40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262550/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-BvC-262550.png
4
3015
3015
Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk.... celý text
Přidat komentář
Ziburu jsem "znala" jen trochu z fb a říkala jsem si - no jo, mladej, pozér, frajírek. A tím příjemněji jsem při čtení této knížky byla překvapená. Vyprávění plyne svižně a najde se tu i nemálo hlubších úvah a myšlenek, které se mi líbí a velmi s nimi souhlasím. Moc mne bavily komiksové ilustrace a také vysvětlivky v rámečcích byly zajímavé.
Neuvěřitelná dobrodružství českého poutníka, který si s ničím neláme hlavu, nasadí americký úsměv, prohrábne si blonďaté háro a kráčí rovnou za nosem za svým cílem. Některé situace jsou vypointované až absurdum. Myslím si, že autor v zájmu čtivosti ze sebe dělá většího "prosťáčka", než ve skutečnosti je. Viz vecpání se do ženského sektoru u Zdi nářků nebo koupel s krvavými puchýři a oděrkami v Mrtvém moři, nejslanějším jezeře na světě. Jinak před ním smekám klobouk. Je borec.
Ráno jsem si balil věci za velké pozornosti místních. Dost možná jsem první Evropan, kterého ve své zapadlé asijské vesničce viděli. Protože pohled na týden neumytého Ladislava je zejména po ránu vpravdě žalostný, myslím, že v téhle vesnici vstup do Evropské unie nikdy nepodpoří. Budou se bát, že k nim z EU přijdou tihle špinaví somráci a seberou jim práci.
Číst by mě to nijak zvlášť nebavilo, ale poslouchám audioknihu v autě. Je parádní, čte ji sám autor a to exkluzivním způsobem. Vždy mě mrzí, když dojedu do cíle, poslouchala bych dál a dál... A mimochodem, hrozně by mě něco podobného lákalo, jen bych si musela vybrat trasu, kde není třeba chodit po frekventovaných silnicích, ta představa mě děsí. A bohužel bych svou pouť neuměla takhle krásně a vtipně popsat.
Čtivá kniha, ale chvílemi trochu nudná. Oceňuji autorovu sebeironii a humor. Líbily se mi popisy setkání s lidmi a spisovatelův mladý náhled na svět.
Přečetla jsem jedním dechem. Kniha se sama četla, jedná se vyloženě o odpočinkovou četbu, u které se navíc od srdce zasmějete......
...." A tak jsem seděl na vojenské základně v odlehlých kopcích středu Turecka a společně s patnácti policisty v uniformách sledoval dokument o mravencích..."
Prostě si to musíte přečíst, je to fakt balsám na duši.
V první řadě obdiv. V druhé pobavení. Sice tak od půlky už mě cesta moc nebavila, všechno se víceméně opakovalo, ale stejně to bylo příjemné čtení.
Ladislavova přednáška (nebo Stand-up chcete-li) byla skvělá. Proto, když jsem po nějaké době zahlédla v obchodě knihu, rozhodla jsem se ho podpořit. Dobře jsem udělala.
Pro neznalé předesílám, že se rozhodně nejedná o popis památek a krajinek. Celá kniha je o tom, jak Ladislav putuje a cestou potkává lidi. Možná se nám bude zdát divné, že jsou vesměs milí, přátelští a pohostinní. Těžko představitelné pro Evropana, že? Není důvod se rozepisovat, vše je skvěle shrnuté v doslovu knihy.
Jenom dodám, že kniha je dobře a vtipně napsaná s (sebe) ironií, která mi hodně sedí. Nechybí ani zajímavé postřehy a sem tam hlubší myšlenka. Jo a vsadím se, že vám po přečtení bude dobře na duši. Ideální oddechovka, bavte se.
Knihu jsem si šetřil na putování po Portugalsku, poslouchal jsem ji v audio provedení a občas kolemjdoucí nechápali čemu se směju, některé pasáže jsou opravdu vtipné, ale párkrát mi přišlo, že snaha za každou cenu o vtip trochu dře. Malinko taky Ladislava podezírám, že některé věci nejsou úplně podle skutečnosti, sám jsem měl už čest Turecko i Izrael navštívit a trochu procestovat. Každopádně pokud se Ladislav rozhodne napsat o další cestě, může se mnou počítat, že si to rád přečtu.
Je to správná knížka do dnešní doby. Řekněte, kdy jste se u televize doopravdy a od srdce zasmáli? Přečtení této knihy je výbornou investicí do svého zdraví, tedy alespoň toho duševního.
Příjemné a milé čtení. Ladislav přesně umí dávkovat sebeironii a sarkasmus. Ladislava je potřeba obdivovat za to, že tohle všechno fakt zvládl a ještě o tom tak hezky napsal :-) .
Vtipná knížka, můj první přečtený cestopis a pokud si chcete odpočinout od vašeho zažitého žánru, tak doporučuji tuhle knihu na rozptýlení a pobavení. Takový ten pocit, jak se v metru smějete do knížky... :D
Tato kniha je prostě skvělá. Čtivá, veselá a plná očekávání a fantazírování. Hodí se nejen k šálku čaje, ale i do tramvaje a do postele. Ovšem dejte si pozor, v jaké společnosti knihu čtete, protože náhlé výbuchy smíchu mohou pohoršit přihlížející. Chci pokračování! Díky Ladislave!
Mrzí ma len jedno - že takýchto kníh nemám plnú policu. Sám poznám viacero ľudí ktorí podnikli aj šialenejšie výpravy a majú za sebou o dosť viac skúseností. A nejeden vie aj dobre písať. Dúfam že úspech tejto knihy bude aspon pre niekoho motiváciou. Keď si predstavím koľko zážitkov a príbehov mám iba z jednej cesty stopom do Chorvátska, čo potom človek ktorý takto cestuje roky...
Miluju tuhle kniha. Není o popisu památek, ale o střetávání se s lidmi. Zibura vypráví poutavě, ironicky, nebojí se udělat si srandu z okolí i sám ze sebe. Samotnou mě dost inspiroval na pouť do Santiaga. Pokud vyhledáváte nenáročnou, odpočinkovou četbu plnou zábavy a smíchu, tato je ta pravá.
Sama jsem propadla turistice a i menší třídenní pouť mám za sebou. Knihu jsem přečetla jedním dechem a neskutečně se u ní bavila.
Ladislava Ziburu mám rád, jeho přednáška byla výborná a v mnohém mě motivoval. Zároveň jsem se ale při čtení neubránil častému nevěřícnému pokyvování hlavou nad tím, čeho všeho, v mých očích nezodpovědného, je schopen. Mám pocit, že jiný člověk by během stejné cesty nejméně tak 10x umřel. Pokud o jeho další pouti vznikne taktéž kniha, rád si jí ale zase přečtu.
Super čtivá knížka, která příliš nepopisuje města a památky v nich, ale zaměřuje se především na příběhy lidí, které L.Zibura potkává. Velmi se mi libí autorův vývoj v názoru, kde jde do muslimského světa s předsudky, které má vytvořené ze společnosti v které žijeme. Ovšem hned zpočátku zjišťuje, že tyto předsudky jsou naprosto zbytečné.
Kniha je protkaná sebeironií, ale také zároveň zde můžeme najít zajímavé myšlenky, které jsou podány nevtíravou formou a dobře zapadají do koncepce celé knihy. Jsem zvědavý na další poutě a případně knihy L.Zibury.
Kniha je psána s nadhledem a humorem, navíc se něco dozvíte i když pro běžného člověka je to informace ne zcela potřebná. Ale kniha mě získala svým vtipem od prvních stran, to mám ráda , čte se s lehkostí a všem vám ji doporučuji, budete mít lepší náladu.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistikaAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha se čte velmi dobře a kromě toho, že je veselá, tak nabízí podněty k zamyšlení.