1968 - Kořeny tragédie
Vladimír Čermák
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/384970/bmid_1968-koreny-tragedie-dSo-384970.jpg
4
6
6
Jen málo dějinných události ovlivnilo karmu tohoto národa tak tragicky jako Srpen 1968. Brutální intervence vojsk Varšavské smlouvy patři k nejhorším zážitkům několika generaci. Historik PhDr. Vladimir Čermák patři k těm badatelů, kteří hledají kořeny a příčiny teto tragédie nejen v ideologické podstatě Breznevovskeho vedeni a v Gomulkovsko Ulbrichtovske hrůze z toho, že závan československé demokracie ohrozí jejich komunistické režimy, ale i v jiných geopolitickych souvislostech. Jeho brilantní analýza příčin a jevu, které vedly k 21. srpnu se čte jako detektivka a patři bezesporu k nejlepším pracem o událostech, které zasáhly naše národy před padesáti lety.... celý text
Přidat komentář
Velice dobře zpracovaná data o příčinách vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968. Domnívám se, že autor zákulisí popisuje pravdivě na základě jemu dostupných dat. Musím konstatovat, že jsme to všichni pociťovali úplně jinak a nyní vím, že okupaci se tenkrát nedalo zabránit vzhledem k celosvětové situaci a diletantismu našich představitelů.
Štítky knihy
alternativní historie rok 1968 spekulativní literatura okupace Československa 21. srpen 1968
Autorovy další knížky
| 2011 |  Operace Srpen 1968 |
| 2010 | Operace únor 1948 |
| 2018 | 1968 - Kořeny tragédie |
| 2012 |  Operace Listopad 1989 |
| 2014 | Operace Bílá Hora a černá totalita: díl první – Na prahu ztemnění |
Další příspěvek Vladimíra Čermáka k demytizaci české historie. Jedná se o přepracovanou a doplněnou verzi jeho starší knihy Operace srpen 1968.
Stejně jako v Operaci únor 1948 se i zde podařilo zasadit autorovi tentokrát srpnové události do širšího geopolitického rámce a opět nachází spojitosti s krizí na blízkém východě. Právě v jejím důsledku, podle autora, došlo k obsazení Československa. Pod záminkou potlačení údajné kontrarevoluce mělo Československo vázat síly Rudé armády a zabránit tak tehdejším válečným jestřábům Sovětského svazu v pomoci arabům ve válce s Izraelem, což by nejspíš vyústilo v jaderný konflikt. Svou nemalou roli zde sehrál diletantismus a omezenost tehdejších českých politických elit, jmenovitě Dubčeka a lidí kolem něj a zřejmě i osobní prospěch těch, kteří chápali víc než jiní (Zdeněk Mlynář), ale upřednostnili vlastní zájmy před zájmy své země. Výsledkem toho pak bylo období "lámání páteří" (jak charakterizoval normalizaci nejmenovaný funkcionář StB), které dokončilo proces cílené devastace české společnosti, započaté nacisty ve spolupráci se sudetoněmeckými Němci v období protektorátu.
Mimochodem, zajímavé je na srpnu 1968 i zapojení lidí, kteří později iniciovali tzv. perestrojku (Jakovlev, Andropov, Gorbačov, Mlynář). Z uvedených faktů vyplývá, že tihle lidé nikdy nevyznávali žádnou ideologii, byly pouze fascinováni technologií a výkonem moci, která byla zcela nadstranická. To samozřejmě vrhá ošklivý stín i na perestrojku, a na údajný přechod k demokracii a liberálnímu kapitalismu.
Ve výsledku mělo obsazení Československa i netušený geopolitický dopad. Jak dále vyplývá, násilné obsazení přátelského státu otřáslo i vědomím sovětských občanů, kteří do této doby vnímali svou zemi jako režim, který porazil nacismus, režim s mnohými chybami, ale i s velkým morálním etosem, zatímco v roce 1968 se najednou ocitli v roli agresora. Podle Bovina (poradce Brežněva i Andropova ) v této době začal faktický rozchod ruských obyvatel se sovětským režimem, který vyústil v jeho pád. V Česku pak znamenal konec proruské orientace společnosti, trvající od počátků národního obrození. Cui bono?