40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262550/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-BvC-262550.png
4
2984
2984
Dvaadvacetiletý Ladislav Zibura v létě sbalil svůj život do 12 kilogramů, hodil batoh na záda a vypravil se po vlastních do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Jeho cesta je příběhem omylů, pozoruhodných setkání, puchýřů a opruzenin. Těšte se na vyprávění cynického kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk.... celý text
Přidat komentář
Obdivuhodná kniha, skvělý suchý humor. Snad autor bude mít autor i nadále inspiraci, aby nedopadl jako pan Viewegh, který se zmohl na jedinou skvělou knihu.
Celá knížka je, vzhledem k věku autora, pecka. Nejvíc ovšem zbožňuju vtípek na straně 147 dole. "... proto jsem si raději na elektronické čtečce otevřel novou knihu - James Joyce, Odysseus... No dobře, kecám, zase Viewegh..." / boží, boží, boží...
Skvelá a vtipne napísaná kniha, ktorá vás presvedčí, že dobrí ľudia, sú všade :)
Výborné čtení, které jsem si ráda přečetla kdekoli a ráda se ke knížce zase vrátím. A kdo ví, jsem docela na vážkách někam vyrazit :-)
Knížka se mi hodně líbila - místy je opravdu hodně zábavná. Autor mě překvapil velmi dospělým - tolerantním a přemýšlivým - náhledem na svět. Možná mu k tomu pomáhá i to cestování. :-) Jinak se mi líbil jeho sarkasmus a sebeironie - zjevně se nebere přehnaně vážně.
L.Z. má štěstí jako málokdo, jiným by se stejným chování na pouti asi moc nedařilo. Což nemění nic na tom, že je knížka skvěle napsaná a hrozně mě to bavilo. Plusové body získává za neřízený záchvat smíchu v metru, což mi kniha ještě nikdy nezpůsobila. Pokud chcete někdo motivaci k pěšímu putování, rozhodně doporučuji.
Perfektně čtivá a velmi vtipně napsaná kniha, která mě od počátku do konce bavila. Velmi oceňuje, že se autor nebál žádných témat. Navíc Láďův optimismus je až nakažlivý a za celou dobu se mi neomrzel. Rozhodně vřele doporučuji.
Zibiho si pamatuju už ze školy, kde vynikal nad všechny svoji prostořekostí, bystrostí a vtipem. Už tehdy mi bylo jasné, že to dotáhne někam daleko a to se taky děje... Tenhle člověk má prostě dar vyhmátnout a lapit ten nejvtipnější zásek, který by jiné ani nenapadl... Chvála ti, Ladislave! :D Člověk se prostě musí nahlas od srdce smát :D
Tahle knížka je jednoduše maximálně vtipná, protknutá sebeironií, milionem zmínek a odkazů na jeho mámu, až se mi zdá jako paní Colombová... Fakt bych tuhle dámu chtěla vidět naživo, protože žádný jiný autor snad svou matkou není tak ovlivněn jako dobrodruh inspirovaný Honzíkovou cestou... :D
Navzdory vtipu, zesměšňování a ironii je však vidět, že je Ladislav člověk hloubavý, nikoli povrchní. Do knihy se mu podařilo nacpat semtam i nějakou hlubší myšlenku, která všímavého čtenáře může sunout dál :) Mně se líbila třeba tahleta:
"Můj kamarád Martin mě naučil jednu nesmírně důležitou věc - dělat si to hezký. Jak na to? Je to prosté. Vytipujete si hezké místo a obklopíte se něčím, co máte rádi - lidmi, hudbou, jídlem, dobrým vínem, krásnou slečnou, příjemnou vůní... čímkoli. Prostě vytvoříte dokonalý moment jako z reklamy na štěstí. A pak se zastavíte, mlčíte a intenzivně vnímáte všechnu tu krásu a radost. Lidé podle mě takové chvíle prostě potřebují a měli by si je sami vytvářet. Postupem času zjistíte, že si podobnou radost můžete udělat každý den."
- Díky za tenhle odstavec, Zibi... Odteď si to dělám hezký každej den a hned je na světě líp! :-*
Kniha je krásně napsaná a dokonce se Vám bude zdát, že Ladislav je váš nejlepší kamarád a do Jeruzaléma jdete společně. Je vtipně napsaná a úchvatné je, jak autor vidí svět kolem sebe. Má neuvěřitelně zajímavé postřehy a pokud by více lidí o světe přemýšlelo jako on, bude nám všem líp :-)
Knížka, která splnila to, co jsem očekávala a ještě trošku navíc...Je v ní spousta nadhledu, vtípků, ale i návodů, jak žít v klidu a míru nejen s ostatními, ale i sám se sebou. Rozhodně můžu doporučit!
Kdybych hodnotila 100% objektivně a porovnávala to s jinými knížkami, tak bych této nikdy nemohla dát 5 hvězdiček, ale já objektivně hodnotit nemůžu. Sedl mi autorův styl humoru, nadsázky, sebeironie, sarkasmu.. Nejen v této knížce, ale i v jeho příspěvcích a vystoupeních (např v Show Jana Krause, o Az-kvízu se není potřeba ani zmiňovat :D)
Teď něco málo přímo ke knížce - není o konkrétních "dobrodružstvích", co se během cesty udály, ale především o lidech, které Ladislav potkal a že jich nebyla zrovna málo. A ukazuje, že svět není jen černobílý a pořád nás spousta věcí dokáže (mile) překvapit.
Vytrhnula mě z té negativity ktérá všude kolem panuje a ukázala jak je svět super, když ho tak chceme vidět.
Knížka je poměrně čtivá, místy i zábavná. Ačkoliv mi sarkazmus a ironie není vůbec cizí, "Zibi" ho na můj vkus používá až příliš často a skoro všude. Nejzajímavější na téhle knize, jsou vlastně popsány setkání s různými lidmi stejného náboženství - Islám :( . Ať Islám mohu nenávidět sebe víc, musím uznat, že bych měl méně číst internet a víc poznávat lidi! Tedy ne, ty s kalachem v ruce. Každopádně mezi 25. a 30. dnem jsem se začal dost nudit, změna prostředí na Izrael, mě zas bavila. Takže mohu doporučit jako takové fajné cestovatelské čtení.
Nejsympatičtější je, že po knize může sáhnout prakticky kdokoliv. Zaujme i toho, kdo nezvedl zadek z gauče a cestování neholduje. Není to primárně cestopis, jsou to portréty dobrých lidí, které můžeme potkat kdekoliv, jen stačí občas otevřít oči. Kniha je protkána specifickým humorem autora což všemu přidává na čtivosti.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Děj má sice tato kniha nulový, pointu žádnou, ale i přesto jsem si ji rád přečetl - obsahuje totiž spoustu zajímavých informací. Přijde mi až neskutečné, jak pohostinní jsou lidé za hranicemi naší země. Kdyby u vás zazvonil nějaký otrhaný týpek a chtěl vodu, tak ho asi nepozvete domů na kafe, večeři a přespání... natož abyste si je zvali přímo z ulice :)