Příbuzenská krev
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85563/pribuzenska-krev-85563.jpg
4
107
107
Řezné rány vypadají příšerněji než střelné… I když na některé střelné taky není příjemný pohled… Rutinní dialog citově okoralých policejních vyšetřovatelů nad tělem jako by potvrzovalo jeho proměnu z živé tkáně v neživou hmotu. Tahle hmota, zkrvavená, pobodaná a pokrytá řeznými ranami, byla živá ještě před hodinou. To se jmenovala Muriel Starková a bylo jí sedmnáct roků. V téže chvíli, co se policisté nad tělem mrtvé dívky dohadují, zda byla před smrtí znásilněná, přibíhá na 87. revír jiná dívka. Je jí teprve patnáct, nevypadá o nic lépe než mrtvá, odřená, zakrvácená, ale žije. Hlásí vraždu. Obětí ke její sestřenice. Zdá se, že detektivům její svědectví o tom, jek se obě vracely ze zábavy a jak je napadl neznámý muž, pomohlo. Netrvá dlouho a domnělého pachatele mají. Jenže netrvá o nic déle a musí ho zase pustit, protože je nevinný. A tak nezbývá, než se vnořit do přediva příbuzenských vztahů, kde se vedle obou dívek nacházejí i velmi nedůvěryhodní jedinci, a litovat, že se beze stopy ztratil deník, který si oběť vedla. Až jim padne do rukou, pochopí i nejjemnější podrobnosti dívčina života. K tomu však musí nejprve dopadnout vraha… Ed McBain tak jako vždy vidí i tento zločin jako extrémní projev zcela určitého společenského klimatu, jaké nevládne v USA teprve od včerejška, klimatu, které jako virus neblaze prosáklo i do bohabojné, navenek naprosto spořádané rodiny.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
Blood relatives, 1975
více info...
Přidat komentář
Zaslouženě pět hvězdiček, kapitán Carella opět nezklamal. A musím říci, že takový konec jsem nečekala.100%.
Zajímavá zápletka. Škoda, že jsem knihu četl již dříve a pamatoval si konec. Ale pěkně jsem si početl.
Velmi uspokojivé.
Mít příbuzné je hezké, ale vypadá to, že někdy je ta příbuzenská krev nakažená špatností.
Na uhodnutí pachatele nemusíte mít tentokrát hébl (nos) jako indiánský náčelník Tatanka Yotanka. Navíc má kniha elegický nádech bez humoru, takže za sebe nemůžu dát plný počet.
Carella s Klingem řeší případ brutálního napadení dvou děvčat neznámým, sadistickým útočníkem. Pátrají mezi pedofily a sexuálními predátory a při tom rozkrývají vztahy v jedné věřící a na první pohled funkční rodině. Pachatel není znám až do samého závěru, ale když se naladíte na rodinnou vlnu, dokážete ho tipnout!
Steve Carella řeší případ zdánlivě jednoduchý, jenže… Autor znovu na polovině stran (v porovnání se současnými thrillery) rozvíjí napínavé a komplikované pátrání, plné smysluplných odboček a zamyšlení nad tehdejší americkou společností (1975).
Tentokrát bez humoru a bez dobrého konce.
85 % (zatím 87 hodnotících s průměrem 86 %).
Idem hodnotiť a neviem si vybaviť o čom to bolo? pozerám na popis a nula bodov? Nechytám sa.....Popis je k tejto knihe? Maľovali a písali po stenách? Postupne sa mi ale vybavuje o zavraždenej mladej kočke, svedok bola sestranica....Nebola zlá, ale asi nezostane v pamäti, keď som si musela dlho spomínať o čom to bolo...
Jsem trochu exot, protože tohle je fakt první McBainova knížka, co jsem četl. A je to dobrá detektivka. Takže asi tak.
Trochu jsem podezření měla, ale detektivům z 87. jsem do toho radši nekibicovala. (Tentokrát trochu více omáčky, ale i tak napínavé.)
Naprosto nezaujala. Snadno předvídatelný příběh, styl psaní a vyprávění spíše slabší průměr. Nic pro náročného čtenáře :-) Výhoda knížky je, že příběh je natolik nezajímavý, že si ji už za pár týdnů nebudu vůbec pamatovat, takže si ji můžu vzít kdykoli na dovolenou znova a číst ji pořád dokola.
Celkem slušná poctivá detektivka, ale celkem vzato nic moc. Jak to dopadne jsem věděla asi tak od druhé stránky a pak už jen čekat na poslední stránku, kdy mi to autor konečně "prozradí". Naštěstí byla krátká.
Napínavý príbeh, smutný koniec. Páchateľ bol tá najmenej pravdepodobná osoba. Táto kniha vo mne vždy zanechala depku, ale bola skvelá.
McBain mě ani tentokrát nezklamal. Tomu, kdo má rád příběhy 87. revíru, doporučuju. Tentokrát jsou hlavními hrdiny náctiletí.
No sakra. Tak toto jsem nečekal. Měl jsem cca 80 stránek do konce tak jsem nabyl přesvědčení vzhledem k tomu že nejsem nikterak rychlý čtenář, že to dám na dva dny a ono ne za jeden den po práci. Jak jsem otevřel na straně 98 nemohl jsem přestat. Vraha jsem si tipl správně i když jsem postrádal motiv proč by to tato postava vlastně udělala. No a nevím ho ani po dočtení knihy. Tedy nějaký, alespoň z části rozumný motiv(pochopitelný). Naprostá paráda a nejlepší díl zatím.