy, ktoré v tom čase v meste pôsobili. Dal si na tom záležať, vraj štyri roky študoval všetko možné i nemožné okolo tej doby. Neviem, ale prvá polovica knihy ma sklamala. Priznám sa, že po úvodnej časti som to chcel vzdať, nakoľko som sa strácal v tej švédskej záplave domov, ulíc, odbočiek, námestí, mostov, ostrovov a pri čítaní ma to veľmi rušilo. Neverím, že to bolo až také nevyhnutné pre vykreslenie samotného príbehu. Uznávam, že pre domácich to môže byť zážitok prejsť sa po trase, kde sa pohybovali Michael Cardell, Cecil Winge, Kristofer Blix, Anna Sina a ďalší "hrdinovia" príbehu, ale všetkého veľa škodí. Keby bola priložená mapa v knihe inak spracovaná, možno by som na to pozeral inak. Druhá polovica knihy bola zaujímavejšia a jej tretiu časť považujem za najlepšiu a najvydarenejšiu.
Ako to zhodnotiť? Priznám sa, čakal som viac. Celkove som sa príliš nestotožnil so štýlom Niklasa Natt och Daga. Asi som veľmi zhýčkaný inými autormi tohto žánru. Na druhej strane, kvitujem, že morbídne časti knihy podal s určitou gráciou, ak to takto môžem napísať. Preto Deväťdesiat trojku hodnotím za dobre, ale rok 1794 si na svoju šancu bude musieť ešte nejaký ten piatok počkať.
Štítky knihy
námořnictvo 18. století švédská literatura Velká francouzská revoluce (1789-1799) historické detektivky Stockholm námořní bitvy švédské detektivky konec 18. století historické rományAutorovy další knížky
| 2019 |  1793: Vlk a dráb |
| 2021 |  1794: Tři růže |
| 2023 | 1795: Honicí psi |
Velká pecka! Poslouchal jsem jako perfektní audioknihu, kterou načetl pan Bambas. Úžasná dramatizace, velmi silný příběh, drsné reálie 18. století, špína "města mezi mosty". Moc se mi to líbilo, ta syrovost. Nemusí to vyhovovat každému, ale je to hodně dobrý.... doporučuji!