Překupník
Ed McBain
Ve svém pokoji je nalezen mrtvý překupník drog. Vše nasvědčuje tomu, že se mladík oběsil. Detektivové z 87. revíru v čele se Stevem Carellou však zakrátko zjistí, že jde pouze o fingovanou sebevraždu, protože oběť ve skutečnosti zemřela na předávkování heroinem. Někdo se snaží policisty přelstít. Detektivové stojí před řadou otázek. Kdo se je snaží svést na falešnou stopu? Do hledání nebezpečného pachatele se pouštějí detektivové Carella a Byrnes. Vědí, že musejí jednat rychle a zároveň nesmírně opatrně, protože i jim jde o život.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2008 , BB artOriginální název:
The Pusher, 1956
více info...
Přidat komentář
Překupník má tradiční dobrou kvalitu. Ať již průběhem případu, dialogy či popisem města v předvánočním čase. Tím navíc je pak třeba účast syna poručíka Byrnese nebo ohrožení Steva Carelly..
Chronologicky je tohle třetí díl o 87. revíru, a právě proto je velice zajímavý a překvapivý McBainův doslov, ve kterém vysvětluje, že původně měla tato kniha skončit jinak, ale na nátlak agenta ho nakonec pozměnil... no a udělal dobře.
Opět spokojenost. A doslov mě překvapil. Tahle série je hodně chytlavá, napínavá a odpočinková.
28. 9. 24 - 21 657 - 51)
Příjemné počtení tentokrát o závislostech. Zvláštní, že si u detektivky můžete odpočinout :-)
Hodně zajímavý doslov. Tak Carella měl po třetím díle končit. Tradičně výborná detektivka.
Nanejvýš uspokojivé.
Takový obyčejný detektivní příběh ze " šedesátek". Co se mi na tom líbí, je ta poctivá detektivní práce, sledování, výslechy...co mě však rozčilovalo, bylo to, jak brali heroin jako pohoda drogu. Za to teda jednu dolů. Jinak dobré.
(SPOILER) Po dočtení jsem trochu v pokušení dát autorovi o jednu hvězdu méně za původní myšlenku nechat zemřít oblíbeného policistu. Naštěstí měl kolem sebe lidi které mu to nedovolily a já za tuto neskutečně napínavou jízdu musím dát 5/5 a jak mě první kniha nechala v navážkách zda pokračovat druhá se přiklonila pro, ale pořád jsem měl mírné pochybnosti zde jsem je ztratil a bez obav se pustím rád do dalšího dílu.
Překupník - je po titulu Útočník s výrazným zaměřením na změnu životních hodnot pod vlivem.
Pestře barvitý obraz o závislosti.
Případ jenž zobrazuje široké společenské spektrum zasažené morem společnosti.
Všechny druhy zločinů ve jménu drogy.
Jako příručka pro poznání ve jménu nepoznaného.
Audiokniha.
Mno. Ja vlastne moc nemusim detektivky. A na muj vkus tam bylo moc jmen. Cetlo se to rychle, to jo. Ale tuhle knizku znovu cist nebudu.
Tentokrát se mi zdálo rozuzlení o něco čitelnější dopředu, než je u Ed McBaina běžné. Ale neubralo to na napínavosti, což je hlavní. Jako obvykle nás autor seznámil s vyšetřovacími postupy, které možná někoho obtěžují, ale mě to baví.
Při čtení Překupníka vás vůbec nenapadne, že se příběh odehrává v roce 1956, tak je drogové téma současné a aktuální!
Carellovi a Byrnesovi jde o krk, a nám ostatním hrozí čtenářská závislost na případech 87.revíru!
Občas to bylo lulzovní, občas se našla podivná mrtvola, občas drogy a podrazy, prostě taková poklidná klasika zabalená do 252 stran.
„Zima se přihnala jako anarchista s bombou.
S vytřeštěnýma očima, jekotem a supěním zachvátila velkoměsto chladem a v led proměnila morek i srdce.
Vítr skučel pod okapy a hnal se kolem rohů, kradl klobouky a zvedal sukně, laskal mrazivými prsty teplá stehna. Lidé si dýchali do dlaní, ohrnovali límce kabátů a utahovali kolem krku tlusté šály. Byli ještě v područí zvolna skomírající letargie podzimu, když je přepadla zima a ledovými pěstmi jim vyrážela zuby. Šklebili se do větru, jenomže ten neměl na smích náladu. Vítr burácel a řval a z oblohy se valil sníh, který pokrýval město bílou záplavou a potom, špinavý a blátivý, se větru a chladu poddal a proměnil se v zrádný led.
Lidé vyklidili ulice. Zalezli k bubínkovým kamnům a syčícím radiátorům. Hodili do sebe lacinou režnou nebo drahou skotskou. A zatímco venku skučel vítr, zalezli do kanafasu sami, nebo se v primitivním milostném rituálu přitiskli k žáru jiného těla.
Zima bude letos pěkná bestie.“
Už se z toho po třetím dílu (ze své úchylné potřeby číst díly popořadě se nemůžu vymanit) musím vyznat: spojení poetických popisů a realistického vyšetřování mě momentálně ohromně baví - a vlastně nemám teď jiného autora, který by mi to poskytl. Kdysi na střední jsem četla Panenku a Brokovnici a byla jsem zděšená drsností (!) a popisy jsem přeskakovala (hrůza!). Takže aspoň v tomhle jsem se čtenářsky vyvinula :-).
(K překladu: záměna kysličníku uhelnatého a uhličitého je asi celkem běžná. Ale dumám: opravdu nevyšel u nás Překupník už před rokem 2000? Možná se překladatelka přizpůsobila roku vydání, ale někdy na mě volba slov i přesto působila zastarale: i to „zalézt do kanafasu“ z úryvku nebo obzvlášť slovo „ohanbí“ - ještě k tomu nazvané eufemismem. Ale na druhou stranu, má to aspoň punc „starého dobrého“.)
A „starý dobrý“ je celý Ed McBain.
Detektiva Carellu si vybavuji z televizního zpracování příběhu Panenka (nebo rozhodně nějak tak), kdy Josef Abrhám byl celý zdrogovaný zlými prevíty a sugestivně škemral o další dávku. To bylo hodně napínavý! Toto je tedy moje teprve druhé setkání s 87.revírem a první knižní. Zase jde o drogy a znovu je to napsané tak, že drogoví uživatelé a všechno kolem nich je mimořádně nepřitažlivé.
Třetí příběh z 87.revíru - a obzvláště vydařený. Zápletka je skvěle vymyšlená a dobře zrealizovaná, na závěr vše klaplo! Dobře skloubené zapojení okolí blízkých hlavních hrdinů do příběhu! Nezapomenutelné dialogy na různá témata - vynikající! A navíc doslov - Carella neumírá - vydavatel si vymohl nesmrtelnost hlavního hrdiny, autor ho nechává naživu a máme co číst!
Příběh nic moc. Detektivové nic nevypátrají, až jim jeden hodný a slitovný práskač všechno, včetně jména vraha, přijde říct a vezme k tomu i krabici-bonboniéru. To bylo opravdu směšné.
Zajímavý je zejména doslov, v němž autor dodatečně vysvětluje, jak po dopsání tohoto příběhu, když původně nechal Steva Carellu zemřít, čelil takovému tlaku svého vydavatele, až musel text pozměnit a nechat tu postavu žít. Díky tomu zásahu jsme pak my, čtenáři, získali desítky dalších příběhů Steva C. a jeho party. I takové jsou cesty literatury ....
Príjemná, pomalá detektívka, dobrá na čítanie pred spaním. Mám rada prípady 87. revíru, hoci sa mi zdajú po prečítaní množstva severských detektívok trochu nudné. Ale ako zmena a oddych pre nervy dobré.
Jednoduché, stručné, přímočaré, stále aktuální. Důkaz, že kvalitní detektivka nemusí mít ani 200 stran.
80 % (zatím 110 hodnocení s průměrem 85 %).
…
„Znáš feťáky, Steve. V jednom kuse mají něco za lubem. Přísámbůh ani prezident General Motors nemusí tolik intrikovat jako feťák.“
Carella mrkl na hodinky. Bylo 12.27.
„Vrátím se později,“ řekl. „Chci se někde najíst.“
„Ty mě urážíš,“ řekl Terry.
„Proč?“
„Neumíš číst nebo co? Venku je nápis Bar a grill. Vidíš, co je támhle vzadu na tom pultíku? Nejlepší oběd ve městě, sakra.“
…
„Už jsem se přiotrávil ve větších pajzlech,“ řekl Carella. „Tak sem s tím.“...
Štítky knihy
detektivní drsná školaAutorovy další knížky
| 2014 |  Tváří v tvář |
| 2006 | Nenávist |
| 1969 |  Zabiják |
| 2006 | Brokovnice |
| 2007 | Postrach |
Tentokrát tu máme osobnější formu případu, takový bych řekla až rodinný případ. Což se opět hodilo, jelikož se jedná o další předvánoční díl, tak proč do toho nezahrnout nějakého člena rodiny, no ne? A znovu se mi to líbilo, tentokrát tu zblízka poznáváme samotného poručíka oddělení a nahlédneme trochu i do jeho života. Líbí se mi, jak v každém díle nakoukneme do života někoho jiného z 87. revíru. Opět povedený a znovu skvěle vymyšlený případ.