Nokturno
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/325715/mid_nokturno-2VD-325715.jpg
4
127
127
Starou paní, kdysi světoznámou klavíristku, zabily dvě střely do srdce. Uprostřed noci, v lezavém lednovém počasí ve velikém zlém městě detektivové z 87. revíru pátrají po stopách, po zbrani, po vrahovi. Je to zamotaná historie; zastřelený kocour, obstarožní kožich, kdysi velmi drahý a velmi chic, vnučka oběti, kohoutí zápasy, skvrny páchnoucí po rybách… Město je vskutku veliké a opravdu zlé, takže dřív než nad jejich pátráním poprvé zapadne slunce, zemřou násilnou smrtí další tři lidé. Všechny ty vraždy spolu tak trochu souvisejí i nesouvisejí a i když se podaří pachatele odhalit, je tu ještě další, mnohem obtížnější úkol: najít spravedlnost.... celý text
Přidat komentář
Americké megacity na přelomu 1996/1997. Zima, sníh, bezcitnost, vraždění. Jeden případ vyšetřují Carella s Hawesem, druhý souběžně s nimi tlusťoch Ollie. Smutný úvod, smutné pokračování, smutný závěr. Autor znovu nabízí dostatek zajímavých postřehů (jako třeba porovnání oblečení lehkých dívek s úborem Sharon Stoneové v Základním instiktu nebo jako vždy ostré pohledy na nesnášenlivost mezi imigranty z různých koutů světa), čímž (spolu s občasným černým humorem) bezútěšné popisy jednání většiny postav a časté suchopárné citace zákonů přiměřeně zpestřuje.
...
Přinesla mi dárek na uvítanou do nového bytu. Bochník chleba a krabičku soli. Má to prý přinášet štěstí. Byla z Ruska, víte. Tam mívali tradice. My v Americe už žádné tradice nemáme.
Omyl, pomyslel si Carella. Tady se stala tradicí vražda.
...
Pravidelně vstávám každou noc v půl čtvrté a jdu si na malou. Znovu si jdu lehnout a spím až do osmi hodin, pak vstanu, dám si snídani a jdu na dlouhou procházku. Jenny chodívala se mnou, ale vloni umřela. Moje žena. Jenny. Chodívali jsme v parku, ať pršelo, nebo svítilo slunce. Na těchhle procházkách jsme vyřešili spoustu našich problémů. Vypovídali jsme se z nich. No, od té doby co zemřela, žádné problémy nemám. Ale chybí mi jak ďas.
Těžce si povzdechl a dolil si kávu.
85 % (aktuálně 121 hodnocení se stejným průměrem).
Pěkné příběhy, tentokrát se obzvláště prolínaly, akorát konec se mi zdál takový useknutý.
Nokturno je francouzský výraz pro noční hudbu, lyrické klavírní skladby. Ty sice v příběhu zazní, ale jinak tam nic lyrického nenajdete, jen drogy, prostituci, vraždy, prachy, woodoo, a mravenčí práci detektivů 87.revíru, tentokrát s laskavou podporou Ollie Weekse, která vede k odhalení pachatelů.
Jako vždy napínavé, stojí za přečtení!
81%
Výborná detektivka. Vyšetřuje se tady vražda prostitutky, u ní se angažuje Špekoun Ollie a pak vražda staré paní, kdysi slavné pianistky. To už patří 87. revíru a mně z toho bylo smutno.
Doporučuji
Téměř stoprocentní 87. revír...
Jediný důvod k mé nespokojenosti byl ten, že tentokrát v celé knize nikdo neodrecitoval Mirandu... :-)
Tentokrát to autor se souběžnými příběhy trochu přehnal, je toho více a mělo to vliv na kvalitu v závěru. S vysvětlením zápletek nejsem spokojen. Ale pohled na současnou kriminalitu v New Yorku bude asi reálný.
Tentokrát je tu toho opravdu hodně, takže kniha působí jako taková ilustrace toho velkoměsta.
Tady se roztrhl pytel s vrazdama ;-) Napinavejsi detektivka nez normalne od pana Ed M :-)
Mala som problém dočítať. Nadväznosť na jednotlivé úseky boli trhané a ťažkopadne písané.
Opět výborné.
Velmi uspokojivé.