451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33119/stupnu-fahrenheita-33119.jpg
4
3785
3785
Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku. Vydavatelství Svoboda v edici Omnia, kniha vydána s názvem 451° Fahrenheita (viz obálka knihy) Vydání druhé Překlad - Jarmila Emmerová, Josef Škvorecký Autor obálky - Leopold Dvořák Vazba brožovaná Počet stran 155 Doslov napsal Josef Škvorecký... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1970 , SvobodaOriginální název:
Fahrenheit 451, 1953
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem četla již před nějakou dobou, přesto některé pocity z ní ve mně přetrvávají. Především to, jak rychle kniha ubíhala, obzvláště pasáže, kdy Montag byl skutečně na útěku. A další moment, který přetrval, byl ten, kdy stará žena radši shořela spolu se svými knihami, než by byla na světě bez nich. Vůbec se hrdinovi nedivím, že ho tenhle zážitek donutil k přemýšlení a přehodnocování. Celkově na myšlenky velmi bohatá kniha.
Tady se snad nedá nic vytknout. Prostě krása. Vynikající kniha o tom, jak vědomosti můžou být nebezpečné. Nejvíc se mi líbil asi konec. Žádný přehnaný happy end. Určitě se zařadil do mých oblíbených knih.
Hodně velká nadčasovka... kdo z nás nemá občas pocit, že je jen jednou z mnoha uhnaných ovcí ze stáda... příběhu je neuvěřitelných 63 let a tolik křičí dnešní dobou... nikdo na nic nemá čas... degenerujeme u sociálních sítí... agrese graduje... samota stoupá... slova se ztrácí...
Proboha lidi, vzpamatujme se už konečně trochu... ať můžeme takovéhle příběhy číst s pocitem "úsměvné neskutečnosti" a ne s úzkostí nad tím naším vlastním světem! Víc takových Clariss mezi námi...
Trochu jsem trpěla při představě, že by se tohle někdy mohlo stát... Pálit knížky?! Ne, díky!
Celou dobu při čtení jsem musela myslet na 1984, stejná vymývárna mozků. Děcka by tohle měly číst povinně
Kniha je zajimava, ale oproti jinym me zas tolik nechytla.... Vice se mi libil zacatek knihy, kdy se hlavni hrdina zacina "probirat"
Další kniha z povinné četby, která nebyla zas tak nudná :D Není to sice nejlepší dystopie kterou jsem četla, ale taky ne zdaleka nejhorší. Nicméně je to kniha se zajímavou myšlenkou, ale zpracování trochu vázne. Knihu můžeme brát jako takové "malé" varování před budoucností.
Když tady čtu ty komentáře, mám pocit, že jsem četla snad úplně jinou knihu. Očekávala jsem něco, co mě opravdu pohltí, ale tohle byla nudná a nezáživná slabota. Ačkoliv jsem knihu nespálila, ze čtečky je definitivně odstraněna.
Jsem zločinec. :-)Těžký zločinec a nenapravitelný recidivista – podle této knihy určitě. A hrdě bych se stavěla mimo zákon, kdyby se k něčemu takovému, o čem se v knížce píše, byť jen schylovalo.
A přemýšlím, jestli svého souseda hasiče nemám zneškodnit preventivně, než mi přijde spálit knihovnu. :-D
Tohle ne. Těšil jsem se na to, ale nečekal jsem, že to bude tak slabé. Hasiči nehasí, místo toho pálí knihy. V knize nás autor děsí budoucností, kdy se knihy budou pálit z toho důvodu, že jsou v nich bláboly. Vše správné a dobré přichází jen z jakési internetové TV, dalo by se přirovnat k Facebooku smíchaného se Skypem. Manželka hlavního hrdiny před takovým Facebookem stále sedí a tlachá s kámoškami, okolní svět ani nevnímá a na svoji minulost pomalu zapomněla. Tohle by se dalo přirovnat i k dnešku, kdy autor popisuje, že na "Facebooku budoucnosti" se řeší totální hovadiny a člověku jen uniká okolní reálný život. Tahle vize se mi od autora velice líbila a to zvlášť, když se částečně vyplnila. Proto knize taky nedávám rovnou odpad. Nesouhlasím však s autorem, že by knihy někdy v budoucnu zmizely nebo se dokonce rovnou pálili. Bullshit. Jakmile se však objevila na scéně zázračná kniha knih Bible, tak jsem myslel, že se poseru. Postupem čtení se o ní už naštěstí tolik nepsalo, ale pro změnu začli citáty z Romea a Julie nebo co, které měli vzít prvoplánovitě za srdce. Leda hovno. No a konec knihy byl samozřejmě čekaný, takové blá blá blá, knihy vše zachrání, lidstvo povstane z popela jak Fénix... Ach jo.
Autorovi popisné výjevy tedy taky "stojí za to". Takové abstrakce, kterých není málo, např. - Obejmu svět a stanu se jeho součástí, blá, blá blá... Kristovanoho!
P.S. Přiznám se, že jsem měl chuť tuto knihu spálit. Bohužel, jsem četl její elektronickou verzi a mobil si pálit opravdu nehodlám.
(10/10) 451 stupňů Fahrenheita. Teplota, při které se vznítí papír.
Vlastně vůbec netuším, jak jsem se o téhle knize dověděl a vlastně ani proč jsem si ji chtěl přečíst, protože jsem víceméně vůbec netušil, o čem bude, ale jsem hrozně rád, že jsem se k ní dostal. Nevím proč jsem měl, dojem, že půjde o nějaký katastrofický román a... ono o něj vlastně jde. Jen tou katastrofou nejsou živelné ani jiné pohromy, ale lidstvo samo. Lidstvo, které žije a baví se bez toho, aby se obtěžovalo nad čímkoli přemýšlet a tak se z přemýšlení a všeho, co by k němu mohlo vést stane zločin.
Líbí se mi, jak je kniha napsaná a hlavně zpočátku má až jakousi "snovou" atmosféru nebo jak to říci. Nevím, zda to tak působilo jen na mě, ale měl jsem při jejím čtení pravdu zvláštní pocit. Ta kniha je zkrátka děsivá, ale zároveň krásná. A také se bojím, že i celkem aktuální...
Jedna z knih, na kterou jsem se chystala dlouho a přitáhlo mě k ní až nové vydání. Vědecko-fantastický žánr moc načtený nemám a kdo ví, jak by na mne kniha zapůsobila v době dospívání, před touto dnešní realitou. Děsivé, znepokojující, smutné, ale s kapkou naděje, pokud lidé nerezignují na základní hodnoty. Dost věcí předpovězených, se už děje (televizní oblbování, pokleslá úroveň zábavy). Kniha se mi četla trochu hůře, musela jsem se každý večer vracet k předešlému, ale to mi zas tak nevadilo. Místy je to hodně napínavé a místy zase poetické čtení (možná až moc, člověk přece jen chce vědět, jak to s hrdinou dopadne). Je to taková kvalitní povinná četba, nejen knihovnická. Zajímavé jsou doslovy i úvodní slovo autora. A spousta myšlenek k zapsání. (A také moc hezká vnější úprava knihy - váhám, jestli nechat přebal nebo ho sundat).
Páni. Tohle je ta knížka, kterou doporučíte každému, koho potkáte. Vážně. Já už to dělám ;)
Párkrát mě upřímně zamrazilo, to když jsem si vzpomněla na všechny ty naprosto nedoceňované historiky a podobnou 'humanitní havěť' a samozřejmě na to, co neustále slyším kolem sebe, totiž že nějaká historie, jazyky, umění, to nemá cenu studovat, teď přece jede chemie, technika! Když vezmu v potaz rok vydání knížky a tu podobnost s dneškem, děsí mě to. Řekněme, že mám o důvod víc se těmhle 'novým perspektivním oborům' obloukem vyhnout, děkuju pěkně.
Jsem si jistá, že o Montagovi budu ještě dlouho přemýšlet.
Přiznám se, že jsem se v některých momentech zastavila a musela čekat než má představivost alespoň trochu dohnala tu autorovu... :-)) Ale i tak jsem knížku přečetla jedním dechem a za jeden večer.
Knížku jsem už četla dřív a opravdu se mi líbila.
Pravdou je, že na textu je poznat, že ho autor napsal již v 50. letech, takže text není psán moderním způsobem. Přesto má kniha svoje nepopiratelné kouzlo.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno útěk 20. století americká literatura budoucnost tajemství symbolismus hasiči rozhlasové zpracování pragmatismus o knihách technologie budoucnosti oheň knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Nemůžu říct, že by mě kniha příliš zaujala. Pro mě to bylo spíš takové vyhlížení konce "Už tam budeme?", kdy jsem se zuby nehty držela, abych nepřeskakovala text(myslím, že to si žádná kniha nezaslouží, ale někdy...). Začátek byla velká nuda! Popis společnosti na mě působil příliš přímočaře a toporně. Čekala jsem skutečně mnohem víc. Ne že by zbytek knihy udělal větší dojem. Jediné, co mi přišlo opravdu zajímavé, tak myšlenka budoucí interaktivní televize(telestěny). A to jaksi dojem z celé knížky opravdu nevytrhne. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, skutečně. Ale necítila jsem stejné pocity ke konci jako u většiny, kdy je mi líto, že moje zážitky s ní končí.