451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Guy Montag, hrdina románu, žije ve své ohnivzdorné vile obklopen civilizací tryskových aut, raketových letadel, mechanické hudby a také ovšem policejních helikoptér a mechanických „ohařů“, kteří svým chemickým čichem neomylně sledují stopu zločince. Kdo je však tímto „zločincem“? Ten, kdo překročí základní zákon této utopistické civilizace, tj. ještě vlastní a čte knihy, kdo nemyslí tak, jak je předepsáno myslet, kdo se pokouší uvažovat samostatně. Tohoto „zločinu“ se právě dopustí Montag. A o příšerné, hrůzné štvanici, kterou na něho uspořádá policie ve svých helikoptérách, o zmechanizovaném děsu, který je mu v patách v podobě mechanického ohaře s prokainovou jehlou v čelisti, o úděsné televizní reportáži z této honičky a o konečném zániku onoho odlidštěného světa vypráví tento příběh. Je to jedno z nejlepších Bradburyho děl, v němž nastavil křivé zrcadlo fantastiky civilizaci moderního světa, jež člověku nepřinese skutečné štěstí, dusí-li v něm to nejcennější – lidskou myšlenku.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2001 , BaronetOriginální název:
Fahrenheit 451, 1953
více info...
Přidat komentář


"Vždyť ani tenkrát, před dávnými a dávnými časy, když jsme měli knihy po ruce, nevyužívali jsme toho, co jsme z nich mohli získat."
Veledůležitá kniha, které velmi pomáhá její jednoduché provedení - není dlouhá, ani příliš složitá, za to poví hodně. Majstrštyk oslavující bohatství lidského ducha a kultury, který varuje před jejich absencí.
Oproti další velké anti-utopii té doby, Orwellově 1984, kdy byl civilizační úpadek zaviněn krutou a cílenou totalitní represí, to tady autor pojímá jinak - lidstvo vcelku dobrovolně postupně zblblo a nevšimlo si toho, a systém tomu jen rád přihrál pod kotlem (v knize především naruby obrácenými požárníky). Často zmiňovaná "nadčasovost" je tedy opravdu na místě, tenhle scénář jak z filmu Absurdistán jistě není nepředstavitelný.
Ač v poválečném období vzniku těchto dvou velkých knih byla první zmiňovaná více aktuální, dnes možná vede tato (ač Velký bratr samozřejmě nikdy nespí...). Ještě si dovolím jednu citaci: "... před Kristem žil jeden strašně hloupý pták jménem Fénix, vždycky za pár století si vystavěl pohřební hranici a sám se na ní upálil. To byl určitě příbuzný člověka."
Ach jo :))


Když se pálí knihy, je něco špatně. Ono nadužívané slovo „nadčasovost“ tady ale opravdu sedí – komu se tahle kniha nevybavuje, když občas čte zprávy (i třeba jen novinky ze světa techniky)?


Guy Montag je požárník moderní doby, který nehasí požáry, ale zakládá je, aby spálil všechny knihy, které jsou v té době zakázané. Dělá svou práci do té doby, než díky mladé dívce prozří a začne přemýšlet. Hodně nadčasová kniha, která ukazuje zvrácenost režimu a zákazy knih a myšlení lidí. Co mi na knize přijde trochu podobné s dnešní dobou, je udržet co nejvíce lidí doma u televize a vymývat jim mozky. Pro mě je toto další kultovní dílo, která předběhlo svou dobu


Jak se píše v doslovu - "...obludné varování před zvrácenou formou modernizace, která se zvrhla do totality a zabránila lidem přemýšlet."


"Nadčasová" - je asi nejčastější přívlastek spojený s touto knihou. A je pravdivý dodnes. Příběh působí povídkovým dojmem (a byl tak původně napsán) a zahrnuje v sobě mnohé z otázek směřování civilizace, psychiky, ekologie. Složitá témata jsou lehce zakomponovaná do textu a je z něj cítit, že se autor potřeboval rychle vypsat. Povedlo se mu to.


Půjdu proti proudu a dovolím si říct, že tato kniha vůbec není skvělá. Konec civilizace od Huxleyho je mnohem lepší.


Román 451 stupňů Fahrenheita je jednoznačně nadčasový, protože se v něm nachází spoustu témat, nad kterými se můžeme zamyslet: konzumní toxická společnost, která natolik zpohodlněla, že tím trpí vztahy mezi lidmi, pálení knih a zákaz jejich čtení, vývoj charakteru člověka, jemuž se podaří uvědomit si, co se děje pod pokličkou a něco s tím dělat. Kniha je navíc psána jazykem, který člověka vtáhne a nepřestane číst, dokud není až na jejím konci.


Román průměrné úrovně. Slušela by mu spíše forma kratší povídky. Nicméně, dystopická vize vyprázdněné, odlidštěné společnosti je až děsivě aktuální, přestože sama kniha byla napsána již v roce 1953.
"…vezměme si menšiny v naší civilizaci. Čím víc je obyvatelstva, tím více je menšin. Hlavně, abyste se nějak nedotkli citů milovníků psů a chovatelů koček, citů lékařů, advokátů, obchodníků, ředitelů, mormonů, baptistů, unitářů, Číňanů, Švédů, Italů, Němců druhé generace, Texasanů, Brooklyňanů, Irčanů, lidí z Oregonu nebo z Mexika… … čím víc se zvětšují trhy, tím spíš si musíš dát pozor, aby ses nedotkl něčích názorů. Je třeba šetřit nejvniternější cítění těch nejnepatrnějších menšin. Spisovatelé plní zlých myšlenek, zavřete své psací stroje! - A oni je zavřeli! Z časopisů se stala příjemná limonádová selanka. Knihy… rozbředli ve špínu. Není divu, že přestaly jít na odbyt…"
"… Tady to máš, Montagu. Nepřišlo to shora od vlády, cestou nařizovací. Nezačalo to žádným výnosem, žádným usnesením, žádnou cenzurou, vůbec ne! … celý ten kousek provedla technika, masové využití zdrojů a tlak menšin. Jim poděkuj za to, že dnes můžeš být neustále veselý, smíš číst obrázkové seriály, oblíbené senzační životopisy nebo týdeníky plné inzerátu… "
Z toho jednoho až mrazí.


Rozhodně zajímavý námět. Kniha se dobře čte a člověk se tak může ztotožnit i s postavami. Trošku mi to připomíná knihy George Orwella, bohužel závěr mě moc nedostal. Klidně bych přidal ještě jednu nebo dvě kapitoly o tom, jaký byl návrat do post apokalyptického světa.

Výborná kniha, ale popravdě, pro mě ne tolik čtivá, jako např. náš Čapek. Je to takové celé víc.. kovové a v tom se mi trochu ztrácí ty velké myšlenky.


Naprosto úžasná kniha, do které jsem se hned zamilovala. Spusta myšlenek, které se dotknou snad každého.


Kniha byla taková zvláštní. Z počátku se tam nic neděje, poté přijde zlom a všechno se odehraje naráz. A navíc mě dost zklamal konec.

Pro mě osobně je to zatím nejlepší kniha, kterou jsou kdy četl. Tématem stále více aktuální, naše společnost se stává více a více konzumní a blíží se blíže k dystopii románu. Děj je strhující a napínavý, celých 180 stran jsem přečetl během jednoho dne. Všem doporučuji k přečtení.


Skvost!
Příběh, filosofie i to, že Bradbury knihu napsal v roce 1953...
Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla - a bezkonkurenčně nejlepší dystopie!


Příběh ve mně stále doznívá.
Od prvních odstavců mě pohltil, byla jsem zvědavá, jak to bude dál.
Snad nás to taky čeká? Kdoví. Snad si budeme knih vážit.


Co říci ke knize, o které bylo napsáno vše? Snad jen, že je škoda, že kniha není obsáhlejší. Spousta skvělý myšlenek by si zasloužila hlubší a soustředěnější uchopení. Neříkám, že kniha pluje po povrchu, toho jsem dalek. Ale rád bych s knihou i s jejími myšlenkami byl déle.


Naprosto fascinující román, který jako by byl psán dnes. Člověku je opravdu úzko, když si uvědomí, jak blízko jsme ve skutečnosti k této fikci z roku 1953 - nestala se kniha již z větší části realitou ??? Knihu beru jako memento - měli bychom se opravdu více zamýšlet nad tím, co a proč se okolo nás děje, komu ve skutečnosti co slouží a jaké to bude mít následky pro lidstvo, kterému je pomalu, ale jistě vymýván mozek, což naprostá většina s vděčností přijímá ...


Poslouchal jsem jako audioknihu. Ta je perfektní! Doporučuji! Tempo, napětí a atmosféru audiokniha opravdu podtrhla.
Kniha je čtivá, napětí husté, myšlenka obrovská! Na tak velký potenciál mi se mi zdálo, že je kniha příliš krátká! Mnoho pasáží by si zasloužilo víc pozornosti - obzvlášť závěrečná kapitola byla strašně rychlá. Tady mohl být příběh klidně teprve v polovině.
Na druhou stranu - to hlavní bylo řečeno. Možná není třeba mluvit déle...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zfilmováno útěk 20. století americká literatura budoucnost tajemství symbolismus hasiči rozhlasové zpracování pragmatismus o knihách technologie budoucnosti oheň knihyAutorovy další knížky
2001 | ![]() |
1959 | ![]() |
1989 | ![]() |
1995 | ![]() |
2017 | ![]() |
Celkom zaujímavý námet, ktorý mi trochu pripomínal film Equilibrium z roku 2002. Len škoda, že celá situácia a fungovanie sveta budúcnosti neboli prepracovanejšie a nešli do hĺbky.