451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33119/stupnu-fahrenheita-33119.jpg
4
3798
3798
Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku. Vydavatelství Svoboda v edici Omnia, kniha vydána s názvem 451° Fahrenheita (viz obálka knihy) Vydání druhé Překlad - Jarmila Emmerová, Josef Škvorecký Autor obálky - Leopold Dvořák Vazba brožovaná Počet stran 155 Doslov napsal Josef Škvorecký... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1970 , SvobodaOriginální název:
Fahrenheit 451, 1953
více info...
Přidat komentář
Dystopií jsem četl víc než jenom pár, ale tahle je výjimečná i mezi těmi nejlepšími. Popisuje společnost, která se dostala do područí totality tak pozvolna a nenápadně, že si toho ani nevšimla. Z důvodu pohodlnosti, pro dobro všech a ve jménu morálky se lidé vzdali svobody a možnosti ovládat svůj osud. Přečtěte knihu, rozhlédněte se a přemýšlejte, jestli něco podobného nevidíte kolem sebe. A dělejte to každých pár let.
Nejen Orwell se svým 1984 a Farmou zvířat, ale i Bradbury v této knize vidí daleko do budoucnosti - téměř 70 let od napsání se v podstatě dnes dostáváme do stavu, který je zde popsaný.
"Nejsou všichni zrozeni svobodní a sobě rovní, jak říká Ústava, ale dá se dosáhnout toho, že jsou všichni srovnaní."
"...náš civilizovaný svět je tak rozlehlý, že si nemůžeme dovolit, aby menšiny byly nespokojené a neklidné."
Možná nejsme daleko od toho, kdy požárníci nebudou hasit požáry. Až z toho mrazí.
Literární jednohubka nasáklá petrolejem i sirka připravená přivést k životu sžíravý plamen. Skvělé!
Slavná není jenom tak. Spíš než o nějaký propracovaný svět a příběh se jedná o varování. Ne o světě bez knih, ty jsou jen symbolem, ale o světě, kde se dobrovolně přestalo přemýšlet. Přečetla jsem jí během jednoho odpoledne a možná se k ní ještě jednou vrátím.
Geniální kniha, ze které jde mráz po zádech a kterou je těžké odložit. Aneb dnešní doba dovedená do absurdních rozměrů.
Dobrá kniha je podle mě ta, kterou nemohu odložit dřív, než ji dočtu. Výborná kniha je ta, o které ještě několik dnů po přečtení přemýšlím a v myšlenkách se k ní vracím. Takhle kniha splnila vše. Už před mnoha desetiletími autor popsal svět, ve kterém vítězí pozlátko nad vzájemnou komunikací a namáháním vlastního mozku. A světě div se, člověk jen s tím pozlátkem není šťastný (ač tvrdí něco jiného). Nebyl od pravdy daleko..
Tuto knihu by si měl přečíst každý knihomol! Obdivuji, jak se autor přiblížil současné realitě a jak (víc jak před 60 lety) dokázal odhalit rizika a tendence moderní společnosti.
"S pomoci Boží zapálíme téhodne v Anglii svíci, ktorá bohdá nikdy nebude zhašena".
451° Fahrenheita je fascinujúca útla kniha, ktorú skôr považujem za dlhšiu poviedku, keďže Bradbury je ich majstrom. Čítal som jeho Kaleidoskop a neskutočne sa teším na Marťanskú kroniku a Ilustrovanú ženu, ktoré som ešte nečítal. 451° mi len potvrdilo, že Bradbury nie je len ďalším obyčajným spisovateľom, on je Pánom spisovateľom, ktorý sa snaží knihami ľuďom otvoriť oči (ale aj ich zabaviť). Ja som si vďaka tejto knihe uvedomil mnohé a aj mne sa otvorili oči nielen na náš svet ale aj na náš štát a v akom storočí žijeme.
Počas čítania som si mnohokrát hovoril: "To je geniálne", alebo ma mrazilo, keď som si uvedomil, ako blízko sa k tejto realite nachádzame. Najlepšia časť knihy bol záver - najviac sa mi páčilo Grangerové rozprávanie o jeho dedovi. Tým nám dáva Bradbury jasné posolstvo a nielen tým. Netreba viac písať, budem hlavne citovať z knihy:
"Z hloubi noci, přes celé město, nejslabší, sotva postřehnutelné zašelestění otáčené stránky. "Kniha Jobova.""
"V příštím týdnu, měsíci, roce potkáme spoustu osamělých lidí. A když se nás zeptají, co děláme, múžeme jim říci: Pamatujeme si. Tímhle nakonec zvítězíme. A jednoho dne si toho budeme pamatovat tolik, že zkonstuujeme největší bagr v dějinách, vyhrabeme největší hrob všech časú a hodíme do něho válku."
Ľudia, čítajte viac kníh!
Strhující, překrásný děj. Citovat by šla každá druhá věta. Miluju ten způsob, jakým autor na obraze zkažené společnosti kontrastuje pozitivní hodnoty. Příběh se neodehrává jen na povrchu, autor jde naopak zcela nenásilným způsobem do hloubky. Zásadní myšlenky jsou vyjádřeny v prostých obrazech a jednoduchých větách tak, že člověku až vyrazí dech. Tato kniha pro mě byla zcela zásadní. Bradbury si mě absolutně získal.
Je až neuvěřitelné, jakou předvídavost Bradbury měl. Čtivost nebyla (pro mě) na 5 hvězd, ale myšlenka výborná.
Pozorujúc a bytostne vnímajúc všetko vôkol Bradbury dokonalo predvídal, kam sa ľudia a svet, ktorý si tvoria, môžu jedného dňa dostať, pokiaľ... a to je kľúčové, pokiaľ sa opäť neprinavrátia sami k sebe a ku svojej podstate.
Silné memento pre tých, čo sa spoznávajú v nasledovnom parafrázovanom opise: vlasy spálené chemikáliami, telo vychudnuté odtučňovacími kúrami, uši večne počúvajúce kakofónie zo slúchadiel, rozhovory s druhými o ničom, nevšímajúc si krásy Zeme vôkol, súc zavretí vo svojich bublinách virtuálneho sveta všakovakých "telestien", neprepúšťajúcich ni trochu svetla, ni trochu poznania... s mysľou roztočenou tak rýchlo, že do nej neprenikne nijaká potrebná myšlienka, žijúc zo dňa na deň, starajúc sa len o "výhodnú" prácu a zábavu po nej, ženúc sa vždy niekam, niekam, nikam... majúc v hlave nemožné hromady "faktov" (budiac dojem, že priam sršia vedomosťami), no nič podstatného, aby si náhodou nedali dokopy 2 a 2.
Počáteční zajímavý start byl brzy přepálen. Kniha postupně ztrácela náboj a ke konci jsem ji už vyloženě jen dočetla, Nicméně respect k autorovi, některé vize napsané téměř před 60 lety zaslouží obdiv.
Kniha byla skvělá. Myšlenka je úžasná a nadčasová, krom toho, že požárníci stále hasí oheň jsme se opravdu dostali do doby, kdy jsme závislý na zábavě a na naší chytré elektronice. Když jsem četla řádky této knihy, a uvědomila jsem si tento fakt, daleko víc jsem si užívala to, že sedím a čtu, kniha v ruce a slova zapisující se mi do hlavy.
Čtyři hvězdy, protože se mi někdy stalo, že jsem se musela vracet, představa hlavního hrdiny se mi mnohdy pletla se skutečností.
Z knížky mám podobné pocity jako mmasterr - neměla jsem sice problém knížku přečíst, přišla mi i docela čtivá, ale bohužel mě zklamalo pojetí hlavní nosné myšlenky knihy. Jedná se o skvělé téma, se kterým by se dala udělat spousta věcí, autor ale bohužel tuto příležitost značně promrhal.
Myšlenka dobrá, co dobrá - výborná. ALE! Je to tak strašně nečtivé a prokousával jsem se tím strašně dlouho.....
Nesmrtelná klasika, knížka, kterou si buď zamilujete, nebo vás úplně mine. Pro mě platí ten první případ.
I když mi přišlo, že knížka chvílemi ztrácí dech, pořád to bylo 100% lepší, pravdivější a přínosnější než všechny ty dnešní YA dystopie, se kterými se v poslední době roztrhl pytel.
Škoda, že jsou tato klasická díla někdy ve škole podána tak monotónně, určitě by to mělo mnohem více čtenářů a konkrétně i takhle kniha by mohla zaujmout i ty méně zdatné, už jen díky počtu stran. Mrazivé.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno útěk 20. století americká literatura budoucnost tajemství symbolismus hasiči rozhlasové zpracování pragmatismus o knihách technologie budoucnosti oheň knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Skvěle napsaná kniha, u které mne občas až mrazilo, jak některé prvky pseudocivilizace dálné budoucnosti se naplňují již teď - 64 let po prvním vydání této temné vize.