451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Guy Montag, hrdina románu žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku. Vydavatelství Svoboda v edici Omnia, kniha vydána s názvem 451° Fahrenheita (viz obálka knihy) Vydání druhé Překlad - Jarmila Emmerová, Josef Škvorecký Autor obálky - Leopold Dvořák Vazba brožovaná Počet stran 155 Doslov napsal Josef Škvorecký... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1970 , SvobodaOriginální název:
Fahrenheit 451, 1953
více info...
Přidat komentář
I když mi přišlo, že knížka chvílemi ztrácí dech, pořád to bylo 100% lepší, pravdivější a přínosnější než všechny ty dnešní YA dystopie, se kterými se v poslední době roztrhl pytel.
Škoda, že jsou tato klasická díla někdy ve škole podána tak monotónně, určitě by to mělo mnohem více čtenářů a konkrétně i takhle kniha by mohla zaujmout i ty méně zdatné, už jen díky počtu stran. Mrazivé.
To, či vás kniha zaujme, asi závisí od vkusu. Pre mňa to bola záležitosť na 5 hviezdičiek. Ani trochu som sa nenudila, iba som si chvíľu musela zvykať na štýl, ale potom šlo čítanie samo. Je neuveriteľné, ako sa Bradburymu podarilo napísať dielo, ktoré je snáď ešte aktuálnejšie, ako v dobe vzniku. Kniha nie je dokonalá, ten lyrický štýl nemusí byť pre každého, sú tam dlhé vysvetľujúce monológy a dej by inému autorovi v súčastnosti vystačil tak na začiatok prvého dielu série. Ale vadilo mi to? Ani omylom. Táto kniha je totiž o inom. Je o doležitých myšlienkach a obrazoch, ktoré v človeku brnknú na citlivú strunu a prinútia ho premýšľať o živote - o tom svojom, aj tak všeobecne. Všetky tie paralely so súčasnosťou sú mrazivé a ja som sa iba stále uisťovala - hádam ešte žijeme taký život, že po nás zostane prázdne miesto, keď zomrieme. (Morbídne, ja viem:) ) A že to s nami ako s ľudstvom snáď ešte nie je také zlé. Rozhodne stojí za prečítanie.
VAROVÁNÍ: Tato kniha obsahuje předpověď budoucnosti a stojí méně než volání do Ezo.tv...
Přiznám se, že pomalý rozjezd mě hrozně nudil, nic moc jsem nechápal, ale jakmile jsem překročil stranu 50, začalo to teprve nabírat otáčky. Naprosto dokonalá předpověď budoucnosti, všechno bylo vystižené na pravou míru, mušličky v uších můžeme brát jako dnešní sluchátka, telestěny dnes představuje všechna elektronika vydávající zvuky - televize, mobily, rádia a počítače. Neustálý hluk a uměle vytvořený časový pres, zajišťující nedostatek přemýšlení o živote a konverzaci s ostatními lidmi, je vlastně v dnešní době platný tak z poloviny, zatím, díkybohu.
Kniha byla oproti dnešním tuctovým bestsellerům napsána složitěji, a proto mi pomohl doslov pana Františka Novotného, který mi pomohl utřídit si myšlenky. Doporučuji - 100%
Je mi líto, že nemůžu dát vyšší hodnocení, ale přece to neudělám jen proto, že je to klasika. Po zajímavém začátku příběh přestal odsejpat, nějak se mi do čtení nechtělo a přes nevelký počet stran jsem se s knížkou celkem crcala. Možná je to tím, že sci-fi celkem rychle stárne, a možná tím, že poslední dobou jsem dystopií přesycená (i když chápu, že autor byl průkopníkem žánru). Pouze lepší průměr.
Rozhodne precist. I za cenu, ze vite, ze to neni nic pro vas. Tohle urcite nebude kniha pro kazdeho. Nestaci ji jen precist, ale musi se nad ni clovek i poradne zamyslet, vzdyt je psana roku 1953, tohle uz je hodne zarazejici fakt. Ale problem je snad ten, ze poselstvi te knihy je ukryto prave v teto knize a ne v TV, coz muze vest k tomu, ze vyzni naprazdno. Kdo cte a uvazuje, ten to vetsinou vidi a sam chape, kdo necte, ten to z te knihy nikdy nedostane...
Čekala jsem sci-fi, jak nás učili ještě v literatuře, a dostala jsem anti-utopii. Nevadí. Za mou nepřipravenost autor nemůže. A vlastně se mi to nakonec i líbilo - jen ten Orwellovský nádech mi byl docela protivný. Taky bych řekla, že možná mohlo zůstat jen u povídky nebo u novely, na román je kniha až příliš "děravá" a nekonzistentní. Ale zpět ke kladům. V několika okamžicích jsem při čtení cítila opravdu silné souznění s aktualitou a pravdivostí myšlenky. Život obklopený obrazovkami. Co na to říci? Nevidíme to snad kolem sebe každý den? Tedy pokud zrovna tupě nezíráme do své obrazovky...
Bradbury se v úvodu zmiňuje, že se snaží spojovat filozofický přesah knihy se zábavou. Tady se mu to nepovedlo. Hloubku kniha má, a je to právě ona, co táhne kvalitu nahoru a nutí člověka zamýšlet se nad absurdností totalitního režimu. Ale zábava to nebyla, děj se trochu pohnul v okamžiku, kdy se Montag vrhnul na útěk, ale jinak to bylo unylé, postavy nedostatečně psychologicky prokreslené, takže se bylo těžké s nimi ztotožnit, svět okolo nebyl nijak přiblížený, jakoby "město" žilo pod pokličkou. A kdybych si mohl lehnout do řeky a nechat se jí unášet, asi bych se nikdy nemusel učit plavat...
Autor zde popisuje společnost, ve které jsou lidé zbaveni veškerého zdravého intelektu a jsou tak absolutně bez zájmu o dění kolem sebe. Tyto lehce ovlivnitelné konzumní davy, jsou státem udržovány v klidu díky moderním výdobytkům v oblasti dopravy nebo elektroniky. Lidé tak tráví čas hlavně doma u povrchní zábavy v telestěnách a nejsou už schopni udržovat nebo budovat normální lidské vztahy nebo projevovat skutečné city. Hlavním přízrakem jsou tu však jednotky požárníků, které místo hašení plamenů požáry naopak zakládají. Jejich cílem jsou všechny knihy a tito "hasiči" v podstatě plní úkol jakési ideopolicie a udržují tak skutečnou kulturu a rozum v patřičných mezích, tedy vlastně v plamenech. Hlavní postavou je jeden z členů místních požárníků, který i přes svou počáteční otupělost v sobě postupně probouzí city a také první pochybnosti o své práci, což samozřejmě vyvolá patřičnou odezvu. Myslím že autorova vize by se dala použít i na dnešní společnost. Rozdílem je snad jen to, že zatím se knihy nepálí, ale případy kdy se na nepohodlné knihy sesype vlna mediální kritiky a lidem je vštěpováno co je kontroverzní a co je přijatelné, asi taky není zrovna ideálním stavem. To se samozřejmě netýká jenom knih. Kniha se čte celkem dobře, ale myslím že autor mohl více rozepsat další represivní praktiky státu jako např. v románu 1984, protože u podobných témat se to přímo nabízí. Příliš mě neoslovily ani pasáže kde je použit mechanický ohař a ani samotný závěr knihy.
V této knize je velice zajímavá úvaha o budoucnosti. Nesmí se číst, hasiči zakládají ohen, jeszí se 80 nejmenší rychlostí, atd. Kdo něco poruší tomu spálí dům a dají ho do vězení, nebo ho zabije robotický pes Ohař. Z toho vyplývá asi jen jedna věc, a to že autor chtěl vzkázat, abychom četli, chodili ven a vůbec žili zdravě (Tedy podle mého názoru).
Kniha pro mě byla na začátku hodně nepřehledná, ale jinak příběh byl hodně originální a titul zásadní dílo sci-fi si tato kniha rozhodně zaslouží. Bohužel styl autorova psaní se mi osobně vůbec nezamlouval, a tak musím dát 4 hvězdy.
Doporučuji tuto knihu hlavně pro všechny fanoušky sci-fi, ale i pro ostatní je to dobrá četba.
Kniha mi dost připomínala knihu 1984 od Orwella. Kratší formát než u známější utopistické společnosti ději neubral na hodnotě. Člověk se může oddat fantaziím, jak asi svět a lidé této knihy vypadal. Doporučuji. Kniha patří do povinné četby (většinou) a studentík s ní nemůže udělat chybu.
Na to, že to je naše povinná četba, čekala jsem to o dost horší, takže kdo má povinnou četbu s touhle knížkou, vyražte hned do knihovny, abyste nemuseli čekat, až to přečtou ostatní! :D
Kniha, která stojí rozhodně za přečtení! Námět je skvělý a originální. Když pálili všechny ty knihy, rvalo mi to srdce. Vážně úžasné, ale pro takové, jako jsme my, kteří žijí knihami, by se tato kniha měla řadit i do kategorie Horor.
Antiutopie mám rád, přesto se nemůžu bránit dojmu, že Bradburyho dílo je značně nadhodnocené. Kromě závěrečného útěku mě kniha docela nudila a v rámci žánru nesahá ani po kotníky konkurenčnímu Orwellovi. A co se týče vizí, že lidé nečtou knihy, neviděl bych to tak černě :)
Jak nádherně se pan Bradbury trefil! Sice ještě nejsme ani v roce 2022, ale přesto většina lidí radši hledí na televizi nebo do mobilu, místo do knihy. Jak takový svět asi může dopadnout?
Kniha útla rozsahom ale veľká obsahom, miestami ma pri jej čítaní premkol strach, že aj takto môžeme dopadnúť. Najmä keď som si tak spomenula koľko odoberateľov majú knižné kanály na youtube a koľko fashion kanály, koľko priestoru majú v nákupných centrách obchody s oblečením akoľko kníhkupectvá atď, atď... Spôob akým bola kniha napísaná mi až tak veľmi nevyhovoval, no túžba vedieť ako to so spoločnosťou dopadne ma nútila čítať ďalej.
Kniha napěchovaná hlubšími významy a myšlenkami, nad kterými se člověk občas musel pozastavit. Ray nám hezky popsal a vystihl totalitu a diktátorství spolu s jejich nástroji a praktikami. Moc pěkná antiutopie, která je postavená na logických základech a byť je samozřejmě přehnaná, slabé náznaky můžeme vidět i v dnešní době v porovnání s dobou dřívější.
Dystopická díla mám ráda a tohle se zařadilo mezi ně. Skvělá knížka se spoustou myšlenek, ale trochu horor pro nás, milovníky knih. :)
451 fahrenheita je stupeň při kterém začíná hořet papír, a přesně tuto práci má na starosti Guy Montag, který patří k jednotce požárníků určených k podpalování knih. Ale jako většinu požárníku i Montage dožene zvědavost, co se to v těch divných knihách píše...
Ray Bradbury zasadil svůj svět do budoucnosti, kde se z knížek stal nepotřebný artikl, neboť vše potřebné se dočtete z jednostránkového výtahu. Celý den koukáte na televizor, kde se nic pořádného nedávají – v podstatě jako když zapnete TV Nova.
Je to svět ze kterého vás bude mrazit, nikdo není skutečně šťastný, jen je tu taková iluze štěstí. Nikdo nezažívá reálné pocity, nikdo nepociťuje reálný strach, jenom strach o své hrdiny z nekonečných pořadů. Všechna moudrost z knížek se vytratila a při životě ji drží pár posledních jedinců.
Stejně jako u Orwellovského 1984 tak i u této knihy se nebezpečnou rychlostí blížíme světu, který je v nich popsán. Některé věci už nepůsobí jako sci-fi, ale jako realita, a proto je nesmírně důležité číst a připomínat si knihy jako je tato. Příběh Montaga je jen prostředek, kterým autor dosáhl svého cíle ukázat nám svět v daleké budoucnosti, který nakonec nemusí být tak daleko.
Ray Bradbury - 451 stupňů Fahrenheita 80%
Další recenze na http://www.mojeknizky.estranky.cz/
Stručný, výstižný, čitateľný a predsa plný metafor, taký bol tento príbeh. Odzačiatku do konca - zimomriavky. Nevedela som sa odtrhnúť od deja, iba keď som premýšľala nad tým "čo ak tým myslel toto..". Desivá skutočnosť odľudštenia človeka pre spokojnosť a kvázi šťastie. Samotné knihy ako prostriedok a metafora pre rozmýšľanie a zmysel. Úžasné!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno útěk 20. století americká literatura budoucnost tajemství symbolismus hasiči rozhlasové zpracování pragmatismus o knihách technologie budoucnosti oheň knihy
Autorovy další knížky
2001 | 451 stupňů Fahrenheita |
1959 | Marťanská kronika |
1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
1995 | Pampeliškové víno |
2017 | Ilustrovaný muž |
Nesmrtelná klasika, knížka, kterou si buď zamilujete, nebo vás úplně mine. Pro mě platí ten první případ.