Posledný tanec
Evan Hunter (p)
Autor prichádza už s päťdesiatym románom zo série príbehov z 87. obvodu. Tentoraz ide o smrť staršieho muža, ktorý navonok nemá nepriateľov, no nájdu ho obeseného v jeho byte a jeho smrť vyzerá ako samovražda. Carella a Meyer však čoskoro zistia, že bol nadrogovaný a nemohol to vykonať sám. Púšťajú sa do vyšetrovania za záhadných okolností okolo autorských práv a zákulisia prípravy nového muzikálu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2000 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Last Dance, 2000
více info...
Přidat komentář
Že jsem to četla dlouho, za to nemůže knížka, ale můj zoufalý nedostatek času.
Sice to může ovlivnit hodnocení, když se nemám šanci do knížky "zažrat", ale asi ne o moc. Překombinované, už to tady zaznělo. Ta stará paní a Althea tam byly asi jen proto, aby pomohly nasměrovat detektivy na správnou cestu, ale ta cesta byla hrbolatější a hlavně děravější než naše okresky. Všechno mi to přišlo postavené na velmi chatrných základech, bez nějakých hmatatelných důkazů. Ani totožnost vraha to moc nerozsekla. Vyřešení případu mě dost zklamalo.
Už jen kvůli tomuhle odstavečku... :-D
"Ollie rád tu a tam používal slovo negr, protože byl přesvědčený, že to svědčí o jeho tolerantnosti, i když si uvědomoval, že tím popudí barevné spoluobčany, kteří dávali přednost názvu černoch nebo Afroameričan. Trvalo mu dost dlouho, než se naučil používat slovo negr místo "černá huba", a tak když to chtěj porád měnit, ať mu vlezou někam."
60%
Tentokrát bych řekla, že se jedná o průměrnou detektivku. Byla dost překombinovaná, postrádala jsem i vtipné dialogy.
Připadá mi, že tentokrát autor 87.revír moc překombinoval - snažil se propojovat nesouvislé případy - a to se mu moc nepovedlo. Závěr je hodně zdlouhavý a utahal mne. Průměr.
Labutí píseň Dannyho Gimpa!
87.revír měl v minulosti více podobných "uměleckých" případů, a jejich vyšetřování bylo vždy rozvláčné až pomalé. Místy jsem se musel v textu vracet, abych pochopil, kudy se komplikovaná kauza autorských práv ubírá. Ollie Weekse umělci inspirovali natolik, že se rozhodl naučit se hrát na klavír, a rozpletení několika vražd vedlo nakonec ke zdárnému konci.