1913: Co jsem ještě chtěl vyprávět
Florian Illies
Návrat do léta jednoho století. Z knihy 1913. Léto jednoho století se ihned po vydání stal mezinárodní hit. Florianu Illiesovi se v krátkých prozaických črtách podařilo zachytit atmosféru odcházejícího devatenáctého století i záblesky toho nadcházejícího. Fascinující dobové výjevy z předválečné Prahy, Vídně či Berlína měly jedinou vadu — skončily. Ke stejnému závěru dospěl naštěstí také Florian Illies, který proto neustal v pročesávání archivů, knihoven a galerií, a připravil obdobně hypnotické a vtahující pokračování. Opět se tak můžeme ponořit do životů spisovatelů, umělců a novinářů, kteří cítí konec jedné epochy, avšak nemohou tušit, co má přijít po ní.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
1913: Was ich unbedingt noch erzählen wollte, 2018
více info...
Přidat komentář
Ďalší vynikajúci kúsok z pera Illiesa. Musím priznať, že knižky od tohto autora som čítala tak trochu opačne. Najprv "Lásku v čase nenávisti" a až následne túto knižku. Odporúčam čítať v časovej postupnosti, keďže osudy mnohých postáv na seba nadväzujú.
Celkovo žasnem nad týmto autorom, koľko práce ho musela stáť príprava tejto knižky. Respektíve ktorejkoľvek z jeho kníh.
Jednotlivé príbehy, črty a bonmoty nám podáva s ľahkosťou sebe vlastnou. Ešte si aj zažartuje.
Moc sa mi to páčilo a hodnotím 5-timi hviezdičkami.
Právě v těchto dnech mnichovský spisovatel Eduard von Keyserling, rozleptávaný syfilidou, toužebně vzpomíná na svou spisovatelskou činnost a povzdychne si: „Kdyby tak přece jen existovaly korekturní obtahy - říká se tomu tak, že ano -, korekturní obtahy života ...“
"Neurastenie - kouzelné slovo roku 1913 - byla něčím mezi syndromem ADHD a vyhořením, báječně nedefinovatelným pojmem pro jakoukoli psychickou nevolnost či nervovou chorobu, takže lékaři tuto diagnózu stanovili nejenom Kafkovi a Rilkovi, ale také Robertu Musilovi a Egonu Schielemu - a samozřejmě jakbysmet všem velkým trpícím ženám roku."
"Poté začne malovat svůj vlastní portrét ženy. Pojmenuje ho "Žena v košili sedící v křesle". Jenže Evu v něm nepoznáme. Vidíme jen pohlavní orgány. Evina špičatá ňadra, jež připomínají plastiky primitivních národů, Picasso zdvojí. A tak potom pláče i Eva. I ona byla na prvních studiích k obrazu zprvu ještě vidět, ale pak jaksi zmizela. Není žádná radost být ženou kubistického malíře."
"Podle pruského výnosu o dopravě motorovými vozidly nesmí automobily uvnitř uzavřených obcí překročit rychlost jízdy patnáct kilometrů za hodinu. Věk zrychlení, tedy roku 1913, začal na prvním rychlostním stupni."
Kniha 1913. Léto jednoho století německého spisovatele Floriana Illiese (*1971) vyšla v roce 2012 (č. Host, 2013 a 2021) a zaznamenala velký ohlas – a také mně se moc líbila. V krátkých čtivých kapitolkách autor popsal rok 1913 v literatuře, umění, hudbě a společnosti. A protože se toho ten rok stalo opravdu mnoho pozoruhodného a zajímavého, není divu, že se autor mohl k tématu po šesti letech vrátit a napsat druhý díl své mozaiky s názvem 1913. Co jsem ještě chtěl vyprávět (2018, č. Host, 2021). Obě knihy přeložil Tomáš Dimter.
Opět je to výborné čtení plné zajímavostí, v němž defilují střípky ze života a tvorby osobností jako Kafka, Proust, Stravinskij, T. Mann, Freud, G. Benn, D'Annunzio, Ďagilev, Duchamp, Duncanová, Gorkij, Hauptmann, Hesse, Hofmannstahl, Kandinskij, Kokoschka, Lasker-Schülerová, Malevič, Mondrian, Nižinskij, Picasso, Puccini, Rilke, Schiele, Schnitzler, Schönberg, Wedekind a mnoha dalších. Vedle nevšedních souvislostí a paradoxů knize nechybí ani humor a ironie.
Půjčila jsem si to současně s prvním dílem a četla hned po něm.
Nevýhoda - některé věci se opakují.
Výhoda - nemusela jsem se začitat, vzhledem k tomu, že autorův styl mě neskutečně bavil, tak jsem si to vysloveně užívala.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | 1913: Léto jednoho století |
2021 | 1913: Co jsem ještě chtěl vyprávět |
2023 | Láska v časech nenávisti: Kronika citů 1929–1939 |
Další zajímavosti a drby o osobnostech z r. 1913, ale oproti prvnímu dílu přece jen o dost slabší.